Yojimbo
Jódžinbó
Yojimbo
Yojimbo
Réžia:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Masaru SatóHrajú:
Toširó Mifune, Tacuja Nakadai, Jóko Cukasa, Isuzu Jamada, Daisuke Kató, Takaši Šimura, Hiroši Tačikawa, Eidžiró Tóno, Kamatari Fudžiwara, Acuši Watanabe (viac)Obsahy(2)
Bezmenný ronin, samuraj bez pána, sa v roku 1860, na konci éry dynastie Tokugawa, túla krajinou, až dorazí do mesta, ktoré je rozdelené medzi dva zločinecké gangy. Keď predvedie svoju šikovnosť s mečom, vodcovia oboch znepriatelených skupín si ho chcú najať za yojimba - osobného strážcu. On sa však rozhodne poštvať ich proti sebe a oslobodiť tak mestečko spod ich nadvlády. V roku 1964 nakrútil Sergio Leone remake s názvom Pre hrsť dolárov s Clintom Eastwoodom v úlohe bezmenného pištoľníka. (STV)
(viac)Recenzie (219)
Atmosferický zážitek. To se jinak nedá popsat. Jediné co teď s určitostí vím, že jsem si Kurosawu absolutně zamiloval, totální amor. Chci vidět všechno. Tento film absolutně změnil můj náhled na film jako takový. Prostě se musím podívat na další jeho film, protože to jsou umělecká díla, která tady zůstanou navěky stejně jako sloupy antických chrámu. ()
Zajímavá psychologická hra v kombinaci s tradičními hodnotami společnosti. Ukázání, že sebelepší charakter má i své stinné stránky a věřit jde jen málokomu. Vše obklopeno násilím, zradami a intrikami. Trochu mi vadila až přílišné střídání postav a jejich neucelený psychologický vývoj. *** Ve zkratce: Zlo se zničí samo, ale musí k tomu dostat prostor. ()
Zaujalo westernové ladění, kamera Kazua Miagawy, scénka později parafrázovaná v Kill Bill a přehlídka bizarních zjevů městských padouchů. Když se ale první celkem vtipná část přesunula do vážnější roviny, nějak mě to přestalo bavit. A byť Mifune opět sází na své osvědčené fyzické herectví, jeho role mě tentokrát překvapivě zaujala méně než v předchozích dílech. ()
Ani se nedivím, že Sergio Leone převzal tuhle samurajštinu a udělal z ní Pro hrst dolarů. On je to opravdu normálně hotový western, i když v Japonsku a s meči. ()
Vychytralý mistr se na své pouti životem pozastaví v cela obvyklé vesničce - až na to, že po nahlédnutí pod pokličku je zjevné, že vesnička zcela obvyklou nebude. Velice rychle rozpletete mocenské bojůvky jednotlivých klanů a pochopíte zcela neotřelý způsob, jakým se Samuraj rozhodne vyřešit ony bojůvky jednou pro vždy. Toshiro Mifune, coby třicetiletý Ronin tak postupně kombinací polopravd a nepříliš doslovně vyplněných rozkazů upevní pořádek ve vesnici - aby tak alespon napůl dostál svému závazku. Teda alespon tak velkému závazku, jaký ve skutečnosti nájemný samuraj bez pána mohl mít. ()
Jasná inspirace Leoneho Pro hrst dolarů. ()
Toshiro Mifune je skutečný samuraj! Sanjuro přichází do vesnice, ve které soupeří o moc dva znepřátelené klany. Poté, co předvede své šermířské umění, začnou se oba ucházet o jeho služby. Sanjuro má však jiné cíle a volí promyšlenou, i když riskantní strategii. Mistrovská chanbara! ()
