„Marečku, podejte mi pero!“

Tyhle Svěrák/Smoljak haha-chichi scénáře kde kvantita vtipu je jedinou kvalitou mi lezou dost na nervy, ale zase na druhou stranu, pokud měly filmy jako Marečku či Jáchyme, hoď ho do stroje sloužit jako skládka slabších vtipů, které se nevešly do cimrmanovských her, tak díky bohu za ně. Přesto musím uznat, že zanícení, se kterým se tu někteří herci vrhají do svých hlášek občas donutí si některé scény přetočit a dát si je od znovu. Kovaříkův klepající spodní ret při traumatické scéně "Ale Mlho...", nebo monolog o jedné větě a třiaosmdesáti slovech, který vede Weigel (čímž se zřejmě stal role modelem pro Lukáše Grygara) budiž jedněmi z příkladů. (23.05.2022)

nojo, klasika....kdo by neznal stále nepřítomného hliníka a věčně se hlásícího plhu, který dychtil po vědění.....musím se přiznat, že já patřil k těm, co se hlásili jen v kritickejch situacích,,,ty byly celkem dvě,,,,,jedna, když na mě přišlo náhle kakání a druhá, když sem si zapoměl bačkůrky,,,vlastně, eště byla třetí,,,pomoc příteli v nouzi...stalo se to v okamžiku kdy do třídy vlítnul ředitel na nečekanou inspekci,,,byl to typ člověka, kterej očekával oboustranou aktivitu, a protože s učitelem smě měli fér dohodu, že ho necháme 45 minut prospat a von nás nechá vzadu tiše mastit texas holdem, koukal z toho teď docela průser,,,hlavně bylo jasný že nestačí jenom projevit zájem, ale je potřeba taky něco mlhavě tušit..... naštěstí členové poker teamu zachovali chladnou hlavu a vymysleli plán....o pár vteřin později přistála mistrovi na brejlích papírová kulička s návodem..................pravá - vím...levá - nevím, nevyvolávat!... za chvíli profesor vyslovil svou první otázku ke třídě a zvedl se celý prales rukou.....je pravda že většina byla levejch, ale prává se vždycky aspoň jedna našla....a bluff zase jendou slavil úspěch.....to byly ony tři situace, ve kterých sem exceloval, ale jinak jak říkám, ruce v kapsách.... a stejně tak jeden můj kolega, který se naopak zase styděl za to, že "ví"...jednou, v červnu, zrovna den po tom, co si nechal u kadeřníka umotat svůj letní sestřih, mu naše postarší, mírně prošedivělá s mastnou pletí, profesorka pres dějiny, právě během probírání nacismu vyčinila slovy: "tak když znáš odpověď, jene, tak proč se nepřihlásíš, proč proboha nezvedneš ruku když to víš?"...a jenda si přejel hranou ruky svojí holou lebku a povídá: " na to ale máte sakra řídkýho kníra, abych kůli vám zvedal ruku"... (28.03.2009)

Výnimočne nesúhlasím s názorom môjho obľúbeného komentátora golfistu, že "ti hrdobci, kteří hodnotí *** a méně, nevědí, co je sranda". Opakovane a výborne som sa zabával nielen na Marečkovi, ale aj na Vrchní, prchni, Kulovom blesku, na Trháku a Na samotě u lesa. Napriek tomu som všetkým menovaným dal maximálne tri hviezdičky. Všetko sú to filmy preplnené hláškami. Výbornými hláškami, ktoré zľudoveli a často ich používam aj ja. Mareček naviac i úžasným príspevkom Františka Kovaříka. Ale film netvoria iba hlášky, tri hviezdičky označujú nadpriemerný film a nad tým, že podľa ČSFD existuje v celej filmovej histórii iba 34 filmov, ktoré sú lepšie ako Mareček, by sa mohli, po zotavení sa zo záchvatov smiechu, zamyslieť aj vďační hodnotitelia. (12.12.2010)

Jednoduchý a geniální nápad mistrů Smoljaka a Svěráka. Skoro dědečkové zasednou do školních škamen = pak je na mnoho legendárních scén, tvořících vlastně celý film, jistojistě zaděláno. Inteligentní legrace o dělnících v době normalizace, která snímkem ani na maličkou chviličku neprostupuje. -VY NEKOUŘÍTE? -NE...JÁ KDYŽ KOUŘÍM, TAK ZVRACÍM... (15.04.2003)

Geniální, perfektně napsaná a zahraná klasika. Mnoho vět a hlášek zlidovělo. Inteligentní humor. Nedá mi to, abych se tady nevyjádřil k našemu všeználkovi, "slavnému a respektovanému" klimatologovi na Hradě, který opravdu, ale opravdu tento film nepochopil. Je s podivem, že tento vrtošivý stařík, jedoucí vždy na vlně českého maloměšťáckého populismu, se nepřipojil k většině, kterým se tento film líbí - viz TOP žebříček. Ale co čekat od turisty, jež si při pochodu Praha - Prčice (neměl tam zůstat?) nevšiml zničené přírody... (01.08.2005)