Il paese del sesso selvaggio
Deep River Savages
Sacrifice!
Réžia:
Umberto LenziScenár:
Massimo D'AvakKamera:
Riccardo PallottiniHudba:
Daniele PatucchiObsahy(2)
Práce v barmské džungli není pro profesionálního fotografa Johna Bradleyho ničím výjimečným a i tentokrát to vypadalo, jako obyčejná mise. Jenže osud si s lidmi někdy nepěkně zahrává. John se stává zajatcem a otrokem kmene divochů a všechny pokusy o únik jsou marné. Čas plyne, v džungli ještě mnohem rychleji, a John si na život mezi dravou zvěří začíná zvykat. Poté, co se seznámí s dcerou náčelníka domorodců, rozhodne se stát právoplatným členem kmene. Jenže nic není tak snadné a mučení, která dosud musel přežít, jsou nic v porovnání s tím, co jej teprve čeká... (TV Horor Film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (53)
Mladý, blonďavý európsky cestovateľ, fotograf a dobrodruh John Bradley natrafí na svojej výprave po ďalekom východe na úplne odlišnú kultúru. Špina, chudoba, nevzdelanosť, budhizmus, šikmookí špekulanti, zanedbané deti... To je však nič oproti tomu, keď sa dostane do zajatia domorodého kmeňa žijúceho hlboko v tropickej džungli. Až tam nastáva skutočná konfrontácia medzi inteligentným, civilizovaným Európanom a bandou surových primitívnych divochov. ** ()
Notně zastaralý dobrodružný snímek a další z těch, jenž pro ochránce zvířat znamená jasný odpad. Trocha jemné erotiky, jedna mírnější kanibalská etuda a spousta krvavých a vcelku samoúčelných scén se zvířaty. A film, který právě díky oné výše zmíněné scéně s lidožrouty odstartoval sérii brutálních a pokleslých fláků na podobné brdo. ()
První kanibalský horror vůbec. Fotograf Bradley (Ivan Rassimov - na této postavě je zajímavé, že Lenzi jako by se nemohl rozhodnout, jestli bude vypravěč, nebo jen hrdina, nebo obojí - tak prostě natočil film jakoby byl hrdina a pak přidal několik sekvencí, kde má úlohu vypravěče, čímž zkazil celou kompozici =) napřed chvilku cestuje po světě, konkrétně do Thajska, a fotí různé blbosti. Z nějakého záhadného důvodu přitahuje problémy s domorodci, až je - nesmyslně - zajat kanibalským kmenem. Chvilku mezi nimi žije, dokonce se zamiluje do jedné kanibalky (on tam vlastně nikdo není kanibal, ale co byste chtěli). Scény jsou občas i docela vtipné (chtěně i nechtěně, například když po barmském či thajském blábolení komparsisté zřetelně pronesou 'Go to hell!'), ale krvavé moc ne (v podstatě jenom dvě vyříznutí jazyka, jedno probodnutí břicha, dekapitace opičky a posléze kozy a pár podobných nic moc morbidit), rovněž vedlejší romantický příběh je úděsný (co všichni vidí na té Me Me Lai?). Má to ovšem vynikající hudbu, docela inteligentní scénář, zmůže se dokonce na několik dějových zvratů, a značné množství erotických scén. Pro Lenziho tak typické neuvěřitelné množství dějových chyb a nesmyslů (scéna s probodnutím v úvodu filmu je v tomto směru extrém, nemluvě o tom, že Me Me Lai začne najednou mluvit dokonalou angličtinou) a rovněž úděsná výprava (oproti precizním deodatovkám, ale i dílkům méně známých autorů žánru). Na druhou stranu, pořád je to asi to nejlepší, co Lenzi v dotyčném žánru natočil. Mimochodem, pokud se to odehrává v Thajsku, proč tam jsou scény se sochami z Velikonočního ostrova :-)? ()
Zakladatel kanibalských filmů možná, horor zcela určitě ne. Tohle je hlavně dobrodružná love story plná záběrů na divokou přírodu, každodenní rituály domorodého kmene a nahé tělo exotické Me Me Lai. O lidožrouty jde až v poslední řadě, navíc jejich scéna trvá 3 a půl minuty. Ale stejně je to kvalitnější, než Lenziho slavnější Cannibal Ferox. Strohý počet sežraných obětí (1) je totiž vyvážen o něco lepším příběhem. Slabší tři. ()
