Skleněný pokoj
The Glass Room
The Affair
Réžia:
Julius ŠevčíkScenár:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (viac)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnom vyrástol na začiatku tridsiatych rokov dvadsiateho storočia mimoriadny dom - majstrovské dielo modernistickej architektúry z betónu a ocele z dielne slávneho architekta von Abta. Stredobodom domu je Sklenená izba, nad ktorou sa tají dych. Von Abt túto jedinečnú stavbu navrhol pre bohatého podnikateľa Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a ich rodinu. Sklenená izba sa stáva nielen architektonickým skvostom, ale aj synonymom krásy, modernosti, otvorenosti, rovnako tiež symbolom nádeje mladého československého národa, symbolom budúcnosti.
Rodinný život, aký si Liesel vysnívala, prestúpený svetlom a pokojom priezračného priestoru, naplnený láskou a umocnený vzťahom s nerozlučnou priateľkou Hanou, však nemá dlhé trvanie. Viktor je Žid a Európu čím ďalej tým viac zahaľuje tieň nacizmu. Rodina sa pripravuje na odchod do exilu. Ďalšou ranou je pre Liesel bolestné zistenie, že Viktor má pomer s mladou ženou Katou, ktorej ako vojnovej utečenkyni, poskytli vo svojom dome azyl. Liesel sa čoraz silnejšie upína k Hane. Kým ona je však vo svojich citoch rezervovaná, Hana je voľnomyšlienkárka, ktorá si rada užíva všetko šťavnaté, čo život prináša. A hoci Liesel cíti, že za ich priateľstvom klíči niečo viac, bráni sa tomu dať priechod. V panike a zmätku, ktoré sprevádzajú nemeckú inváziu, Landauerovci za dramatických okolností utekajú z Československa. Vila však zostáva a jej príbeh pokračuje. Hana a jej manžel Oskar, právnik Landauerových, sa rozhodli v Brne zostať. Vďaka pomeru s nemeckým leteckým konštruktérom Stahlom sa pred Hanou otvorí možnosť návratu do magickej Sklenenej izby a ona oživuje spomienky na Liesel a predvojnovú dobu plnú nádeje. Nútené odlúčenie akoby posilňovalo ich vzájomné city. Obe ženy si píšu bez toho, aby sa dočkali odpovedí a dozvedeli sa, aký je osud tej druhej. Po vojne je vila zničená, okná rozmetala bomba. Nádej, ktorú Sklenená izba symbolizuje, však zostáva.
(Garfield Film)
Recenzie (239)
Od filmu som mala veľké očakávania, už aj preto, že vilu Tugendhat som mala možnosť 2x navštíviť a bola som týmto nádherným architektonickým veľdielom úplne nadšená a fascinovaná. Nadčasové miesto, ktoré predbehlo svoju dobu a ešte aj dnes je výnimočné a po zásluhe je pod ochranou Unesco. Vilu sme mohli vo filme Sklenená izba vidieť v mnohých záberoch, ale film úplne nevyužil výnimočnosť tohoto priestoru. Keby vo filme nehrala vila Tugendhat svoju rolu, tak by som asi dala ešte horšie hodnotenie. Režisér Julius Ševčík ma zaujal filmom Masaryk, ktorý mal šmrnc a bavil ma napriek vážnej téme. Naproti tomu film Sklenená izba ma nudil. Hoci jednotlivé herecké výkony boli dobré, jednotlivé postavy boli ako izolované ostrovy a vôbec spolu neladili. Jediný kto ma vo filme zaujal je slovenská herečka Alexandra Borbély v úlohe vychovávateľky. Scény filmu hoci sa odohrávali v období 30 rokov, boli ako keby vystrihnuté z deja, ktorý potom stráca štruktúru. Neviem, či je to slabým námetom, lebo knihu Simona Mawera som nečítala. Vyzdvihla by som kameru Martina Štrbu, ktorý dokázal krásne navodiť atmosféru obdobia 30. - 60. rokov minulého storočia. Kto nebol nikdy vo vile Tugendhat a nechystá sa čoskoro do Brna tento skvost navštíviť, tomu odporúčam vidieť aspoň film. Ale inak film Sklenená izba je iba šedý priemer, ktorý padne do zabudnutia dejín. Na rozdiel od vily Tugendhat, ktorá šedá, priemerná ani zabudnutá nikdy nebola a ani nebude. ()
