Mechanický pomaranč

Tak tento krát vsadil Kubrick na prazvláštny experiment. Či jeho výsledná kvalita stála za to je dosť otázne. Niektoré časti filmu boli nadmieru silené a dokonca aj toľko ospevované skladby čas od času museli nútene hľadať akési "svoje miesto". Hľadali, hľadali, ale častokrát nenašli. Za zmienku však rozhodne stojí fantas(magor)tický Malcolm McDowell. Jeho pohľad, mimika, artikulácia - na jedničku. Príbeh taktiež v žiadnom prípade nezaostával a v najhoršom prípade by sa dal označiť za vskutku pozoruhodný, originálny a do premýšľania navádzajúci. Byť radšej vygumovaný pacifista bez vlastnej vôle a možnosti brániť sa alebo agresívny kojot, ktorý pri každej víkendovej príležitosti znásilní nejakú tú mladú dámu? I don't know.. so let's start signing in the rain.. (07.09.2011)

Kubrick to tam švihal kadencí opravdu neskutečnou. (21.08.2018)

Bizarná a politická satira spoločnosti vyobrazená veľmi zvláštnym, náročným a dych berúcim Kubrickovským spôsobom. Nie menej zaujímavá je psychologická sondáž do mysle hlavného hrdinu a jeho následná duševná premena. Všadeprítomné násilie a vulgarizmy dodávajú snímku na reálnosti, ide o veľmi účinnú a priamočiaru formu útoku na myseľ diváka. Niečo podobné je možné nájsť aj v ďalšom Kubrickovom klenote Olovenej veste (1987). Skrátka kult. Keby nie toho menej výrazného úvodu tak idem do plna. 85/100 (26.09.2014)

Kontroverzní osobitý film, který nejde úplně naproti divácky tradičním požadavkům. Nebudete vědět, co to je sakra zač, ale budete pohlceni každým záběrem. Tohle je totiž direkt přímo na hlavu. Na uvažování diváka, na jeho morální kodex, na otázku lidskosti. Kultovní předloze mohl jen těžko vtisknout tak specifický a hlavně sugestivní obraz někdo jiný než sám mistr filmové estetiky, Stanley Kubrick. Povinné pro všechny, co chtějí mít s filmem cokoli společného, byť je to velice často přehnaná manýra a teatrální herecké cvičení, které může leckoho otrávit. (29.09.2006)

Tenhle mistrovský snímek snad ani komentář nepotřebuje. Podle mě nejlepší film v dějinách filmu.Stanley Kubrick byl Ďábel (11.04.2015)

Precizně připravený filmový kult, který je základ Kubrickovské filmové filozofie. Připravené do detailu, jak byl někdy šílenej Stanley zvyklej. Nekompromisní pohled na spoustu věcí, včetně politického smýšlení, které je v podstatě stejné desítky let. Poškodíme subjektu mozek a s pomocí séra, na vyvolání pocitu srovnatelným s topením se, nebo dušením a s pomocí vizuální kino terapie, ho naučíme, nepoužívat násilí. A když se to náhodou zvrtne, tak subjektu zajistíme pohodlnou budoucnost a pro svojí obhajobu ho využijeme na propagaci do tisku. Tím subjektem je Alexander DeLarge, který nabídku určitě neodmítne. Snímek, který je potřeba vidět, považuješ-li se, alespoň trošku, za filmového fajnšmekra a znalce kvality. (20.09.2011)

