Psí ostrov

KINO Světozor, festival AniFilm v Třeboni/// Dabing 9/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Animace 10/10/// PLUS: ten dabing si zamilujete, příběh, zpracování i dialogy jsou perfektní, postavy jsou parádně vytvořené, od charakteru, přes animaci, zároveň příběh je poměrně nepředvídatelný, hudební a zvuková složka už tak skvěle doplňuje celý film MÍNUS: originalita a směsice žánrů by mohla některé diváky odradit, japonština nebyla otitulkovaná/// Shrnutí: v sále druhé patro, balkón, čtvrtá řada na stojáka, přesto filmový zážitek, který si rád zopakuji, protože film nabízí tolik motivů a myšlenek, že je napoprvé nelze všechny vstřebat. Takhle podle mě má vypadat současný animovaný film./// Celkem 92%/// (06.05.2018)

Nevyhledávám stop-motion animaci, ale na Psí ostrov jsem byla z nějakého důvodu hodně zvědavá, skoro jsem se těšila. I přesto jsem se do kina nedostala, což mě teď trochu mrzí, protože mě Psí ostrov rozhodně nezklamal. Čekala jsem hravý a originální film, a ten jsem i dostala. Ústřední psí parta je napsaná i animovaná skvěle, (lidské postavy jsou zde až ti druzí), příběh je dobrý, atmosféra nejen díky Desplatově dynamické hudbě krásná... Wes Anderson mi po Grandhotelu Budapešť opět zpříjemnil den. Co nejdřív si pustím i Fantastického pana Lišáka. Kdo hlasuje pro to, aby tenhle film dostal pět hvězd? 9/10 (26.09.2018)

Wes Anderson natočil zábavný animák pro celou rodinu, ve kterém se putuje animovaným Japonskem po boku sympatických hafanů. A to je všechno. Jako rodinná podívaná je to fajn, jako novinka člověka, který vždycky dokázal zaujmout hravostí, zábavností, svéráznosti a originalitou to ale trošku drhne. Psí ostrov je OK. Jen dost obyčejný a příliš hraje na jistotu, což může být pro fanoušky režiséra trochu problém. (26.07.2018)

I když se mi Andersenova tvorba líbí, Psímu ostrovu jsem se přesto nějakou tu dobu vyhýbal. Za prvé upřímně nemám moc rád filmy s mluvícími zvířaty (možná s výjimkou Prasátka Babe) a za druhé, jakožto milovník koček, jsem se obával toho, že se bude jednat o "ixtý" film, ve kterém budou psi glorifikováni, ale kočky budou opět vyobrazeny jako zlé mrchy a svině, kterým to ti stateční psi spočítají. A z části to byla pravda, ale jelikož Andersen není jen talentovaný režisér, ale i scénárista, přičemž se vyhnul dementnímu humoru z hovadin typu "Jako kočky a psi", naservíroval divákovi naprosto uspokojující, milou a velmi vtipnou podívanou, ze které srší typický duch jeho filmového stylu. Tedy chytré dialogy, pitoreskní hudba, skromný a sympatický humor. A ty animace někdy jak od Jakuba Dvorského a Václava Blína, tvůrců krásnýho Samorostu a Machinarie. Krása. Snad jen je škoda, že poslední třetinu Wes tak trochu uhnal a některé povedené charaktery odsunul až příliš do pozadí. Jinak ale moc hezký, rozhodně mým favoritem v kategorii nejlepší animovaný film roku. Průměrné 4* (08.02.2019)

Wes Anderson je úkaz, který dělá filmy po svém, kašle na studio, vždy s ním jdou výteční herci, má působivý vizuální styl, jenže prostě onen divně ulítlý smysl pro humor mi sedí víc třeba u Jima Jarmusche. Čtyřnozí kamarádi jsou aktuálně vyvrženci z rozhodnutí japonské vlády a s čumáky zabořenými v odpadcích a decimováni psí chřipkou trpí v karanténě na Ostrově odpadků. Bez páníčků. Dostane se mezi ně ovšem i adoptovaný syn starosty Megasaki City, jenž ukradl letadlo a odletěl hledat svého psího kamaráda. Začíná to výtečně, kdy všechno je sympaticky divné. Svérázný Anderson lpí na detailech, na slovních hříčkách, na energickém a nápaditém pojetí. Ctí japonskou kulturu. Jenže jeho smečka mluví v angličtině, ovšem japonština mnohdy vyznívá bez vysvětlení, což je myslím škoda. Brzy se navíc tak trochu vyčerpáme a onu svéráznost a divnost přebíjí všednost. A z originálního pojetí se stává klasický příběh o tom či tamtom. K srdci nepřirostl. 65% (10.07.2018)