V našich krajích poněkud nevídaný pokus o světovost, který vyšel jen zčásti. Domnívám se, že ten kdo nezná dějiny Československa a ani nic o vile samotné asi bude poněkud zmaten. Potud ta světovost jaksi pokulhává. Osobně jsem se domníval, že se bude jednat o příběh vily samotné, ta však bohužel hrála tak trochu druhé housle. Škoda, myslím, že se dal osud vily na pozadí dějin přeci jen zvýraznit trochu více. Postavy samotné, ačkoliv herci hráli dobře, kamera byla úžasná a hudba výborná byly vykresleny dost plitce. Přičemž každá z postav by sama vydala na film. Osud majitele vily, osud správce vily, který přežil všechny režimy a ismy, osud dívky uprchlice, osud německého konstruktéra, osud samotné onyxové stěny (byla nalezena až v 90.letech) tam všude se nabízelo mnoho stimulů k natočení dalšího filmu. Snad právě proto i dlouhé časové linii několika desetiletí by námětu slušel spíše vícedílný seriál, kde by se jistě našel prostor pro tyhle postavy a jejich osudy. Ale jinak mně film docela bavil, brouzdaje na pomezí mezi uměleckým filmem a milostnou story. Jen snad poslední scény příjezdu Rusů vyzněly trochu populisticky a nepatřičně. Přes všechny nedostatky si myslím, že film určitě patří k vysoce nadprůměrným filmům, které se v poslední době v ČR natáčí a jsem rád, že jsem ho viděl :-) ()
Citlivý emoční jemný a zajímavý film s duší, spíš teda v sekci art, četla jsem i knihu (kdysi dříve) a tohle zpracování se mi také moc líbilo, po všech stránkách......i proto nějak absolutně nechápu tady to nízké hodnocení?! Např. si vemte, že jiný nový český snímek Ženy v běhu má neuvěřitelných 80% - za mě teda nezasloužených - vlivem téměř už zfanatizovaného davu:-)). Prostě myslím, že by neměl mít na csfd přístup k vlastnímu hodnocení každý venkovan, který přijde do kina 1x za rok a pak je "unešen" z jakéhokoliv filmu, co mu promítnou na plátno:-)))). Skleněný pokoj rozhodně doporučuji!!! 5*. ()
Hrozná, až křečovitá snaha za každou cenu natočit "světový" film (angažování zahraničních herců, výběr knižní předlohy, natáčení přímo ve vile Tugendhat…) se bohužel hroutí autorům pod rukama - scénář rozbíjí knižní předlohu na oschlé vyzobané rozinky plné klišé (dějových i filmařských), naprosto promrhané prostředí - film nedokáže prostor vily vůbec prodat, mohl by se odehrávat v posledním domku v Kotěhůlkách a nic by to na něm nezměnilo; tendenčně vymalované politické pozadí, herci napomádovaní, ale bez života... ()
Spíš než Skleněný pokoj to pro mě bylo Skleněné peklo. Promarněná příležitost. Na jednu stranu obrovská deviza filmu tkví v tom, že se natáčelo ve Vile Tugendhat, kam je problém se dostat, na druhou stranu film jako celek vůbec nedrží pohromadě. O postavách se vlastně nic moc nedozvíme, jsou takové ploché, neživé. Vůbec v něm třeba není patrný vývoj vztahu manželů Landauerových. A ten příšerný dabing výsledku také nepřidá. SPOILER: Pro člověka, který knížku nečetl, jsou některé události či jednání nepochopitelné, protože ty zásadní informace ve filmu nezazní - proč architekt obdivuje Lisu, která je ve filmu taková nemastná-neslaná? proč chce Viktor postavit vilu pro svoji ženu, když to nakonec s nimi dopadá jako ve spoustě manželství? kde se vzala Kata a proč na ní Viktorovi tak záleželo? navíc ty zásadní politické události ve filmu nebyly vůbec popsány - trvalo mi, než jsem pochopila, že když spolu Lisa a Hana hovoří o košer řezníkovi, že hovoří o Rakousku, a nikoliv (zatím) o Československu. A už vůbec cizinci nepoberou to, že rodina pořád chce odjet, ale neodjíždí, až ji nakonec kontrolují už Němci, takže je jasné, že už máme po 15. březnu. ()
Do vily jsem vstoupila aspon prostřednictvím filmu. A zvedava na svedskou herecku. Knihu jsem neznala, tak očekávání nebylo, spis zvedavost. ()
Film má příjemně melancholickou atmosféru, ale příběh je poněkud uměle dramatický a hlavně nemá mnoho společného s realitou. ()
První třetina velký špatný “skleněný peklo”. Dobře tam zahrála ta vila, nějak se vzepřela režijnímu vlivu. Obecně film hodnotím jako velké zklamání po všech tvůrčích stránkách. ()
