Úsmevy smutných mužov

Není to špatný film, ale osobně mě moc neoslovil (a nebavil). Jednak mi přijde, že k alkoholismu už snad nejde sdělit nic nového (v tomto smyslu mi Formánkovy osobní zkušenosti - ač to může znít krutě - nepřijdou nijak výjimečné - ve státě, kde jsou na alkoholu závislých statisíce lidí, včetně samotného prezidenta, si něčím podobným prošly a prochází zástupy dalších bezejmenných existencí; nemluvě o tom, že Úsměvy se jistě nevyhnou srovnání se staršími filmy na podobné téma, především pak Dobří holubi se vracejí), a za druhé na mě celý film působil až nepříjemně agitačním dojmem, jak moc se snažil ukázat, jak je pití špatné (viz to posvěcení od ministerstva zdravotnictví v závěrečných titulkách apod.). Na to by vážně jeden nepřišel! K těm, kdo už chlastají stejnou ligu jako filmový Josef, se to stejně nedostane, a ty ostatní to odstraší možná tak na pár dnů, než přijde nejbližší páteční hospoda. A obecně mám problém s filmem, jehož hlavní motivací zřejmě je "pouze" osvěta, navíc u tématu, u něhož už bylo řečeno - nejenom ve filmu - vše (na mysl se dere kupř. připomínka výtečné Londonovy autobiografické prózy Démon alkohol). Nesedlo mi moc ani obsazení, mladistvě vyhlížející David Švehlík s tím vypracovaným tělem fakt nevypadá jako někdo, komu je 45 a propadl těžkému pití (byť mu v době natáčení skutečně tolik bylo) a jeho postavě všechno prochází až neskutečně snadno (kromě toho, že si evidentně nežije špatně, má atraktivní manželku a zdravou dceru, a když se pokusí zabít, vybere si k tomu zrovna asi nejbezpečnější auto vůbec - velké SUV Volvo - z něhož samozřejmě po nárazu do stromu vyleze bez jediného škrábance). Ta postava mi nebyla sympatická, přišla mi nevěrohodná, a celkově jsem si z toho odnesl hlavně to, že jeden alkáč se chtěl vypsat a asi mu to pomohlo, ale film, který podle toho vznikl, jde s klidem ignorovat a člověk o nic nepřijde. Pokud tedy nepatří mezi skalní přívržence Duška, který zde pravděpodobně hraje sám sebe, podobně jako většina ostatních (ne)herců. (04.12.2018)

Hurá, je to doma, český film ještě není úplně v prdeli! Tuto větu jsem se rozhodl použít hned na začátku, protože nemá cenu to protahovat a říct, že Úsměvy smutných mužů jsou pravděpodobně nejlepší český film za posledních pár let. A proč tomu tak je, hned vysvětlím. Film vzniká podle knihy Josefa Frománka, která je vlastně knihou autobiografickou která popsala jeho příběh z protialkoholní léčebny, na které strávil nějaký ten čas. Z knihy se stal besteller a jakmile je z něčeho bestseller, musí se z toho udělat film. Formánek naštěstí zůstal u kormidla a napsal scénář společně s režisérem Danem Svátkem jenž pro mně byl velkou režisérskou neznámou. Je ale pravda, že v závalu všech těch chystaných českých filmů, Úsměvy smutných mužů prostě vyčuhovali. Trailery navíc působili zajímavě a vypadalo to tedy, že zase bude jednou důvod se radovat z českého filmu. A je to gól! Rozhodně bych však spekuloval o tom, jestli jsou Úsměvy smutných mužů opravdu komedie. Spíše než o sleď komediálních scének a gagů, jde totiž občas až o dost depresivní podívanou. Drsnou, nekompromisní podívanou, kde se humor objevuje především v tom, že většina osazenstva blázince jsou jednoduše blázniví a chybí jakákoliv klišé romantická linka, takže i za to palec nahoru. Zašlo to až tak daleko, že jsem si párkrát vzdáleně vzpomněl na Přelet nad kukaččím hnízdem ale srovnávat tyto dva filmy nemá smysl. Zatím co Přelet byl především o blázinci jako takovém, Úsměvy jsou pořád především o alkoholu a jakákoliv práce s vyprávěním či postavami je jinde. Film dost táhnou herci. David Švehlík je v hlavní roli perfektní a občas dokonce dokáže nahnat husinu, zdatně mu ale sekundují Ondřej Malý a především Jaroslav Dušek. Ve filmu se objevuje i více šikovných českých herců, především u těch méně známých jsem ale měl problém rozeznat, kdo je pouze herec a kdo je pravý nemocný pacient- jelikož ve filmu hráli i skuteční obyvatelé blázince v Petrohradě. Na postavách filmu je jinak pozitivní to, že postavy několikrát vysvětlí proč začali pít a tyto důvody jsou natočené ve formě flashbacků. Divák má tak více příležitosti s postavami sympatizovat a působí to rozhodně víc, než kdyby herec 2 minuty na plátně vyprávěl svůj příběh. Na českou kinematografii originální dílo, která více než na humor sází na temnou skutečnost toho, že alkohol ničí lidi. Perfektně natočené, herecky zvládnuté a životem napsané.Zase jednou prostě dorazil slušný český film a bylo by fajn kdybychom jich tu brzo měli víc. Jak je vidět, máme na to! (14.07.2018)

