Maják

"Nič dobré nevzíde z toho, keď sú dvaja muži uväznení v obrovskom úde" - Robert Eggers. (26.02.2020)

Bromance z ostrova Fårö. Eggersovi se podařilo trefit hranici mezi artem a shitpostingem a vyšel mu z toho rozkošný mindfuck plný házení uhlí, chlastání petroleje, chcíplých racků a vagín malých mořských víl. Černobílá pětatřicítka nádherná, ale fantastický je i intenzivní sound design. Letošní TOP 5 bez debat a humra od starýho mořskýho vlka pana Dafoe bych si klidně dal. 9/10 (24.12.2019)

Na The Lighthouse jsem se těšil už z traileru. Vizuální pojetí, oblíbení herci a mé milované A24 si mě zachytili do osidel očekávání, k jehož naplnění došlo a zase jsem dostal něco naprosto odlišného. Víte, celou dobu jsem si myslel, že to bude stylová konverzačka plná vtipných dialogů, ale i situovaných gagů. Jaký to omyl... Místo toho jsem dostal syrové existenciální drama, plné svýravosti a až nesnesitelné artoviny. Po celou stopáž ve mě trůnil pocit zaujatého nechutenství, jež se stupňovalo další a další prapodivnou scénou, jejichž počet vzrůstal společně se šílenstvím hlavních postav. Dafoe a Pattison si to neuvěřitelně podmanili, jejich polohy vzájemných svárů kontrastující s maximálním přátelstvím byly uvěřitelné až za pomyslný kamenitý hrob na kraji majáčního ostrůvku, kde vrchol jejich umu byl nejznatelnější ve chvíli propadnutí do neodvratitelného šílensví. Celému snímku také velmi přídává forma obrazu a zabarvení. Černobílá ve čtvercovém poměru dodávala hodící se mysteriózní opar, kde mi v určitých chvílích přišlo, že se dívám na snímek ze 70. nebo až 30. let minulého století. Taky nesmím opomenout zvuk, jeho podíl na svýravosti celého díla je také velmi znatelný. Pořád tam něco hučí nebo skučí a to jest dosti nesnesitelné, je tu opravdu znatelné, že ten film nechce, aby jste na něj koukali. Duševně pohnutých a artově nasáklých 9/10 (29.12.2019)

Příjemné artové překvapení. Maják mě zaujal svými trailery, ale do samotného filmu jsem se moc nehrnul. Cítil jsem jistou nejistotu, že by mě to nemuselo sednout. A jsem rád, že se to nestalo. Robert Eggers předvádí výborné řemeslo. To jeho filmové vnímání je prostě úžasné. A to jakým způsobem skládá jednotlivé obrazy je prostě nádherné. Ať už jde o práci s kamerou, hudbou, střihem a nebo i správně zvoleným vizuálem. Ta černobílá stránka filmu tomu dodává tu jedinečnou zlověstnou atmosféru a napětí. Mnohým nesedne ta nejednoznačnost a taky to, že film se dá interpretovat několika způsoby. Po herecké stránce je to skvělé. Robert Pattinson hraje jako o život. Willem Dafoe si krade každou scénu pro sebe a je boží. Není to film pro všechny, a rozhodně vyžaduje pozornost a trpělivost. A taky mohl být o pár minut kratší. Maják je parádní nepříjemný film, který se vám velmi snadno zaryje pod kůži. (12.04.2020)

Nejsem žádnej fanda artovejch filmů, ale č/b podoba Majáku dodala na hrůzostrašnosti a děsivosti obou charakterů, W. Dafoe obzvlášť. Ale Maják se jen za vizuální stránku neschovává, dodává gradující (a na místě nestojící a nenudící jako jiné art vyfintěnosti) příběh rozkladu dvou protichůdných postav v izolaci, jež zžírá vlastní minulost a de facto jejich jediné východisko. Alkohol. I když vám fenomenální zvuk a zasazení prométeovského příběhu do bouří obklopeného ostrova, kde plyne čas tak nějak po svém, nic neřekne, syrovost a sugestivní atmosféra, která i formou snímání vzdává poctu filmům ze začátku minulého století (Dracula, Swamp Thing, Nosferatu, Creature from Black Lagoon, Sedmá pečeť ad.) nebo připomene Triera, vás musí dostat. Já jsem toho důkazem, neb normálně bych podobný film dokoukal těžko. (12.08.2020)

