Barry Lyndon

Tak timhle me Kubrick docela prekvapil, sice to je opet hodne originalni, ale cekal jsem, ze to bude vic kontroverzni. No ale nakonec mi to vubec nevadilo. Je sice fakt, ze by Kubrick mohlo misty pridat na tempu, ale neprislo mi, ze by tam byli nejaky zbytecny sceny a ani na chvily jsem se nenudil. Snad jedinou vytku mam k vypraveci, kterej sice vetsinou hezky uvede do deje, takze sem se rychlejc zorientoval, ale misty prozradi dopredu nektery zasadni veci a to nastve. Herci byli jako vzdy vytecni, jak je u Kubricka zvykem, ale neprislo mi, ze by nekdo nejak vyrazne vycuhoval z nadprumeru. Co se Kubrickovy povedlo nejvic je vizualni stranka, to je naprosta bomba a skvele to doplnuje hezka dobova hudba. Sice se to asi nebude libit kazdemu, ale me prisel Barryho zivot natolik zajimavy, ze jsem ho se zaujetim vydrzel sledovat od zacatku do konce. (21.03.2006)

Sága rodu Barryů, později Lyndonů, je opět jako u MP od začátku vyprávěný příběh. Samotný děj je Kubrickovým zpracováním doveden ad absurdum k téměř čisté dokonalosti. Historické exteriéry krajiny mají v jeho šerosvitu magickou sílu a stáváte se jakoby návštěvníkem uchvacujících obrazů v Louvru. Jeho oko fotografa a fotografické počátky z roku 1945-1950 v něm zanechaly a dále rozvíjely vytříbený vkus pro kompozici, sladění detailu s děním a experimenty s barevným laděním. Perfektcionizmus mu zde v žádném případě není cizí, přihlédneme- li na snímání filmu pomocí technikou "steadycam", bez pomoci umělého osvětlení a s přístroji vyvinutými pro NASA, docílil opravdu nezapomenutelných záběrů. Jak již zde někdo řekl o BL: Jeho bolestná krása vás dostane na kolena. Velká škoda, že jeho další historické téma "Napoleon", které již měl do detailu propracované a připravené, nebylo vubec použito a upadlo v zapomnění............... (03.10.2004)

Stanleyho galerie výtvarného umění, které muže konkurovat leda ta Ridleyho z roku 1977. Obrazy o lovci štěstí, který šplhá po sarkastickém žebříku oportunismu až do aristokratických výšin, jsou přenádherné. Škoda jen, že se do těch prostých pikareskních rámů nepodařilo dostat více srdce, jako se to třeba podařilo u lůžka malého Bryana či při poslední satisfakci za holubího vrkání, nicméně emoce nejsou prvoplánově to, co bych u chladného šachisty Kubricka vyhledával. „…good or bad, handsome or ugly, rich or poor, they are all equal now..” (11.06.2018)

Bude to samá chvála, ale co jinýho lze říct na adresu filmu, který jsem i přes tříhodinovou stopáž slupl jako malinu? Kompozice obrazů, promyšlené užití barev a kontrastu, dokonalý výběr interiérů a exteriérů, skvostná kamera, vhodně zvolená dobová hudba a i kostyméři se vyřádili. A to vše pro potěchu oka, které se tři hodiny vydatně pase. A nadto lehce sarkasticky vyprávěný příběh, který diváka vtáhne a nepustí až do závěrečných titulků. A nuda, ta tu nehrozí ani omylem.....Po ´Divnolásce´ můj druhý nejoblíbenější Kubrickův film. (05.10.2004)

Nemám ráda kostýmní dramata, pokud už to musí být, tak snad jedině z francouzských nebo českých dějin. Jenže Kubrick se vytasil s takovou režií, že jeho práce prostě nemůže nechat žádného filmového fanouška chladným, i kdyby ho tisíckrát britská historie nezajímala. Tak precizně promyšlený každý záběr se hned tak nevidí. Přesto, že s příběhem nejsem příliš kompatibilní, vlastně vypočítavému Barrymu přeju jeho konec. Technicky je film naprosto mimořádný. A mimochodem, kdo mi vysvětlí, jak Kubrick udělal v době bez počítačových triků tu amputovanou nohu, když se její majitel posunuje na posteli a při odchodu ke kočáru je snímán ze všech stran? (14.09.2020)