Poslední kanibalové

Jungle Holocaust sa dá hodnotiť prinajmenšom dvoma spôsobmi, pričom v oboch prípadoch sa jeho kvality výrazne menia. Ako samostatné dielo je Deodatova práca zavrhnutiahodný, skomolený odpad - veľa nezmyselných strihov, neschopnosť budovať súdržnú dejovú líniu, veľa nemotivovaných scén, extrémne samoúčelného násilia. Film postráda akúkoľvek estetickú, alebo remeselnú hodnotu, je sexistický a rasistický, ponúka príbeh podobný obsahom magazínov Rugged Men, Mans Conquest, Man´s World... a ich charakteristické črty špičkuje do morbídneho maxima. ___ V rámci žánru je Jungle Holocaust zásadným dielom. Postrádanie estetických, či remeselných kvalít je v rámci Mondo Filmu legitímnou žánrovou konvenciou, rovnako všetka režijná ťarbavosť, skomolenosť, samoúčelnosť, nemotivovanosť atď. __ Deodato v Jungle Holocauste ustanovil podobu Mondo filmu na nasledujúcich pár rokov - nejde o dokumentárny film, ako v prípade Savage Man, Savage Beast, v porovnaní s Deep River Savages od U. Lenziho je Jungle Holocaust po Mondo stránke čírejší, surovejší, odpútaný od romantického pátosu a možnosti porozumieť si s domorodcami. Deodato o tri roky neskôr dotiahol Mondo film do jeho milovanej aj nenávidenej podoby v Cannibal Holocauste, prinášajúcom okrem iného aj mockumentárny found footage štýl, a skeptickú relativizáciu postavenia bieleho muža (nech vyzerá v rámci filmu akokoľvek naivne a plocho) čo ostáva jeho najväčšou devízou. __ Jungle Holocaust je bipolárna snímka, ktorej bipolárnosť sa miesi do zvláštnej jednoliatosti . Čistý brak a zásadná snímka zároveň, moje hodnotenie je mixom týchto dvoch pozícií. Na záver na naskytuje otázka, či je možné Deodata viniť za nastavenie daných žánrových pomerov? Osobne si nemyslím, že by ktokoľvek iný vyvinul Mondo film ako žáner kvalitnejší a uvedomelejší. (01.01.2017)

Svojí brutalitou a nechutnými scénami se tenhle humus Canibalům(1980) nevyrovná, ale i tady jsem svůj oběd málem hodil na monitor, sotva narozené dítě hozené krokodýlům, zaživa pitvaný krokodýl, domorodec rozežraný mravenci a další velice lahodné scény, které dávají žaludku pěkně zabrat, zakázal bych točit takovéto filmy (16.01.2010)

Nechápu, proč bych měl brát za klad to, že se ve filmu zabíjejí zvířata. Uznávám, že scéna s krokodýlem má něco do sebe, co do působivosti, se však s mladšími Kanibaly nemůže měřit. Hudba, která tak dodávala v Kanibalech na působivosti, se zde naprosto míjí účinkem a hodila by se spíš do jiného filmu. Jinak je film jen sled (ač dobře natočených) samoúčelných brutalit s trochou dávkou klišé. Nic pro mě, raději se znova mrknu na Deodatův nejlepší kousek. 5/10 (31.12.2007)

Na kanibalské filmy jsem zanevřel už v dobách VHS, jelikož mě všechny připadaly praštené a mizerně natočené. Gore scén jsem se už tehdy přemlsal a zde nebyly skoro žádné. Celkově příběh pokud je opravdu dle skutečné události zaujal, ale pokud bych se chtěl dívat na podobné filmy, tak remake na dnešní dobu. (04.11.2023)

Stejné hodnocení jako u Cannibal Holocaustu. Velmi dobré co se týče surovosti a až exploitačního teroru, herectví samozřejmě dost mizerné - co by se taky dalo u Italů čekat jiného. Scéna se zabitím a vykucháním krokodýla byla tentokrát docela over the top i pro mne, a to rozhodně nejsem jedním z těch, kteří by za zabití opičky a želvy v Cannibal Holocaustu stínali režisérovi hlavu. Hudba se povedla, stejně tak gore (ale zas až tolik ho není) a tak mi nezbývá, než Ultimo Mondo Cannibale doporučit. Samozřejmě pouze těm, kteří vědí, co mají čekat. (18.05.2009)