Halucinační blouznění z chlastu, repetitivní dřiny a "ponorky" dvojice správců majáku, uvězněných na malém ostrůvku ve špinavé, smradlavé díře dlouho nad rámec plánovaných čtyř týdnů (nepřirozenou?) bouří, odhaluje jejich stinnou minulost, nevyrovnanou psýché, zvířecké pudy (a vábení mysteriózního, pohlcujícího světla). Alkoholové delirium vede k rozpadu, až zpochybnění časové linky, čímž haluzní WTF index (ne)utěšeně narůstá, jak se extrémy nálad i počasí stupňují. Depresivní atmosféru nevlídného místa i duše dokonale postihuje úžasný černobílý obraz (ve čtvercovém formátu!) a znervózňující zvukový design (hluboké hučení majáku). 7/10 (29.09.2020)

Maják je zážitkem rozhodně nevšedním. Audiovizuálně působivý, stylizovaný, včetně AR, do kinematografie dávno minulé. Eggers poslepoval kdejakou fikci ohledně námořníků a samoty, pár bájí a udělal slátaninu v podobě psychologického hororu. Atmoféru umí vybudovat skvěle, to ano, ale to skákání od konkrétního k abstraktnímu a zpět je šílené. Přenést pocit šílenství a paranoii se málem povedlo, ale Eggers prostě musel tlačit na pilu až to začalo skřípat a tím mě, diváka, procitnout z hypnózy netradičního filmového zážitku. (06.11.2020)

SÍLA. (02.10.2019)

Kde začít? U ořezu obrazu, který nakonec vypadá více přirozeně, než by se kdykoliv zdálo? Muzika, která válcuje příběh atmosférou už od začátku? Jedinečnými šachy v podobě hereckých výkonu jednoho nebo druhého z protagonistů? Člověk na to vletí trochu skepticky, ale nedá se lehce oťukat. A zjistí, že příběh je neuvěřitelný. Tajemství, táhnoucí se příběh, kde se kupodivu pro dialog nejde daleko dohromady vytvořil něco dost jedinečného. Ono se v tomto asi nedá někde jasně začít. Dokonalých a úžasných scén zde jednoduše na rozdávání. Jenže! Přesně jako obvykle se děje to, co se stává až žalostně u moc filmů, které se mi prvoplánově dost líbí. Začíná to být zbytečně nečitelné, překombinované a tím to končí. Film skončí, stejně atmosféricky a tajemně jako tomu bylo na začátku, ale s tím, že člověk skoro odchází se zklamáním. Plus k tomu se mi dost zkazí dojem s tím, že v kině se setkám s nějakými hipstery, kteří se smějí každé krávovině, mezitím, co vy jste vážní jak hovno. A tím to končí. Nemůžu prostě popřít skvělé vychutnání si první půlky. Ale jednoduše, co je moc to je moc. Obecně vlastně jeden z nejlepších i nejhorších filmů z roku 2019. (24.01.2020)

Vizuálně a herecky luxusní šplouchání na maják s absolutně nevídanou formou a režijní vizí. Bohužel na můj vkus až příliš bizarní a ani konec vám nic neosvětlí (pun intended). 7/10 (20.02.2020)

Režisér zvolil sakra dobře, udělat snímek černobílým, k ponuré atmosféře na majáku u rozběsněného moře tomu dodává starobylý leč mrazivý nádech. Je fajn vidět Pattinsona v jiné roli než nudného upíra, královské místo mu tu však bere Willem Dafoe se svým starojižanským nářečím (''went mad, he did") a krásně řvoucím hlasem (kdy křičí nonstop klidně 10 minut), a ačkoliv jsem mu rozuměl asi jen čtvrtinu z toho co řekl, i tak to na mě zapůsobilo. Celý film je hodně ponurý a psycho, což je zrovna styl, který mi vyhovuje. Co mi bohužel uniklo bylo nesčetné množství metafor (homosexualita dvou hlavních postav, mytologie či jiné erotické narážky). I přesto, že jsem byl předtím skeptický, tak se teď docela dost těším na Pattinsonova Batmana, protože zde dokázal, že umí hrát a vybírat si i dobré filmy a režiséry. (11.04.2020)

"TO SVĚTLO PATŘÍ JEN MNĚ!" Husté jako olej do petrolejky! Vymazlený vizuál, atmosféra infernální, jako ano, artová věc, ale nádherná! Když už má člověk ze všech těch generických námětů a jejich zpracování trošku unavenou mysl, tohle je rozhodně cesta, po které se vyplatí klopítat, odpočinout si a načerpat síly na další dávku průměrnosti :) 100% (27.11.2023)

