Réžia:
Sidney LumetScenár:
Reginald RoseKamera:
Boris KaufmanHudba:
Kenyon HopkinsHrajú:
Martin Balsam, John Fiedler, Lee J. Cobb, E.G. Marshall, Jack Klugman, Edward Binns, Jack Warden, Henry Fonda, Joseph Sweeney, Ed Begley, Jiří Voskovec (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Dramatický príbeh zo súdnej siene, kde má dvanásť členov poroty jednomyseľne rozhodnúť o vine alebo nevine mladého chlapca, ktorý je obvinený z vraždy svojho otca. Porotcovia sú obyčajní ľudia a jedenásť z nich v priebežnom hlasovaní hlasuje za vinu. Len jeden, architekt Davis, je proti a vyslovuje vážne výhrady voči priebehu pojednávania i vyšetrovaniu celého prípadu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 688)
K tomu, aby vzniklo špičkové drama, není třeba mnoho. Stačí jedna jediná místnost, dvanáct skvělých herců a brilantně napsané dialogy. A zaručuji vám, že tenhle film upoutá vaši pozornost velmi rychle a nespustíte z něj oči. V 80.letech vznikl barevný remake, ten jsem neviděl, ale pochybuju, že by překonal tuhle starou genialitu. ()
Tady není o čem. Excelentní filmový zážitek u kterého není žádný tajemstvím, že oplývám jedním z nejlepších scénářů všech dob a vynikajícím hereckým ansámblem s dokonalými výkony. Proto bych se ovšem zaměřil na aspekt, který tu není tak vyzdvihován, ale je stejně brilantní. Režie. Sidney Lumet dokázal jednu místnost s dvanácti chlapama udělat živější a záživnější, než dobrodružné a akční filmy obrážející celý svět. Dynamická obměna uhlů, přerušování monotónnosti změnou prostředí, pomocí záběrování a nebo obměnou denní doby či počasí, skvělý atmosféra příšerného tepla a oblety kamerou napříč celou místností, to vše dělá z Dvanácti rozhněvaných mužů tak úžasný filmový zážitek. Nebýt takto brilantní režie, dalo by se říct, že to mohla být klidně divadelní hra, ovšem v tomhle provedení, to mohlo mít takovou sílu jen jako film. ()
Výborný nápad, nad kterým se dá přemýšlet a zauvažovat. Dokáže někdo bojovat proti většině? Dokáže se někdo vzbouřit a říct okolí ne? Je to těžké, ale síla osobnosti, umět mluvit, a patřičné důkazy prokážou, že to možné skutečně je. Ten důkaz je v tomto filmu nádherně vidět, jenže když se dokáže tohle, tak už není daleko od toho, aby ten člověk dokázal lidi ovlivňovat a manipulovat s nimi. Je to jenom o tom jak se člověk ukáže ve společnosti. A tento film zkouší vyřešit právě tenhle problém. Není důležité na něm koho tu těchto dvanáct mužů řeší. Jestli je ten kluk vinný nebo nevinný. Tady jde skutečně o to, zdali se dá ovlivňit lidský mozek, i když veškeré důkazy svědčí proti němu a abych se přiznal, sám jsem věřil spíše v NEVINNÝ. Ale možná jsem byl právě ovlivněn jako zbylých jedenáct mužů a ten kluk zase někoho zabije. Je to zvláštní, ale tento film na to bravurně upozorňuje. No a nakonec je hezké vidět Jiřího Voskovce v jedné z rolí dvanácti rozhněvaných mužů. Každý z nich se může honosit tím jak je jiný, naprosto jiný od ostatních, a to je na tom všem právě tak hezké a záměrné, jako celý film. ()
Vrtkavý je názor jedince.. Nesmrtelná klasika bez okázalosti, hrající na jeden interiér a dvanáct obyčejných Američanů, kteří v jeden parný den musí jednomyslně vynést verdikt nad mladíkem, obžalovaným z otcovraždy. Všichni jsou pro „vinu“, jen porotce č. 8 se zdráhá uvěřit všem faktům. Na povrch vyplavou vlastní slabiny i všelijaké předsudky zbývajícího osazenstva. Oproštěnost od jakýchkoliv efektů, scénář s drobnými výtkami, klaustrofobický um, divadelní charakter, sevřenost, strohý námět, kvalitní herectví.. a nad tím vším pevná ruka Sidneyho Lumeta!! ()
Ač se musím přiznat, že starých, černobílých filmů si většinou nejsem schopen plně užít, brilantní dílko Dvanáct rozhněvaných mužů je svou tísnivou, hutnou a celkově dokonalou atmosférou + geniálně vtahujícím scénářem tou nejsvětlejší a vlastně jedinou výjimkou. Na první pohled skromné psychologické drama o jedné místnosti a 12 hercích poukazuje na to, že dokonce i v soudní síni se lidé mohou dopouštět základních chyb, známých už od počátku novověku (Francis Bacon a jeho základní lidské omyly): omezený pohled na věc, přejímání myšlenek/názorů ostatních, nesprávná komunikace a také novodobý nešvar - uspěchanost. Naštěstí je zde rozumný Henry Fonda, aby se pokusil ostatním porotcům otevřít oči a automaticky hned neposlat obviněného na smrt, i když vlastně ani on sám, ani nikdo jiný přesně neví, kde se pravda skrývá. 9/10 ()
Galéria (74)
Fotka © 1957 United Artists / Metro-Goldwyn-Mayer
Zaujímavosti (47)
- Při detailním záběru na hodinky porotce č. 3 (Lee J. Cobb) v závěru filmu je vidět, že ručičky ukazují čas kolem páté hodiny, ačkoli podle hovoru porotců by mělo být něco mezi půl sedmou a sedmou. (Robbi)
- Po skončení porady odcházejí porotci v tomto pořadí: Porotce č. 1 (Martin Balsam), porotce č. 12 (Robert Webber), porotce č. 7 (Jack Warden), porotce č. 5 (Jack Klugman), porotce č. 9 (Joseph Sweeney), porotce č. 4 (E.G. Marshall), porotce č. 6 (Edward Binns), porotce č. 2 (John Fiedler), porotce č. 11 (Jiří Voskovec), porotce č. 10 (Ed Begley), porotce č. 8 (Henry Fonda) a jako poslední porotce č. 3 (Lee J. Cobb). (ČSFD)
- Henry Fonda, který ve filmu nosí symbolicky bílou, osobně požádal režiséra Sidneyho Lumeta, aby film režíroval. (HellFire)
Reklama