Žádný pomeranč jsem tam neviděl. Ani jsem z toho nepochopil, co je špatného na bezohledném násilí, notabene když je zde spolu s násilím jako rovnocenná složka zla proklamován sexus. Málokdy se západní kultuře podařilo dosáhnout takového stupně upřímnosti jako v tomto filmu. Drugy i děvočky (v Anglii ?!) můžu. A perfektně stylizované „ultraviolence“ na vlastní glaza? Tento film je jedním slovem lahůdka. (Ostatně sotva bych si dovdl představit, že třeba rozhovor socpracáka s problémovým mladíkem může v nějakém filmu skýtat takový požitek z formy.) Na víc než pět hvězdiček to sice není, ale na míň taky ne. Vždycky, když mi to už začalo připadat příliš vemlouvavé, přišla nějaká ta aufhebung. Autor se naštěstí nepokouší vyjádřit názor, místo toho nechává ústředního aktéra vyprávět svůj příběh jako román, zjevující se bezprostředně jako divadlo. Podstatným pro mé hodnocení je epesně provedená modelovost a bezstarostnost (podpořená právě oním vypravováním a silnou stylizací), jakou vykresluje různé složky spletitého komplexu sankce, donucovacího monopolu, nápravy. Téma ve svém komentáři dostatečně rozvrhuje Subjektiv (s nímž tak úplně nesouhlasím, pokud jde o „řešení“), jiné důrazy na související faktory, ba podstatné složky problematiky kladou Eodeon, Psice, Aelita. Sám bych zdůraznil, že ústřední pojem viny se z celého komplexu, jak jej film podává, zcela vytrácí, spíše jde o (mechanickou!) spleť různých reciprocit. (A vlastně i způsob, jakým film všechny (čímž myslím všechny) postavy a všechny jejich příhody vtahuje do této spleti reciprocit, zaslouží superlativum.) Proti tomu spolu s Psicí upozorňuji na postavu pastora: od začátku karikaturní figura, v jehož hlásání Božího pekelného trestu směšně vrcholí mechanický koncept zištného dobra, na druhé straně je pak jedinou postavou, která mechanickou „nápravu“ zavrhuje v bytostném zájmu svobodné vůle. (Není-li mu ovšem svobodná vůle toliko nutnou podmínkou ohně pekelného pro nekajícího se viníka, což by bylo zcela v intenci díla.) (24.08.2013)

I na druhé zhlédnutí jsem se ujistil, že mě tenhle film tak strašně nebaví... ale vážně. Rozpor mezi mým vědomím toho, že to je skoro jistě geniální film, a odporem, který k němu současně cítím, se skoro nedá vydržet. Pokud bych měl zmínit, co mi na tomto filmu imponuje, pak to jsou především všechny lokace, na nichž se natáčelo - všechny ty neuvěřitelné interiéry mě na tomto filmu facinují úplně nejvíc (spolu s houpacím penisem, který ve mně vždy vyvolává spolehlivý výbuch smíchu, jakmile ho vidím - neznám vtipnější ukázku moderního umění). Líbí se mi rovněž použitá hudba (především ta v úvodní scéně je fenomenální) a první část filmu, než Alex skončí ve vězení, pak už se u mě dostavuje narůstající nuda. Jedna moje známá si o tomto filmu myslí, že ho spousta lidí nemá ráda. Já si naopak myslím, že je to v jistém okruhu lidí, mezi nimiž se pohybuji, nesmírně populární film, který bych se nebál nazvat kultem (který však mě osobně vždy míjel a asi bude míjet i nadále - možná i proto, že knižní předlohou jsem nedotčen a ani nemám v plánu ji někdy otevřít). Velmi vlažně se stavím i k tomu, označovat tento film za šokující, kontroverzní, nebo dokonce nebezpečný - po mém soudu z něj většina tehdejší kontroverze časem dávno vyčpěla, a ve srovnání s naturalismem mnohým současných filmů vyznívá MECHANICKÝ POMERANČ až pohříchu krotce. Krve zde moc není, většina nějakého toho násilí se omezuje na mlácení někoho holemi, znásilnění není ukázáno v podstatě vůbec, pár odhalených ňader nemůže dnes šokovat už absolutně nikoho, scéna sexu ve třech kvůli svému zrychlení neukazuje vlastně vůbec nic a je v první řadě komická, nikoli erotická (nemluvě o pochopitelném odklonu od předlohy, v němž dotyčným dívkám bylo 10 let, jak jsem se dočetl - celkově mám dojem, že v 70. letech nebylo možné věrně zfilmovat takto radikální látku, jakou Burgessův text podle všeho je; identický dojem mám z Kubrickovy filmové adaptace LOLITY, která mi svou starosvětskou cudností vždy přišla až nemístně krotká ve srovnání s Nabokovovou předlohou). Marná sláva, člověk se prostě občas musí smířit s tím, že existují filmy, jejichž kvalita je nepopiratelná, ale které ho osobně obloukem míjí - pro MECHANICKÝ POMERANČ to u mě platí dokonale. (29.01.2015)