Galéria (25)
Fotka © Medusa Distribuzione
Zaujímavosti (11)
- Jazykové bariéry medzi talianskym štábom a thajským obsadením spôsobili počas natáčania v Thajsku určité ťažkosti. (westerns)
- Film je považovaný za prvý kanibalský film, ide o podžáner európskych exploatačných filmov, ktorý prevládal v kinematografii Grindhouse koncom sedemdesiatych a začiatkom osemdesiatych rokov. (westerns)
- Doslovný názov pôvodného talianskeho názvu tohto filmu je „Krajina divokého sexu“. (westerns)
V roce 1972 natáčí Umberto Lenzi tento drsný dobrodružný film a zakládá tak zcela nechtěně horrorovou vlnu kanibalských filmů. Ano, tohle je film, který to všechno začal a který dal v podstatě základní námět k explotačním zvěrstvům, jako byly Cannibal Holocaust (1980) nebo Cannibal Ferox(1981). Tento film není "kanibalským horrorem" a osobně ani nesouhlasím s tím, že by měl být horrorem nebo thrillerem. Je to dobrodružný film, v první polovině je to explotation, v druhé polovině spíše romantický film. Celý děj je založen na tom, jak jeden mladý Evropský fotograf padne někde v okolí Thajska a Barmy do zajetí domorodců a zde musí snášet dlouhé měsíce útrap v jejich zajetí. Časem si zde ale vybuduje takové postavení, že se stane jedním z hlavních vůdců kmene, "ožení" se s místní dívkou (krásná Me Me Lai) a dokonce s ní počne dítě. Film vystupuje z běžného průměru zpracování dobrodružných filmů však tím, že obsahuje na svoji dobu dosti brutální a násilné scény, stejně jako velkou dávku nahoty (o tu se stará zejména již zmíněná Me Me Lai), občas nějakou tu gore scénu a zejména v druhé polovině filmu krátký útok kanibalského kmene na místní dívku. A zde je scéna, kdy je dívka hromadně znásilněna, je jí uřezána ruka, noha a ňadro a špinaví kanibalové se jí krmí. Tato scéna zřejmě ve své době diváky šokovala natolik, že se o ní hojně vyprávělo a pouze tato scéna (která trvá všeho všudy i s odplatou tak 10 minut) podle mne založila vlnu kanibalských brutalit, kde se odřezávalo a pojídalo už potom úplně všechno ... Ovšem záměr Lenziho v tomto filmu nebyl točit film o kanibalech (protože o nich skutečně není), ale jen jasně výtvarně pojmout útok nepřátelského kanibalského kmene na kmen kulturně vyspělejší. Film dále (bohužel) obsahuje celou řadu záběrů na místní zvěř a to jak na její souboje a vzájemné pojídání, tak zabíjení lidmi, ovšem často je scéna ustřižena a kamera si ji nijak zvlášť nevychutnává. Lenzi už na začátku filmu textem varuje, že drastické záběry ve filmu byly použity k navození a vysvětlení odlišného vnímání světa primitivních kultur. Celkově se jedná o kvalitní film, na italské poměry velice dobře technicky zvládnutý. Můj osobní dojem a úvaha je taková, že Lenzi něco nechtěně začal. O několik let jej vykradl Deodato filmem Ultimo mondo cannibale (1977), kde navodil téměř identický děj, jen primitivní kmen nahradil těžce primitivními a brutálními domorodci na úrovni doby kamenné praktikující kanibalismus. Vyloženě zatlačil na pilu v zobrazování hnusáren, a potom byl německými producenty požádán, aby natočil ještě něco podobného, ale ještě drsnějšího a tak vznikl "pekelný" Cannibal Holocaust. Jenže Lenzi to poznal, že ho Deodato vykradl ... spousta scén v tomto filmu se objevuje jako klišé v dalších kanibalských filmech. Lenzi si asi nechtěl nechat vzít původní záměr a úspěch a snažil se Deodatovi konkurovat dalšími, potom již čistě explotation kanibalskými horrory (nízké kvality) ... ovšem satisfakce u publika se již zřejmě nikdy nedočkal ... () (menej) (viac)