Poslední kanibalové

Zpropadené nitro džungle, srdce které nemá slitování, strach z noci a obava ze svítání. Ať už chci nebo ne, prostě mě pronásleduje jak černá ruka srovnání nechvalně proslulým Cannibal Holocaust, který se díky své pověsti, jakémusi zosobnění mezí lidského vkusu stal oním nejšokujíčtějším kanibalským hororem všech dob. Samotný předchůdce kultu (nebo chcete-li „kultu“) The Last Cannibal World je trošku jinde z několika ohledů. Prvně samotnou formou příběhu, který se neváže na linku jakéhosi pseudodokumentu a krom periodické kadence násilností snaží se i vyprávět, převyprávět hrůzné zážitky, snaží se o nápadnější dějové zlomy, o celkovou dějovou barvitost. Na to navazuje forma zpracování, naturalistická dokumentární surovost Cannibal Holocaust je potlačena na surovost obrazovou, stylem kamery, snesitelnějším provedením závěru, větší filmovostí. Co se složky „animal masakr“ týče, je velmi podobná svému následovníku, linku děje prokládají mnohé náhledy na potravní návyky pralesních predátorů, náležitě kvalitně ozvučené, stejně jako usmrcení nebohé zvířeny člověkem. Nemohu nezmínit hudební složku, ta která mě u Kanibalů totálně zmrazila, tady spíš v rukou Ubalda Continiella nenuceně rezonuje s dějem, jen ústřední plnější motiv děj umocňuje. Obraznost, nahota, sexualita, brutalita, tohle vše je díky tomu o něco více filmové, tudíž ne tak mocně znepokojivé jako Kanibalů (není tu tak tenká hranice mezi fikcí a realitou), byť samotné defilé graduje v hodně drsných otáčkách a nezůstává naturelu všech následných kanibalistických hororů nic dlužno. Shrnutí? Trochu opomenuté dílko, které jednoznačně svou povětší a znásobením všech výše zmíněných aspektů předčily Cannibal Holocaust (1980) a Lenziho Cannibal Ferox (1981), rozhodně není výrazně horší nebo propastně méně znepokojivé. Varany nežeru, nemám tak výběru [final rate: 55%] (26.01.2008)

Na kanibalské filmy jsem zanevřel už v dobách VHS, jelikož mě všechny připadaly praštené a mizerně natočené. Gore scén jsem se už tehdy přemlsal a zde nebyly skoro žádné. Celkově příběh pokud je opravdu dle skutečné události zaujal, ale pokud bych se chtěl dívat na podobné filmy, tak remake na dnešní dobu. (04.11.2023)

Tak tedy nic moc, opět jsem se přesvědčil že Kanibalové z 1980 jsou stále nejlepší kanibalistický film, tohle i když to není špatný tak je to zklamávající. Atmosféra džungle a pár gore scén(rozežraná ruka od mravenců), či Deodatovo klišé zabíjení zvířat na kameru. Tohle všechno je sice fajn ale prostě to nemá takové grády. Hlavně druhá půlka šíleně ztrácí dech. Ale kanibalové mi tentokrát přijdou takový opravdu nechutný. Ještě jsem měl problém ve scéně kdy mu začnou kanibálci tahat za piňďoura na ksychtu jsem měl usměv ve stylu "To si dělaj prdel? Co to dělaj. Aha on nemá obřízku". Takže je to slabší ale ne vyloženě špatné. Jednou zkouknout a dát si na čas od tohohle pokoj. (01.03.2011)

Stejné hodnocení jako u Cannibal Holocaustu. Velmi dobré co se týče surovosti a až exploitačního teroru, herectví samozřejmě dost mizerné - co by se taky dalo u Italů čekat jiného. Scéna se zabitím a vykucháním krokodýla byla tentokrát docela over the top i pro mne, a to rozhodně nejsem jedním z těch, kteří by za zabití opičky a želvy v Cannibal Holocaustu stínali režisérovi hlavu. Hudba se povedla, stejně tak gore (ale zas až tolik ho není) a tak mi nezbývá, než Ultimo Mondo Cannibale doporučit. Samozřejmě pouze těm, kteří vědí, co mají čekat. (18.05.2009)

„Poslední kanibalové“ rozhodně nejsou klasický kanibalský film v tom smyslu, že jde jen o ten hnus. Je zde i příběh, který je napínavý a který se dá sledovat, jen s tím rozdílem, že sem tam zavřete oči, když se zde zabíjí nějaké to zvíře. Jinak snímek ukazuje to, že někdy prostě musíme udělat skutečně hrůzné věci, pokud si chceme zachovat vlastní život. Není to dokonalé, to ani omylem, ale ve srovnání s podobnými kusy to přece jen silně vyčnívá. (05.03.2014)