Jsem vyléčenej ... tak to je hláška, co dlouho nezapomenu a taky Mlíčnej bar a Moloko koktejl. Fenomén zvaný Mechanický pomeranč, mě dostal také. Díky svému ohromnému satirickému nádechu, díky své ironické rejpavosti, díky kopě sarkasmu. A trochu mě rmoutí, že film byl ve své době skutečně nepochopen (kým to už je věc druhá)... (29.09.2006)

Při sledování filmu jsem si připadala jako na horské dráze, Kubrick se mnou pomalinku začal vyjíždět vzhůru, trošinku mě nudil, ale v očekávání věcí příštích jsem se těšila. Pak jsme se na chvíli ocitli na samém vrcholku a pak vozík nabral ohromný spád. Přistihla jsem se, že na scénu "léčby" Alexe zírám s otevřenou pusou. A sanice mi nejdou pořádně secvaknout ještě nějakou dobu po dokoukání filmu. Je to úžasný a bohužel zřejmě nesdělitelný zážitek. (28.05.2011)

Kubrickova tvorba je mně sympatická asi jako stát frontu na pomeranče. Dnes je však vysoce nepravděpodobné, že bych se v takové frontě ocitnul. Všeho je dostatek, a nevím, proč zrovna sáhnout po filmu, který má taky jeden pomeranč v názvu. Divný název nevěstil nic dobrého. Jestli chtěl mít Kubrick během a po zhlédnutí filmu na svědomí zvýšený počet anarchistických jedinců ve společnosti, tak se mu to možná podařilo, ale prvně by měli zničit tenhle film, aby se nikde a nikdy více nevysílal. Je to opravdu uboze vykalkulovaný film jednoho amerického antikomunistického hovada, který za celý život natočil pár divných filmů, co snad všichni z úcty k jeho odporné americké nabubřelosti hodnotí kladně. Ovšem nezlobte se na mě, abych tuhle samoúčelnou frašku hodnotil taky pozitivně, to by na mě taky pozitivně musela zapůsobit a já se při ní bavit. Když jsem měl několikrát za film sto chutí vzít dvd a vyhodit ho z okna, tak vlastně jsem splnil to, co Kubrick po mně chtěl. Kubricku, a ty prášky na hlavu asi nezabíraly, co?! No, naštěstí už nebudeš svět otravovat svými chorými výplody, bez jediné kloudné myšlenky pro normálního diváka. Jako nemíním luštit, co za skryté poselství jsi ve svém "veledíle" zašifroval. Mně bylo jasný hned po pár minutách filmu, že s Mechanickým pomerančem to nedopadne u mě dobře. Ale takové prázdné NIC jsem opravdu nečekal. Zasloužených 0%. Málem jsem to nedodíval. (05.08.2012)

Kubrickova naprosto dokonalá vize ztráty lidskosti (a s ní související možnosti "volby", která určuje, zda jsme dobří, nebo zlí) a jeden z nejlepších filmů na téma zločinu a trestu a problematiky začlenění člověka (především toho nekonvenčně smýšlejícího a jednajícího) do společnosti. Skvělý McDowell, skvělá hudba a celkové výtvarné pojetí (včetně opojných zpomalovaček a zrychlovaček), strhující šokující a provokativní scény, drtivý tah na bránu, výborný závěr... Po Osvícení můj druhý nejmilejší Stanleyho film. 100 % (28.09.2004)

Umělecký a geniální snímek, který můžu vždy vidět a nikdy mě neomrzí! Nezapomenutelný, ale není pro každého. [10/10] ♫10/10♫ (Hawk, Polaris, Warner Bros.) (Čb./barevný /// Produkce: Stanley Kubrick /// Scénář: Stanley Kubrick podle stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse /// Kamera: John Alcott /// Hudba: Nacio Herb Brown, Walter Carlos, Rachel Elkind, Edward Elgar, Gioacchino Rossini, Henry Purcell, Ludwig van Beethoven, Nikolaj Rimskij-Korsakov /// Nominace na Oscara: Stanley Kubrick (nejlepší film), Stanley Kubrick (režie), Stanley Kubrick (scénář), William Butler (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (25.07.2009)