Hodně silný, ne moc příjemný, až fyzický zážitek - fakt jsem se těšil domů do tepla, do čisté a suché postele. Film, který bych doporučil, pouze svým otrlým kamarádům nebo fanouškům filmu, či fotografie. A to kvůli hereckým výkonům, vizuálnu nebo právě pro nevšední zážitek. Rozhodně nic co bych chtěl vidět znovu. (03.01.2020)

Dokonalost. Evoluce nazpět. Nepřekonatelný Dafoe. Orgasmický zážitek pro náročné diváky disponující intelektem. Eggers je má krevní skupina. (13.01.2020)

Nádherná temná artová pecka. Oba herci úžasní a kamera skvostná (18.01.2020)

Explorace dominance/podřízenosti napříč mýty, náboženstvím, psychoanalýzou, kulturou i kulty. Ale současně poměrně fungující strašidelná historka. Postmoderní kousek, který si své nejsilnější momenty půjčuje od jiných klasiků, ale i tak zůstává svébytným příjmeným kompaktním dílem. (19.01.2020)

Vizuálně precizní a působivé, herecky velmi silné, ale chyběl tomu silnější scénář. Škoda, že celek autoři nedotáhli do výraznějšího finále, takto je posledních dvacet minut spíš otravných než zdrcujících. Film do karantény to ale není, momenty fakt psycho. (30.03.2020)

tady asi všem šplouchalo na maják, nevím co si víc přát. Školníka Willyho nebo Edwarda a kopulaci s mořskou pannou.. ❤️ (09.06.2020)

Eggers vytvoril ďalší metaforický, umelecký film obalený v premyslenom inotaji, ktorý zobrazuje nahlodanú, izolovanú ľudskú myseľ na pokraji šialenstva. Intenzívna psychická úzkosť, osamelosť, intoxikácia a halucinácie. To sú elementy s ktorými Eggers pracuje. Elementy, ktoré ma fascinujú a celé ma to až neskutočne pohltilo. Kvalitné herecké obsadenie iba umocňuje kvality tohoto diela.  Film vôbec nie je taký čierno-biely ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. (11.12.2022)

Pokud jste od Roberta Eggerse viděli v roce 2015 The VVitch, kde pracoval např. i se starou angličtinou, možná chápete, že ani Maják nebude úplně všední film pro večerní program na TV Nova. Tentokrát ještě všechny artový vjemy obohatil o v dnešní době nezvyklej poměr stran 4:3 a černobílej obraz. Je to zároveň přesně ten typ filmu, kterej bude na ČSFD sbírat buď hodně dobrý, nebo naopak hodně špatný hodnocení. Ostatně současnejch 73 %, což je nějakej váženej průměr, zrovna nenapovídá tomu, že by se mělo jednat o bůhvíjakou pecku, aye? Dějově je to poměrně chudý, víceméně se tam dokola umejvá podlaha, čistí fresnelova čočka, doplňuje olej, přikládá uhlí, vyprazdňuje latrína, večeří, chlastá, prdí a zpívá. Do toho se ale taky docela dost halucinuje. Mořský panny, mrtvoly, Poseidon... A u toho furt hučí ta šílená mlhová siréna. Stejně jako je tady člověk uvězněnej v tom čtverci (protože už je pěknejch pár let zvyklej na krásnejch 16:9), jsou dva majáčníci na několik tejdnů uvězněný na ostrově, kde to žije nanejvýš hejnem racků. Scenérie je tak prostá, že to chvílema vypadá, jako byste sledovali spíš divadelní hru. Kamera vás navíc bere někdy až nepohodlně blízko. A co Dafoe s Pattinsonem? Můžu s klidnym srdcem říct, že Edward Cullen z Twilight je pryč. Oba tu zahráli nejnámořničtější námořníky, co jsem kdy viděl, ačkoliv vlastně vůbec nehráli námořníky. Dejte si to a garantuju vám, že některý scény nebo monology nedostanete z hlavy. Během toho, co tohle píšu, navíc poslouchám námořnickej playlist a přemejšlim, že si naleju plecháček terpentýnu a vydám se do světa hledat malou mořskou vílu. Ephraim Winslow: "If I had a steak... I'd fuck it." Thomas Wake: "You don't like me cookin'?" "...Yer fond of me lobster aint' ye? I seen it - yer fond of me lobster! Say it! Say it. Say it!" (18.01.2020)