Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov

Od závěrečného dílu fenoménu Hvězdných válek určitě každý očekává o dost více, než jen prosté uzavření kruhu a toho si byl naštěstí vědom i George Lucas. Už po prvních minutách pocítíme, že do Episody III vložil značné usílí (pravděpodobně proto, aby se vyhnul mojí kritice jeho režisérských schopností :) ). Obrovské přestřelky, ale i menším souboje (Anakin vs Obi-Wan) jsou skutečně dechberoucí a konkurovat jim může snad jen Pán Prstenů, jedná se opravdu o (audio)vizuální orgie, u kterých si nedovolíte ani mrknout. Překvapil mě také Hayden Christensen, na rozdíl od Episody II se zde na něj koukalo docela dobře. Co už ovšem příjemným překvapením nebylo, byly některé stupidní dialogy (mezi Anakinem a Padmé). Možná bych měl také výhrady k ne zcela přirozené přeměně Anakina v Darth Vadera, ale dejme tomu... Skutečným hrdinou filmu se tak stal Obi-Wan. Celkově je Episoda III nejen vizuálně nejvíce omračující (což je s přihlédnutím na datum vydání logické), ale také nejtemnější, nejemocionálnější, akcí nejnabušenější a mojí nejoblíbenější. 9/10 (09.04.2008)

Dodíval jsem se na to jen ze setrvačnosti! A to ze setrvačnosti už od Nové naděje, která mi vydržela opravdu neuvěřitelně dlouho! Když si člověk odmyslí triky, mnohem lepší bratříčky a . . . . vlastně už nic, co mu zůstane? Plytkost! Plocha! Tabula rasa! Čekal jsem psychologickou (ne až tolik, prostě jen populistickej pohled na psychologii) studii proměny člověka, co jsem dostal? Jeden řekne, že tihle lidi jsou zlí, že ho chtějí zabít(nebo kdovíco udělat), a druhej mu to sežere i s podpěrkou prutu. Čekal jsem dobrej souboj nakonec, dostal jsem ohánění se mečem a skákání jak na trampolíně. Promiňte, to už tu bylo. Čekal jsem, že to bude dobrý film a dočkal jsem se jen dalšího trikového mámení fandů. Vlastně spíš jen fanatiků, protože komu se to může líbit, ten je podle mě zažranej až po krk do starých dílů. Škoda, z možného dobrého filmu vznikl jen podprůměrný scifáč (a nemyslete na triky, které při velikosti peněz vložených a očekávaných prostě opravdu MUSÍ být skvělé a mega). (05.12.2005)

PŘESNĚ TAKHLE UMÍRÁ DEMOKRACIE. ZA BOUŘLIVÉHO POTLESKU. Konečně, konečně je to tady - Hvězdné války řeší morálku, osobní zodpovědnost za lidská rozhodnutí a samozřejmě i politiku, na čemž není ale vůbec nic špatného, naopak - a spoustu mých oblíbených uživatelů se to nelíbí. Je to fakt škoda, protože závěr "téhle části trilogie" a její zvážnění je jí jen ku prospěchu. 90%. (24.08.2021)

Nechám se opít rohlíkem u alespoň jednoho ze tří filmů. Jakmile ale někdo otevře pusu, začínají se mi drát do očí krvavé slzy, jak je to politování hodné, a motivace postav jsou směšné. Za řeči o epickém vyvrcholení ságy a nějakých temných emocích bych lidem ubližoval, je to pořád pastelková debilita odtržená od jakkoliv uvěřitelných emocí, jen tentokrát není používána žlutá pastelka jako v jedničce ani růžová jako ve dvojce, ale tmavě modrá. Ke konci, kdy se to dvacet minut mydlí za doprovodu epické hudby v naprosto nesmyslné choreografii, už ale můj mozek začal kolabovat, tak jsem si to alespoň trochu mohl užít. 2 a 1/2 (02.09.2008)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)