Tento Kurosawův film mě zaujal především živým dějem. Osamělý samuraj v roli likvidátora dvou znepřátelených gangů, které utiskují jakési město a udržují jej v napětí, přičemž nejvíc práce má zdejší truhlář. Samurajovým ochráncem se stává místní krčmář, zatímco zcela zvláštní postavou je výtečně "japonsky" zahraný potrhlý městský policista, který neustále jen vyčkává, jak se ty dvě bandy mezi sebou budou prát. Ohromí nás znetvořený obr v jedné ze znepřátelených klanů i syn, který přichází z Eda (Tokia) už s moderní zbraní - revolverem, který, zdá se, přemůže i našeho chrabrého samuraje. A pak je tu salón gejš, vedených manželkou starosty a vůdce druhého gangu, ve skutečnosti tomuto gangu vládnoucí. Film je tak typický japonským způsobem hereckého vyjadřování, že někdy působí těžkost, jak ho hodnotit. Čtyři hvězdičky jsou však jistě minimem. ()
Něco mezi fraškou (patrně dáno dobou vzniku), westernem (to že se tím inspiroval Leone nebo co) a uměleckým opusem (neb je zde podepsán velmi svébytný Kurosawa). Samuraj bez pána je ztvárněn hezky a hoden svého bývalého povolání, jeho jednání je chytré a efektivní, zatímco ostatní jsou buď ustrašení nebo smečka psů. Ale i tak si mě film nedokázal získat, i když určitou magii nepopírám v sobě má. ()
Na tu dobu zrejme mimoriadny kusok. Okrem sentimentu a vtipnych vystupov sa vsak mozem, ako divak sucasnosti, len pousmiat a pokrutit hlavou. :) Len pre fajnsmekrov a vyhladavacov historickych kuskov a uctievacov majstra Kurosawu. Ostatni zrejme nedopozeraju. ()
Pocas celeho filmu sa vyskytli asi iba tri bojové scény, príbeh nebol obzvlášť zložitý a poznal som ho vopred, žiadne brilatné dialógy ... čím ďalej tým ťažšie sa mi hľadá, prečo bol ten film taká skvelý. Bude to asi nejaké kúzlo. ()
Kurosawovi filmy mám docela rád, ale tento šel ňejak uplně mimo mě. Režijně a obsahově je tělesná stráž samozřejmě nápaditá, nicméně u některých pasáží jsem se i celkem nudil. Pro mě byl mnohem zábavnější, nápaditější a celkově lepší zatoichi, i když to je vlastně splácanina aspoň tří jiných filmu, ale ta splácanina je udělaná dobře, tak proč ne. Výkon Mifuneho je velice dobrý a ve své době to byl určitě revoluční typ nového hrdiny(vpodstatě klaďase, ale tak trochu parchanta). Je na něm vidět v průběhu filmu změna osobnosti. Některé scény byly okopírovány jinými filmy(např. závěrečný souboj a následná věta je naprosto totožná v kill billovi 1). Kurosawa byl holt inspirativní. ()
Akira Kurosawa patří určitě k velkým světovým režisérským osobnostem, dokazuje to i fakt, kolik dalších filmařů napodobovalo jeho díla a čerpalo u něj inspiraci. Snímek Sedm samurajů byl zdařile transformován do westernu Sedm statečných, který patří k nejznámějším remakům všech dob. Yojimbo se také dočkal westernového zpracování, a to ještě doslovnějšího ve snímku Sergia Leoneho "Pro hrst dolarů" s Eastwoodem v hlavní roli. Ale aby to nebylo málo, v roce 1996 vznikl další solidní remake na toto téma - Poslední zůstává s Brucem Willisem. Yojimbo mne přes pro Kurosawu charakteristické velmi pomalé vypravování svými kvalitami potěšil (stejně jako třeba Ran, nebo již zmiňovaných Sedm samurajů), ale musím se přiznat, že právě mnou zmiňované remaky jsou mi bližší a řekl bych divácky vděčnější. Holt se mi baští lépe evropskou lžičkou, vidličkou a nožem, než japonskými hůlčičkami:-) ()
Čekal jsem western v japonském prostředí, s katanami vyzbrojenými samuraji místo kolty obtěžkaných kovbojů, ale přeci jen formou stále western, byť vím, že v Japonsku platí úplně jiná měřítka normálnosti. Dostal jsem ovšem grotesku ve městečku plném retardů, kteří nedokáží udělat ani dva kroky, aby se při tom nesnesitelně nepitvořili. Tuhle přestřelku Leone s přehledem vyhrál, a ještě si u toho stihl v poklidu zapálit doutník. ()
