Jeden den velkokněžny (útržek ruský) (E03)

Hříčky jsou ve svých špičkách velmi vydařený (byť ne vyrovnaně dobrý) projekt a ruský útržek je podle mne jedním z nejlepších, jakkoli špičkou je Královnina smečka psů. Je to Tv produkce bez i středních investic, nejde o dekorace a mohutné jízdy krajinou, ale o herecký koncert. Skoro celé to stojí na Zuzaně Bydžovské, která je podle mne úžasná, ono přesazení z poměrně malého a chudého německého rodu do ruských poměrů (navíc ke zcela nemožnému manželovi následníku trůnu) musel být neskutečný problém. Potenciál osobnosti Kateřiny Veliké je zde ukázán i na malé ploše a v místy mírně komediálních souvislostech perfektně, skvěle sekunduje Jaromír Hanzlík, velmi dobře i Václav Postránecký v době kdy hlavně hrál a méně se snažil dělat komedii. Nechci polemizovat s žádným měsícem žádné planety, ale podle mne očekával něco jiného a pak už nevzal linii Oldřicha Daňka. Děj podle mne vůbec není nudný, naopak velmi pěkně (i když nikoli akčně) ukazuje poměry u dvora, složitost orientace, problém v tom komu a zda vůbec někomu věřit a i onen kulturní šok mladé dívky při přesunu. Dekorace mi nechyběly, i když souhlasím, že jsou velmi velmi úsporné. A jako výuka dějepisu je tohle podle mne mnohem lepší než mluvící hlavy ve stadardních dokumentech, na které se ostatně dívá málokdo. (08.06.2011)

Neskonalá báseň ironie, to je Jeden den velkokněžny. Čtyři roky před skonem Kateřiny I. to budoucí Kateřina II. neměla věru lehké. Ke kontextu velice dobře vypomůže předchozí znalost alespoň jednoho filmového životopisu Sofie ze Zerbstu a Anhaltu, divák (a potažmo čtenář) si pak mnohem lépe vychutná paradoxy a paraboly všech těch okatých narážek, jakoby nedokončených dialogů, které tak jasně a přímočaře končí zkratkou na venkovním schodišti. Doporučit přirozeně mohu klasickou verzi s Marlene Dietrichovou (1934) nebo televizní s Julií Ormondovou (1991) "Tady jsou krysy?" "Ale krysy jsou v každém dřevěném domě." "To je kamenný dům." "No vidíte, i tady jsou krysy. Váňa má nařízeno tu jistou chytit a uspořádáme s ní soud." (23.08.2011)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 2/10 Hudba 2/10 Efekty 4/10/// +obsazení, pár opakujících se momentů, Jiřina Jirásková jako vypravěčka -Zuzana Bydžovská v roli Kateřiny, téměř bez hudby, dekorace nezaujaly/// Jako výuka dějepisu je lepší dokument a samotný děj je hodně slabý a nudný. Rovněž se mi moc nelíbyla výprava, i když netvrdím, že by byla špatná. Ale důvod proč se na to dívat je především plejáda českých herců, tady není co dodat./// Celkem 40%/// (17.10.2006)

To je vaše sklenice, kněžno? Ano. Já jen, jestli z ní nepil nějaký komorník. Skvělá konverzační hříčka, plná ironie, stojící na Zuzaně Bydžovské. Neméně dobře je zahraný pomatený carevič v podání Jaromíra Hanzlíka. ("Pověsil jsem tu krysu, co zabila dva mé vojáky ve stráži, u sebe na lustr. Přijďte se podívat"). (10.06.2012)

Co to bylo za chlapa, co šel odtud? – Kněžna Jelizaveta Nikolajevna Nižnina. – Ta má teda ránu! Byla-li někdy nějaká země plná absudit a podivenství, pak se celkem bezpečně jednalo o širou matičku Rus. Bez výjimky nás o tom ostatně přesvědčuje další Daňkův útržek, jež se tentokrát zaměřuje na aklimatizaci budoucí carevny Kateřiny II. Veliké. Ta z podivu nevychází po celou dobu nepřetržitých návštěv, které tak elegantním a roztomilým způsobem končí na bočním schodišti neexistujícího kněžnina pokoje a kde klíčovou roli hraje sklenice na stole. Do excelentního hereckého koncertu se tu, jak jsme již zvyklí, spojují jednotlivá mistrovská unisona Zuzany Bydžovské, Jaromíra Hanzlíka, Václava Postráneckého, Vladimíra Brabce, Jiřího Štěpničky a dalších, kteří své role pojali s pověstnou gogolovskou nadsázkou. Dějiny mohou být někdy i fraška. (26.08.2011)