Deprimujúca sonda do alkoholického sveta mladého muža má slabšie i silnejšie okamihy, ale vcelku sa dá konštatovať, že sa podarilo natočiť dobrý a možno aj poučný film. Alkohol je síce tolerovaná záležitosť, ale zákernejšia než čokoľvek iného, lebo závislosť prichádza pomaly a nebadane. Presne ako hlavný predstaviteľ Josef, vynikajúco stvárnený Davidom Švehlíkom. (05.01.2019)

Film to není špatnej, ale nemůžu si pomoct, něco tomu chybí. Nejspíš prokreslenější postavy. Figur jak na orloji :-) a z toho vyplývá menší prostor pro jejich příběhy. Z tohohle tématu se dá vyrazit hodně moc, ale tady se podle mě málo věnovali kořenům závislosti a onomu "rozhlížení po dně", abych využil repliku z filmu. Herecky slušný, Davida mám rád, ale nějak z něj tu trosku po celou dobu nedostali. Samozřejmě jsou tu i silný momenty jako Ironman. Nejvíc mě dostala drobná replika, kdy si nad dopisem od dcery uvědomil, že dcera má otce alkoholika - to když člověk domyslí jak životně zklamal... brrrr. ( poprvé v kině Pilotů a je to velmi sympatický prostor :-) ) (11.08.2018)

Ale no tak, to mi nedělejte... Ze začátku to vypadalo, jako nejlepší letošní český film (když nepočítám Tlumočníka), dost mě to bavilo, jenže jak ho prvně pustili z léčebny, kvalita a můj zájem šli dolů. A už to nikdy nešlo nahoru, naopak, čím blíže konci, tím nudnější a nezajímavý to pro mě bylo, tedy kromě mystery linek s Milanem, které mi připomněli slovenský film Dážď padá na naše duše, jenže to dopadlo stejně jako u toho slovenského filmu - zůstalo to skoro nevyužité a vlastně i zbytečné, což mě štve, jelikož by to mohlo film dost ozvláštnit. Jednalo se snad jen o roli napsanou přesně pro Duška? Jelikož to všechno zůstalo nevyužité. Film vlastně ani příběh nemá, ok, s tím se dá skvěle pracovat a dal by se vytvořit pochmurný snímek o osudech všech alkoholiků, jenže tady je to celé takové svěží, občas úsměvné (ale komedie to není ani náhodou), jenže tím je zabita ta depresivní atmosféra, která by tam měla být, aby to fungovalo. Takhle to je vlastně jenom něco, co si nějak plyne, nic moc se tam neděje a nijak to ani neskončí. Většina postav mi přišla zbytečných - třeba nemluvná Vietnamka byla brutálně nevyužitá. A chlápek z Prostřena taky. Vlastně, kromě hlavního hrdiny tu funguje jenom postava Milana a ani ne moc a pak ještě tu šéfovou ústavu, kterou hraje Babčáková. Záběry občas celkem zajímavé, i když někdy se zbytečně moc stříhá. Jako ano, v rámci českého filmu zajímavé, možná to je letos druhý nejlepší český film (opět, když nepočítám Tlumočníka), což je na jednu stranu dost smutný, když je tohle kvalita českých filmů. Ach jaj. Tak, snad se něco dobrého v té naší zemi letos ještě objeví. 3* (08.12.2018)