Stanleyho si vážím jako člověka, ale nikdy to nebude můj režisérský bůh. Proč? Protože během filmu jsem si říkala: proč tohle natočil takhle? Proč od tohohle tématu utíká? Proč dělá tohle, když jinak by to vyznělo líp? Jsem ta poslední, kdo by chtěl Kubricka kritizovat, ale říkám pravdu a nechci si hrát na machra, co celou jeho kinematografii pochopil, žere jí a pouští si každý týden některý z jeho filmů. (12.10.2004)

Jeden z mála filmov, kde mi nechýba absolútne nič. Obsahuje všetky žánre a podžánre, ktoré mám najradšej a všetky filmové prvky, ktoré obdivujem. Takže ide o dystopické sci-fi, kde nám riadi trochu nevychovaná, znudená partička nebezpečných mladíkov. Jednému z nich sa tento spôsob života vymkne z ruky a tretia tretina filmu sa venuje uvoľňovaniu našej nahromadenej nenávisti voči nemu prostredníctvom "božích mlynov". Aké to dokonalé uvoľnenie pre diváka ako ja. Film, v ktorom je všetko od tej najelementárnejšej formy existencie, duše jednotlivca, až po vyjadrenie sa k obludnému systému, ktorý sa touto formou musí zaoberať. TOP 10. (12.06.2012)

Hmmm, mlátit a znásilňovat. V jiných filmech by se to bralo jako bezduché násilí ale ve chvíli kdy se toho chytne slavný režisér je z toho umění. Tady Malcom mi byl strašně nesympatický, ikdyž je pravda, že mi jako herec nikdy moc nesedl stejne jako Kubrick jako režisér. Sice je fajn, že se mu každý změnit ale nechytlo mě to. Nebudu se obhajovat, že nerozumím filmovému umění nebo, že nechápu génia Kubricka. Ne, nasrat. Omlouvat se nebudu. Film jsem dokoukával snad na pět částí, protože to u mě fakt nešlo. (06.04.2024)

Je třeba uctívat Kubricka za dokonalý zfilmování knižní předlohy, která je minimálně tak silná jako 1984 (takže co se týče příběhu, stačilo "jen" nekazit). Ovšem stylizace, jakou režisér pro film zvolil, dělá z Mechanickýho pomeranče naprosto kultovní a záležitost, která nemá jediný slabý místo a kterou je naprosto NUTNÝ vidět, pokud se člověk jen trochu o film zajímá. (27.11.2006)

Stanley Kubrick chtěl přostřednictvím tohoto filmu předat celkem silné poselství. Bohužel si asi vybral dílo pro spoustu lidí velmi těžko vstřebávatelné. Mně se to zdálo až příliš přeplácané, což byl ale s nejvyšší pravděpodobností účel. Malcom McDowell výborný. Film je velmi zdařile proložen adekvátní hudbou. Za zmínku stojí i nepřehlédnutelný groteskní nádech. Stopáž naprosto zbytečně dlouhá. Tudíž jsem se velmi často dostával do nepříjemné fáze nudění. Filmy tohohle typu mě obvykle příliš nezaujmou. Tohle bylo takové syrovější a na svoji dobu celkem odvážné. Omlouvám se fajnšmekrům. * * je maximum co z toho dostanu. EDIT: S odstupem času musím jít výš, protože snímek nelze dostat z hlavy. Zvažuji další zhlédnutí. (01.04.2011)

Ten konec mi přišel úplně mimo mísu. Celý film směřuje k závěrečné tráze a místo ní se Alex nechává krmit ministrem vnitra a vše se nakonec v dobré obrátilo... Po dechberoucím začátku se to vůbec tak nějak sype, po Alexově propuštění se celý příběh ubírá pro mne dost nepravděpodobným směrem. Škoda toho... 80% (18.12.2011)

Rozhodně hodně zajímavý a vydimenzovaný snímek. Ze začátku jsem si říkala, že je to jak z jiné planety a že jde o úplné nic, ale postupem času se mi tento film začal líbit čím dál více a zaujal mě natolik, že jsem se do něho opravdu zažrala a přemýšlela jsem jak to všechno dopadne. Malcom McDowell svou roli zvládnul opravdu skvěle a hodně mě potěšil. Celá atmosféra je pohlcující, stejně jako vytříbená doprovodná hudba. Někoho by tento snímek mohl pohoršit, jiného napravit, moje pocity jsou po shlédnutí opravdu rozporuplné. (21.04.2012)