Nejsem žena v přechodu, takže se mi film nelíbil. ()
Četl jsem knihu,je to opravdu jen podle knižní předlohy,film jednoznačně zklamání. ()
tady bohužel krásná forma zpracování nezachrání to,že děj je nudný... ()
Ach jaj, tak toto nežeriem...slabučké, bez emócie, vôbec to na mňa neprešlo, a doslova som nechápal tie dejové zvraty a výkriky...a neviem čo ľutovať, veď horších príbehov bolo viac a tragickejších...Pritom tento druh filmov zbožňujem, hlavne atmosféru prvej republiky či okupácie avšak tu nie je čoho sa chytiť. No dúfajme, že sa dočkáme v novom roku lepších filmov... ()
Zaráží mě takto nízké hodnocení. Podle mě je to kvalitní film, který je předčil má očekávání. ()
Mám z toho zvláštní dojem. Na jednu stranu krásná hudba a atmosféra (záběry přes sklo v dešti), na tu druhou jakoby tam něco chybělo - komplexnější příběh? Většina filmu se odehrává v audiostopě při čtení dopisů, což není zrovna šťastné řešení. Navíc český dabing byl za mě vybrán nešťastně, protože hlavní dvě aktérky znějí hrozně podobně. Skoky v čase nastávají z ničeho nic a i já jako Češka jsem chvíli váhala než jsem časové období dokázala zařadit, natož zahraniční publikum, pro které je villa Tugendhat jen neznámý barák. Určitě se ze scénáře dalo vytěžit víc. Navíc mě mrzí, že samotná villa nebyla ani řádně představena, divák je v prostoru dezorientován, prakticky nevidí žádný celek budovy. ()
Absolutně jsem nepochopil, o čem to jako mělo být. Postavy nesympatický, ne příliš uvěřitelný, nejednající logicky, často mi chybělo nějaký bližší uvedení data. Příběh mi přišel příliš plochý a nějak nevím, proč bych měl s hrdiny nějak soucítit a v dojemných momentech být dojatý. Nic mi to asi nedalo. Ztráta času. A rádoby umělecký dlouhý záběry to nijak nevytrhnou. ()
Předlohu jsem nečetl. Za Carice dávám jednu hvězdu navíc. Z filmu na mě celou dobou neodbytně čiší navoněná prázdnota. Příběh dvou žen, které k sobě cítí poněkud větší náklonnost, než by bylo u manželek bohatých židovských mužů zdrávo. Do toho přijdou zásadní a kruté dějinné zvraty. Tohle drama mě však ponechalo lhostejným. ()
Kdyby domy mohly vyprávět....Jak tak vidno, jména a některé konkrétní příběhy si scénáristi upravili, ale některá fakta zůstala zachována. Vztahů teda místy až moc, místy nepochopitelné proč, ale aspoň to kontroverzně kořenilo schéma příběhu.... ()
Vynikající román Simona Mawera jsem četl. Byl mnohem, mnohem lepší než film. To je fakt. Je ale zajímavé vidět většinu komentářů, které filmovou podobu šmahem odsuzují. Já bych to tak tragicky neviděl, ač musím uznat, že divák neznalý souvislostí na základě knižní předlohy, se často v ději ztrácí. Chybí vývoj postav, dramatické momenty, plastické ztvárnění atmosféry každé dané doby. Přesto, pokud i předem neobeznámený člověk snímek shlédne, musí minimálně ocenit: krásu obrazů a jimi vytvářených nálad; nepomíjivost linií architektury; a především, věčnost světla a krásy v kontrastu ke spletitým, prchavým lidským osudům, ovlivněným individuální morálkou a tolik podřízeným neúprosnému diktátu dějin. V tom má film univerzální platnost a není až tak moc důležité zabývat se zrovna tím, v které zemi se odehrává. ()
Další promarněná příležitost, která v souhrnu dopadla dost bledě. Výborná předloha mohla být umocněna skvělým filmem, ten je ale mizerný, nudný, dlouhý, rozvleklý, špatně nadabovaný i podle mě nijak skvěle zahraný. Co je samozřejmě skvělé, je vila a kamera, vizuálně je to úchvatné, ale to je vše..Ševčík je bohužel manýrista a kýčař, je to vidět i na Masarykovi, tady je to ale ještě o stupeň horší... ()
Hezké obrázky, slabý scénář, málo emocí, pár nesmyslů. Škoda, protože námět byl super a vila je taky krásná ... ()
Súvisiace novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (viac)