My

Že právě Peele přijde po přeceňovaném Uteč s filmem, který rozdělí diváckou obec a u kterého budu bez problémů chápat libovolnou volbu na hodnotící škále, to je překvapení, které mě zaskočilo slušně nepřipraveného. A že právě já budu onen snímek vychvalovat téměř nejvýš? Nevěřil bych. Jenže My jsou pravou ukázkou kombinace nervy drásajících situací, husí kůži vyvolávajících momentů a humoru, který nehraje na první dobrou a naopak výborně doplňuje náladu, navíc ve většině případů i zcela nenásilnou formou. Sociální problematika je tentokrát přítomna tak akorát a navíc skrytě, tudíž je potřeba se k ní (dobrovolně?) prohrabat po svém a ne jí být fackovaný každých pár minut jako se to stálo právě u Get Out. První pointa mě příjemně překvapila tím, jak se žánrově nedrží nijak zpátky, druhá, která některým připadá zbytečná a degradující, u mě naopak ideový veletoč roztočila dvojnásobnou rychlostí. Pátou hvězdu si snad i vzhledem k občasné brutalitě a celkové bezútěšnosti nechávám na teoretické druhé zhlédnutí. Jakkoli mi bylo při sledování téměř celé dvě hodiny tuze ouzko, je souboj na pozadí skladby Pas de deux neslýchanou ukázkou souladu hudby s obrazem, kterou budu chtít vidět znovu. Vytvarovaná hračka, které se nedá nefandit. (27.03.2019)

Tři čtvrtiny stopáže jsem měl z druhého filmu Jordana Peela "plnější" hororový zážitek než z jeho prvotiny Get Out. Mát to špičkové řemeslo, skvělý námět, výborné herecké výkony v čele s Lupitou Nyongo a rovněž lépe začleněné humorné vložky, které tentokrát vůbec neruší. My sahali po nadšené pětihvězdě, zvlášť když i ten sociální přesah o jakési vzpouře těch přehlížených a méně šťastných z nás je navýsost aktuální. Bohužel ke konci film vyjede z tratě. To závěrečné mytologické vysvětlování tam buď nemělo být vůbec (tak, aby dvojníci fungovali v ryze alegorické rovině), anebo mělo být neprůstřelnější, protože v téhle podobě akorát tak vybízí k vrtání se v různých praktických detailech fungování dvojnického světa, což je cesta do pekel. A úplně poslední zvrat to ještě víc zamotává. Bezprostředně po projekci si nejsem jistý, jestli jím snímek ze své smysluplnosti náhodou dost neztratil. Zároveň se ale těším, až si film někdy v budoucnu pustím podruhé, a budu se znalostí jeho vypointování sledovat, jestli smysl dává, nebo ne. Každopádně na "pitvání" My poskytují materiálu fakt dost, takže nějakou chvíli mi v hlavě určitě vydrží. A to se cení. (26.03.2019)

Můžu, respektive mám na to dva pohledy: druhý snímek (zbytečně) opěvovaného tvůrce můžu vnímat jako solidní filmařinu, která je kupříkladu v prvních minutách a ještě na několika místech skutečně působivá, ale to musím vypnout mozek a neřešit tu neuvěřitelnou nevěrohodnost. A tím se dostáváme k druhému pohledu, kdy jde dle mého o nabubřelé a ambiciózní nic, respektive něco, což ovšem při bližším zkoumání absolutně nedává smysl. A odkrytí karet žádné trumfy nenabízí. Malá dívenka navštíví s rodiči zábavní park v kalifornském Santa Cruz, zaujme ji jedna z atrakcí a cosi ji tam bez přítomnosti rodičů vyděsí k smrti. Až z toho nějakou dobu nemluví. Nyní je dospělá, sama má rodinu a vrací se na stejné místo zrelaxovat. Ač je patrné, že se na chatu vrací nerada. V noci se pak na příjezdové cestě k objektu objeví rodinka oděná do červených mundúrů. Postupně se dozvídáme, co se v zrcadlové atrakci odehrálo. Po slibném úvodu platí to, co u Peeleova debutu. Není to o vyskakování bubáků ze dveří, je to o mísení žánrů a slušných hereckých výkonech. Něco tady nehraje, má to velmi dobrou atmosféru, je to fajn v detailech a diváka jednoduše zajímá, co nabídnou další minuty. Jenže zatímco tehdy u Get Out to ještě slušně fungovalo, tady si tvůrci ukousli příliš velké sousto. Můžeme konstruovat nejrůznější scénáře, možná v tom filmoví všeználci vidí intelektuální podobenství, já ale něco zcela jiného. Cosi jako krizi identity. Výsledek má být asi něco ve stylu „zase si za to můžeme sami“, jenže tenhle sociální komentář rovněž nefunguje. Žertíky otce, který se jinak ukazuje spíš jako strašpytel, také. Vůbec ne silné tři hvězdy. (26.05.2019)

Remeselne majstrovská kolekcia tradičných hororových rekvizít a trópov, ktoré vytvárajú nepríjemnú až znepokojivú atmosféru. Ale ani tá nedokáže zakryť otrepaný námet. Oceňujem, že Peele sa nezachoval ako alibista a mal tú odvahu naservírovať divákom vysvetlenie a to aj za cenu toho, že to bude totálny bullshit. Vyslovene na palicu je len záverečný zvrat, ktorý nedáva žiaden zmysel, pokiaľ divák nie je podenka, ktorej sa premaže pamäť na zvyšok filmu. A na rozdiel od Get Out je tá sociálna alegória pomerne plytká (We're Americans!). Každopádne ide o mimoriadne atmosferický horor so skvelou remeselnou stránkou, no s nie úplne zvládnutým obsahom a ambíciami. Peele šiel do rizika (dobrým príkladom je obsah prvej tretiny, ktorý by iným vystačil na celý film) a v mnohom sa popálil, no o to sympatickejší je to film. (06.04.2019)

Jordan Peele je jistě velký talent a jeho počiny mají originální námět. U Get Out a vlastně i u novinky Us je survive tématika hlavní devizou. Problém se objevuje v momentě, kdy divák začne přemýšlet nad logikou scénáře. Get Out oproti Us jednoduše drží více pohromadě, je komornější, ne tolik velkohubý a hlavně zjevných nelogičností je v něm mnohem méně. Tady jsem jich napočítal tolik, že by mi nestačily obě ruce ani nohy. Je to velká škoda, potenciál to mělo velký. (03.07.2019)