Sežrána zaživa

Těžce průměrný dobrodružný film s psychoušskou sektou a kanibaly, někde hluboko v marocké (či co) džungli. Ti kanibalové jsou zde, měl jsem takový pocit, spíš tak aby se neřeklo a název se nedal označit za úplně prachsprostou lež. Jo, dá se na to dívat, nenudil jsem se (to je asi důvod proč mi tam nesedí ty 2*), ale jinak vlastně nemám co vyzdvihnout. Snad jen hezkou hlavní herečku a sem tam i pár pěkných koziček. (26.04.2009)

Čo dodať, názov je viac než len výstižný, pretože v druhej polovičke sa naozaj nachádza scéna, v ktorej je osoba ženského pohlavia domorodcami zožratá zaživa. Takže asi tak. Hodnotiť Zožranú zaživa je rovnaké, ako hodnotiť väčšinu starých kanibalských filmov. Mizerná technická stránka, imbecilské správanie postáv, nelogické skoky v deji, do očí bijúci amaterizmus (záber na neporušené telo osoby, ktorú pred pár sekundami domorodci zmasakrovali nožmi a kopijami), herecké výkony porovnané s céčkarským pornom, tomu odpovedajúca džungľová výprava (občas nakrúcaná v európskom lese), týranie a zabíjanie zvierat v priamom prenose a úsmevne samoúčelné dôvody pre mučenie alebo aspoň znásilnenie. Zožraná zaživa je ako Honba za diamantom s Douglasom, akurát so znásilneniami (aj hromadnými), hlavami (bez tiel), telami (bez hláv), rezaním penisov (zaživa), jedením malých hadov (živých), štvrtením, amputáciami končatín a, samozrejme, kanibalizmom. Medzi najväčšie chuťovky patria scény so zvieratami – pitva živého krokodíla (pre istotu rovno dvakrát) a žranie živej opice (anakondou). (31.01.2017)

Snímek „Sežrána zaživa“ nepřinese v rámci kanibalského filmu nic nového. Jako kdyby se kolem roku 1980 natočilo tolik kanibalských filmů jen proto, že si víc tvůrců řeklo jeden nápad a každý ho šel natočit s tím že se navzájem skoro trefili do toho, o čem to bude. Nudné, opakující se scény, nahota, která je příšerná – domorodkyně s umělými prsy je tragédie – a do toho gore, které funguje jen u zvířat, jež bohužel umírají doopravdy. (15.07.2019)

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Rok před CANNIBAL FEROX Lenzi natočil dějově mnohem bohatší kanibalský kousek, který kromě kanibalského řádění v Nové Guinei nabízí divákovi i praktiky samozvaného spasitele reverenda Jonase, jehož postava je inspirována vůdcem reálné sekty, jež se nechvalně proslavila jednou z největších hromadných sebevražd v dějinách. Vlastní příběh začíná v New Yorku, kde je kobřím jedem zavražděno několik lidí a místní policie vyšetřováním přichází na stopu bohaté dívky, která díky nalezenému filmu začíná pátrat po své sestře, jež je na filmu zachycena. Pátrání ji přivádí na Novou Guineu, kde s pomocí dezertéra z války ve Vietnamu podstupuje nebezpečnou cestu džunglí. Lenzi opět divákovi servíruje deatilními záběry nelítostný život v džungli, který kombinuje se záběry panenské přírody s typickým hudebním doprovodem pro kanibalský žánr. Sežrána zaživa je pro dílko vskutku výstižný název, o čemž se divák během stopáže hladce přesvědčí na vlastní oči sledováním kanibalských hrátek se slušnou porcí zdařilého gore. Celý koncept snímku je pěkně vyvážený, takže se divák pohybuje na pomezí dobrodružné pátrací podívané, kanibalských jatek i nelidských praktik sekty osvícení. Snímek opět trpí jistou dávkou neherectví některých představitelů, několika nedotaženostmi a alespoň pro mě nevyužitým potenciálem sekty, jejíž kruté praktiky mohl tvůrce krásně konfrontovat s praktikami jeskyních lidí, jak jsou kanibalové ve snímku představeni. Samozřejmě dílko není opět pro slabší povahy, obsahuje kromě gore (režisér se opět vyžívá v tortuře genitálií i ženských prsou) i spoustu nahoty a dojde i na nějaký ten rape. Celkový dojem je kvalitní kanibalský film nejen o kanibalech, který bez výraznějších hluchých míst pěkně odsýpá a s přehledem u mě dosahuje na čtyři hvězdy. (10.04.2011)

Další z typických italských kanibalských béček. Plné nahoty, násilí, uřezaných oudů, krve, vnitřností, ječících obětí, ochotnických hereckých výkonů, kamery bez nápadu a laciného vzhledu. Další výprava za kanibaly, tentokrát atraktivní blondýny hledající sestru, která skončila v podivné sektě. Ve své době to chtěl každý vidět, lákán pro nás tehdy nebývalou mírou výše zmiňovaných prvků, přes tento zájem však zůstává typickou ukázku filmového škváru, který sice může mít pro některé své kouzlo, protože se však mezi takové nepočítám, nemyslím, že bych ještě někdy v životě potřeboval něco takového vidět. (11.10.2010)