Doktor Živago

Opět nepovedená snaha převést značně rozměrnou a obsáhlou knihu do filmu, i když trvá téměř 200 minut, spousta důležitých věcí je jaksi mimo záběr, zůstala jen hlavní linie týkající se cca čtyř-pěti postav, celkové ovzduší Ruska se vytratilo asi někde v Manchesteru při natáčení davových scén s dělníky z místních oceláren, herci jsou směs všeho možného, ale Rusa mezi nimi nenajdeš ani mikroskopem...hlavně Živago v podání Omara Sharifa je chutný, celý film má střídá tři výrazy (stupidně rozzářená tvář tupce, přesmutný výraz ubíjeného tuleního mláděte a snaživě zachmuřený zásadový muž, přičemž ten první má usídlen v obličeji po většinu času), vypadá jako arabský floutek v lázních a podezírám jej z toho, že umí dost věcí, ale hrát asi moc ne..i když, zde bude asi na vině scénář, který hercům příliš šancí k předvedení svého umu nedával. K dovršení všeho se zde mluví anglicky, i když všechny nápisy jsou azbukou, což k vytvoření atmosféry opravdu velmi pomáhá. Navíc dílo obsahuje několik nechtěně komických a vyloženě hloupých scén. (28.11.2006)

Velkolepý velkofilm, který je skutečně možná až přehnaný, ale na druhou stranu je tu krásný vývoj, který můžete sledovat. Postavy jsou naprosto skvěle ztvárněné a nebudou vás nudit. Tohle je svět, který není těžké si představit, emoce, které není vůbec těžké prožít. V konečném důsledku mi nejvíce vadilo, že se zde mluví anglicky za každou cenu. (20.05.2015)

Viac ako dvadsať rokov poznám hudobný motív, ale k filmu som sa dostal až teraz. Vďaka čt2, zase...Vravím si fajn film, štyri hviezdy ako vyšité, ale nejako som na film nemohol prestať myslieť. Tá postava Živaga si vážne užila svoje a film funguje nielen ako nenaplnená love story, ale aj ako sonda do dejín ruskej histórie, práve v tom najbúrlivejšom období. Koniec 1. svetovej vojny, občianska vojna - biely proti červeným, znárodňovanie majetku a nechýba súdruh Lenin. Tento filmový epos v dĺžke takmer 200 minút vzbudzuje trocha obavy, ale žiaden strach. Osobne by som privítal pár minút navyše, no na druhej strane i niekde ubral. Trochu súhlasím s nascendim, že film je možno málo "ruský" ,ale to u mňa nie je dôvod na uberanie hviezd. Páčila sa mi myšlienka, kde asi v polovici filmu sledujeme znechutených a vymrznutých vojakov v zákopoch a hlas rozprávača vysloví veľmi zaujímavú vetu: "...nakoniec urobili to, o čom snívajú všetky armády sveta...zbalili sa a išli domov..." 90%. (22.06.2012)

S tímhle dílem se pojí čtyři výrazné plusy a čtyři výrazné mínusy. ____ Mínusy: 1, Režisér Lean směřuje k „umění“ velkým obloukem. Nikoliv vytrháváním diváka z příběhu a jeho přímým oslovováním, nýbrž klasickým hollywoodským hladkým stylem a univerzálním jazykem, což vede k tomu, že „artovost“ filmu mnozí pominou, protože na sebe neupozorňuje (a možná ve filmu vůbec není, dlužno dodat). Snad kdyby se Doktor Živago natáčel v Rusku, v kraji avantgardních formalistů, a splácel dluh Ejzenštejnovi s Vertovem. Ale my jsme na americké půdě. 2, Druhý problém spatřuji v rozklíženosti mezi estetikou Pasternaka a estetikou Leana. Svět Pasternaka, to byly filozofické úvahy, nadšenost pro jakékoli experimenty na úrovni estetické, poetické a filozofické. Jeho krédem bylo vydat z vnitřního, svobodného rozhodnutí světu sebe sama. Odmítal pojetí literatury jako služby společnosti. Naopak Lean upřednostňuje funkci a sílu příběhu. 3, Postavy takřka vůbec nevedou zajímavé dialogy, respektive když už něco valí z huby, rozhodně to není nikterak opojné nebo pronikavé, tudíž návaznost na Pasternaka (ježto každy Rus v sobě má kus filozofa) film opět zanedbává. 4, Lean, zdá se, podlehl tématu a rezignoval na dramatičnost. Film takřka nestřídá vyhrocené a uklidněné scény, nezná dramatické amplitudy. Je to dané zřejmě tím historickým souvrstvím, které vše urovnává – ona uhlazenost nicméně odlepuje diváka od filmu. ____ Plusy: A, Film velice umně napojuje vnitřní děj na historický rámec. Tedy skutečnost, s níž řada velkolepých fresek výrazně zápasí, výsledkem čehož je problematická motivace a jednání postav na půdoryse anonymního, „vzdáleného“ dějového pozadí. Tady ta vazba funguje, ostatně revoluce jde vždy odspoda, od proletariátu, a celkovému provázání pomáhá i dvojí opozice postav: postava-svědek (protagonista) / postava-konatel (antagonista). Bylo to o to složitější, že Pasternak chtěl čtenáře hlavně přesvědčit o tom, že je nutné udržet si vždy čisté svědomí, lásku k životu, ke svým blízkým a k víře, a tahle idea směřování k postavám, nikoliv od nich, nůžky mezi pozadím a postavami potenciálně notně rozevírala. B, Druhým kladem je dokonalé střídání hudby pocházející z vnitřního světa (zdroje uvnitř filmu) a hudby filmové. Navíc některé techniky jsou převzaty přímo z románu, kdy jedna postava hovoří klasicky a druhá přes voiceover (tedy mluví, přestože mlčí). C, Klaus Kinski... více netřeba dodávat. D, Film není angažovaný, ani křiklounský, což rozhodně není nic samozřejmého, uvážíme-li, že román patří mezi klasické disidentské čtení - hlas svobody z tehdejšího sovětského svazu - a samotný Pasternak se musel na nátlak sovětských orgánů zříct Nobelovky. (03.11.2008)

Charizmatický Omar Sharif byl naprosto dokonalý a famózní. Boris Pasternak získal za román Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale byl ji nucen odmítnout kvůli obrovskému odporu a tlaku Sovětského svazu. Pasternakovo dílo k sobě pouta tolik pozornosti jako žádné jiné. Film získal své ocenění zaslouženě. (29.10.2008)