Toto je druhy film co som videl od rezisera Kurosawy. Je vidiet ze to bol dobry reziser a svoje diela urobil spravnym sposobom. Film sa zameriava na dva znepriatelene gangy yakuzov. Do hlavy si zaumienil, ze ich proti sebe postve aby sa navzajom povrazdili. Dobra cast filmu bola v tom momente, ked isli pozriet ako strazia zenu v dome. Najaty samuraj ide dopredu pozriet do domu a za okamih sa vrati ku jednemu yakuzovi a povie mu ze nech zavola svojho brata, ze vsetci ich chlapi su mrtvi. Ako on odide to povedat, tak nas samuraj sa vrati do toho domu a este len vyvrazdi tych strazcov. Nerobilo mu vobec problemy ich lahko zneskodnit, bol to fakt dobry samuraj. Podla mna film Sedem samurajov bol o nieco lepsi ako tento. Aj tento film je v ciernobielych farbach, co mu dodava to kuzelne caro starych filmov. ()
Kdysi druhý setkání s Kurosawou se pro mě později stalo zároveň nejoblíbenějším kouskem z jeho série filmů se samurajskou tématikou. Jednoduchej, ale skvěle fungující příběh o chytrým róninovi, kterej zamíchá kartama v městečku ovládaným dvěma znesvářenými gangy. Přišel, viděl, zvítězil,lišácky se podrbal na týlu a odkráčel dál vstříc nejistýmu osudu. Toshiro Mifune je PÁN a jeho postava je prototypem dokonalýho a nejcoolovějšího filmovýho rónina ever. A říkejme mu třeba "Třicetiletý"... ()
Vynikající film a hlavně nepřekonaný originál, velká hanba Leonemu za prachsprosté okopčení, aby dal dohromady první Dollar. Yojimbo nad svým americkým remakem boduje v syrovějším podání, kvalitnějších dialozích a propracovanějších postavách, přičemž jen Mifune sám by to byl schopný celé utáhnout. ()
Zdejšími komentáři naprosto nepolíbený jsem dost dobře nevěděl co čekat a prvních třicet minut filmu jsem přemýšlel co to probůh je za film a co že je na tom Kurosawovi tak legendárního. Předpokládám, že i přes zdejší hodnocení Yojimbo opravdu není jeden z těch filmů, které ho legendárním udělaly - nakonec jsem sice zjistil, že Yojimbo byl opravdu zábavný, ale jde "jen" o naprosto ryzí čtyřhvědičkový film. Přidám ještě dvě připomínky, jednu negativní a jednu pozitivní. Všechny scény, kdy se filmem rozezní ta urputně dojemná hudba mě až rozesmály. Tady jsem byl vázně zmatený, jestli mi snad něco uniklo, protože postavy, které mě měly dojmout jsem za celý film doposud nespatřil a tudéž na tom nebylo absolutně nic dojemného (a když k tomu přidám tu opravdu neskutečně dojemnou znělku, bylo to vážně až vtipné). Na druhou stranu, hudební doprovod k filmu (opravdu se mi nechce použít slovo soundtrack :) byl výborný a jsem si jistý, že je to přesně jeden z těch, který si za pár let pustím a zavzpomínám si :-) ()
Stejně jako Gimli musím uznat, že to bylo příliš táhnoucí se. Bohužel se nic moc nedělo. Čekal jsem více soubojů, třeba podobných tomu závěrečnému. Pro mě trochu zklamání. ()
Napriek pohodlnej stopáži mi snímok prišiel zdĺhavý a tentoraz ma nenadchol ani Mifune. Krvavé bojové scény boli spravené, sorry za výraz, ale trápne. Neprofesionálne k tomu aký skvelý mal byť tento snímok. ()
Súvisiace novinky
Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze
Slavný western Sergia Leoneho Pro hrst dolarů, jenž je sám o sobě remakem samurajské klasiky Yojimbo Akiry Kurosawy, se dočká seriálového zpracování. Příběhu o potulném cizinci, který svým důvtipem… (viac)