Lucerna

Na svoji dobu Lucerna mohla působit umělecky kvalitně. Nutno dodat, že jsem neviděl žádnou další verzi Lucerny. Jenže v době zvukového filmu mohla zaznít alespoň místy hudba. Na druhé straně i v tehdejší době hodně dobře působily bojové a davové scény. Ovšem vodníci mohli působit dvěma dojmy. Buď opravdu hodně komediálně až bizarně anebo hororově. Navíc se jedna scéna - replika opakovala, ale nejsem si jistý, zda to bylo chybou tvůrců nebo opotřebení materiálu. Celkově Lucerna dnes působí takto komicky, ale jsem si jist, že jako oslava výročí vzniku Československa mohla sklidit úspěch přestože k takovémuto výročí si umím představit trochu náročnější projekt. (19.12.2022)

Československý film natočený podle stejnojmenné divadelní hry Aloise Jiráska z roku 1905. Příběh se vyznačuje propojením lidského světa se světem pohádkových bytostí, jež jsou ve filmu reprezentovány dvěma vodníky. Hlavní roli představuje mladý mlynář Libor (O. Korbelář), jenž jako nezávislý poddaný statečně projevuje odpor k vrchnosti. Jedinou službu, kterou nemůže odmítnout, je případný doprovod žadatele s lucernou od svého mlýna k zámečku ukrytému v lese. Tuto službu také musí vykonat, když ho o ni požádá mladá kněžna J. Kšírová, která navštíví své panství a je zvědavá na vzpurného poddaného. Romantický příběh, v jehož závěru nechá přísný a zásadový mlynář propuknout své city k mladé schovance Haničce, je vhodně doplněn vedlejšími postavami, jež děj obohatily a udělaly zajímavějším. Významnou postavu vrchního správce kněžnina panství sehrál T. Pištěk, jenž toužil zkrotit odbojného mlynáře a pokácet staletou lípu, o kterou vedl s mlynářem spor. Dvojici vodníků představovala bratrská dvojice E. Fiala a F. Futurista, jejich úloha však byla nepatrná a celkově se mi tyto nadpřirozené postavy jevily jako nevyužité a zbytečné. Naopak amatérské hudební těleso složené kolem místního učitele Zajíčka bylo zvoleno velmi vhodně. Nepřehlédnutelná byla též paní Klásková, hysterická a chorobně žárlivá žena jednoho z hudebníků, v podání D. Hajské. Režisér K. Lamač vytvořil první, velmi kvalitní, příjemné a zábavné filmové zpracování Jiráskova dramatu, které bylo později zfilmováno ještě několikrát, úroveň těchto pozdějších zpracování však budu muset teprve posoudit. (03.11.2023)

Lucerna, která přišla vhod. A včas. Lamač suverénně navazuje na své předchozí němé zpracování, ale... je to takové strojené, místy dokonce žoviální a film občas víc než Jiráska připomíná spíš operetní pódium. Kohout se sem vůbec nehodí, Kšírová oslní snad jen svým půvabem, ale naštěstí je tu ještě vynikající Korbelář, Pištěk a oba vodníci. Filipova televizní inscenace (1967) je na každý pád mnohem zajímavější, ať už režijně, scénicky, herecky i hudebně. (03.10.2008)

Kouzelný film až by člověk řekl jedna z prvních českých pohádek. Když vidíte nebojácného Korbeláře, který je až povahou ve stylu Psohlavců, jenž bude bojovat za Lípu do roztrhání těla. Perfektní Theodor Pištěk, ale nejdokonalejší je dvojice bratrů Ference Futuristy a Emana Fialy v proměně za vodníky a geniální Jára Kohout. Krása. (30.12.2015)

Bohužel mám srovnání s lucernou 1967. Dávám 70%. Otomar Korbelář - mlynář, Theodor Pištěk - majordomus, František Kreuzmann - lokaj p. Franc , Ferenc Futurista - starší vodník, Eman Fiala - mladší vodník, Jára Kohout - Klásek klarinetista, Darja Hajská - žena muzikanta Kláska Ti zaujali. Malebnější je úvod než v r. 1967. Ocenili prý film ke 20 výročí zrušení roboty. Nemůžu než být pořád okouzlen češtinou ze 38 roku. Takže i přesto doporučuji. (14.01.2021)