PetMcHegoat

Po delší době koukatelná komedie z česko-slovenské kuchyně. Průměrný scénář, ale nadprůměrné herecké obsazení a reklama na Tatry.

Mile překvapilo, lidské, autentické, dobře zahrané, fajn kamera.

První třetina velký špatný “skleněný peklo”. Dobře tam zahrála ta vila, nějak se vzepřela režijnímu vlivu. Obecně film hodnotím jako velké zklamání po všech tvůrčích stránkách.

Šest hvězd. Mistrně zpracovaná sonda do hlubin arogance moci.

Čtyři hvězdy filmu dávám za odhodlání se do tak náročného tématu pustit a ve skrytu duše budu doufat, že v brzké době zvedne hozenou rukavici jiný statečný, leč mnohem zkušenější filmař. Pan režisér/scénárista zjevně doplatit na určitý tvůrčí teror příležitosti. První, až trestuhodně zmatenou půli, kterou jen podtrhovala divná kamera a střih, ale naštěstí vystřídala mnohem plynulejší polovina druhá, která dala vyniknout nadstandardnímu výkonu Ayelet Zurer. Proti filmu v angličtině pranic nenamítám, ba naopak, jen si nemohu nepoložit otázku, zda-li by filmu nepomohlo obsadit všechny role výhradně herci ze zahraničí. Čeští herci, ač jindy skvělí, protentokrát místy působili až groteskně. A to je velká škoda. Milada Horáková jako osobnost odjakživa měla a vždy mít bude mou neskonalou úctu a obdiv.

Neotřelá severská gangsterka orámovaná sněhovými mantinely, hromadou mrtvol a řádkou groteskně bizarních situací. První půlka ***, druhá *****.

Komedie? Omyl. Nejsmutnější film za mnoho posledních let. Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.

Olga Hepnarová byla chladnokrevný vrah, jejích obětí a pozůstalých je mi nesmírně líto. Tolik k reálné osobě jako takové. Film sám mě nadchnul. Černobílá mu nesmírně sluší, působí umělečtěji, poskytuje autentičnost, stejně jako odlišná kamera a kompozice, která diváka snáz vtahuje do atmosféry počátku sedmdesátých let. Sympatická je taky snaha filmařů nemoralizovat, ale spíš předkládat mozaiku okolností a tím klást otázky. Jaká vlastně byla? Šlo jejímu činu předejít? Osobně docházím k závěru, že šlo. Olga mnohokrát volala o pomoc ne jednoho psychiatra, ale té se jí nedostalo. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, to ji ovšem nikterak neospravedlňuje. Výstižně mrazivé polévkové finále s nástupem titulků do ticha považuju za extra přidanou hodnotu.

Po prvních minutách úvodního dílu se o mě pokoušel epileptický záchvat z ostrého protisvětla a dostavily se pochybnosti stran kvality sluchu. Špatný, špatný, běželo mi hlavou. Tohle že je inspirace severskou kinematografií? No pardon! Jenže! Přes první slabší díl a s ním spojené rozpaky jsem se nakonec dokázala přenést a teď tu jinakost vlastně oceňuju. Odvahu vyžadující téma, gradace vývoje příběhu a herecké výkony mnohokrát převýšily diskutabilní technické provedení. Jen houšť.

Obvykle dávám pět hvězd filmům, které chci rozhodně ještě vidět. Tenhle je výjimkou. Nervydrásající, sugestivně natočený příběh s oceněníhodným výkonem hlavního hrdiny Philippe Torretona. Režisér a scénarista Vincent Geranq se s reálným tématem justičního megaprůšvihu popral se ctí. Absurdita a beznaděj v jeho podání se dala místy až krájet, radši nedomýšlet, že se tohle peklo před lety opravdu odehrálo.