Kamera:
Emil SirotekHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Tomáš Sedláček, Jiří Lábus, Karel Hlušička, Jiří Krampol, Jaroslav Heyduk, Bronislav Poloczek, Michal Pavlata, Jaroslav Drbohlav, Zuzana Ondrouchová (viac)Obsahy(1)
Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (39)
Povídkový film, který spojují haldy sněhu, který ovšem nesjíždějí inaři na boardech, nýbrž v něm různé tristní postavy dost smutným způsobem marní svůj posraný život. ()
Tri kratke pribehy ze zivota pohranicniku. Prvni komicky, druhy melancholicky dramaticky a treti akcni. Nebylo to spatne. ()
Poviedkový film z prostredia hraníc ma celkom zaujal svojou atmosférou zimy. Viem si predstaviť , aj z vlastnej skúsenosti, ako je vojakom na stráži v takej zime. Z troch poviedok sa mi najviac páčila tretia. Tá bola naozaj dobrá... Celkovo film hodnotím 60%. ()
Osobně mám nejvíc rád právě první povídku (Zelenáči) pro svou uvolněnost až hravost. Celkově nelze opomenout výtečnou hudbu Jiřího Šusta. ()
Hezky zpracované povídky, které ukázaly nesnadnost služby lidí, kteří svojí prací hájili republiku! :) Obzvlášť si film užijete na Vysočině někdy v zimní čas, kdy si připadáte jak příslušníci PS. ()
Zelenáčům *, a to včetně Lábuse, kteý to nevytrhne. Silvestr už jde s úrovní nahoru, ale víc než ** taky ne. Poslední má *****, bez debat. Pěkná povídka a svěží režie v autentických drsných podmínkách sněžné Šumavy. Jednu * navíc dávám za hudbu Jiřího Šusty. ()
Tři příběhy ze života československých pohraničníků, odehrávající se ,jak jinak, v bahně,marastu atd. ()
Tak první povídka velmi dobrá, líbila se. Smysl druhé mi zůstal nadobro utajen. To snad psal silně ožralý člověk, nebo co. Třetí povídka má na rozdíl od předchozí alespoň děj, když už nic jiného. Celkově se i herci snažili, takže sice podprůměrný, ale snad koukatelný filmík na nedělní dopoledne. Podruhé netřeba. ()
Třetí Soukupova povídka je výborná! ()
Ty tři hvězdy dávám za Soukupovu povídku, protože je akční s citem pro dané prostředí. Soukup uměl a kvalita jeho práce vynikne v porovnání s především Tomanový opusem, který měl mít nad oběma zbylými režiséry dohled. Inu na eléva neměl ani náhodou a to po celý svůj život - inu soudruh, komunista a diletant. ()
Opravdu moc povedené. Takove az zvlastni ta hudba a vsecko spojene s tim a pak zjistite, ze opravdu mate boty plne vody. ()
Tri poviedky a každá iného charakteru... "Zelenáči 1945" - vcelku zábavné, "Silvestr 1948" - komorné bez nejakej zápletky a "Zimní vítr 1951" - snaha o akciu. ()
Je zajímavé sledovat, jak je zrovna ne jednoduché období střežení hranic 1945- 1948 vykresleno pohodově. V první povídce mě pobavil vtipný sudetský Němec, který poslal nové příchozí pohraničníky k rotě přes zasněžený potok, aniž by jim ukázal o pár metrů dále stojící kamenný most. To bylo v té době od něj dost statečné :-). Rovněž štverácký kousek, se podařil velitelům PS, kteří, chtěje vyzkoušet nováčky, jim zcizili ostrou munici a poté fingovali narušení státní hranice. Tento vtípek mohl zkončit mimořádnou událostí, ne li smrtí obou jmenovaných. Jinak z vyjevených událostí v prvních dvou povídkách vyplynulo, že na čáře v té době vládla idylická pohoda, pohraničníci ve strážní službě stavěli sněhuláky, nebo chytali ryby, na rotu si vodili děvčata a v podstatě jim krom částečného odříznutí od civilizace nic nechybělo, pokud je tedy nebuzeroval velitel, či ohlášená kotrola ze štábu. Jiné kafe je závěrečná povídka "Zimní vítr 1951" - temný a napínavý příběh s vynikající hudbou hodně připomínající úvodní symfonickou skladbu ze současného megafilmu Prokletý ostrov. Věrohodně vykreslená zimní smršť , opuštěné a vyrabované statky v hraničním pásmu, ke všemu odhodlaní agenti - chodci..... ()
Tři příběhy mě zaujali, poplatnost době bych nechal stranou, protože byla holt nevyhnutelná (zvlášť u takového tématu). 1. Příběh mě pobavil a překvapil i nějakou tou akcí. Bohužel špatně zvládnutá pasáž, kdy velitel sebere dvěma zelenáčům náboje mě rozladila – pač je to 3,14čovina na entou… kdyby museli zasáhnout proti „diverzantům“ chcípli by, protože by je neměli.. zas nadruhou stranu díky tomu přišel moment s granáty, který mě dost pobavil: ježiš-maria granáty, já je zavřu – štěstí, že nemáme na stanici těžký dělostřelectvo… :D 4* 2. Příběh mě bavil nejmíň ze všech. Byl místy dost rozvláčný až nudný – nemám moc co bych dodal 2* a konečně 3. Příběh mě zaujal svojí atmosférou. Opět poznámka: Voják, kterého hrál Zahajský udělal chybu, která stála jeho kamaráda život – tedy neprohlédl pořádně dům ve kterém se schovávali.. 4* výsledně 4* ()
Ve své době oblíbený povídkový film, který je dnes přirozeně v nemilosti. Mně se líbil, nejen proto, že byl nabitý dobrými herci, ale i z nostalgie. Docela hezky popisuje tehdejší dobu a lidi. ()
Tři povídky, tři styly, tři odlišné obsahy - 1. povídka (80%) laděna do komediálního hávu, 2. povídka (65%) lyrická, třetí (75%) akční ()
První povídka o celkem ničem, ale koukatelná, druhá óbr nuda a třetí naprosto super. ()
Povídka Zelenáči nejlepší a pěkné záběry když padají ze srázu. ()
Nedá se říci, že by to bylo veledílo, ale pokud odhlédneme od ideologického zabarvení, tak je to docela dobrý dobrodružný film. ()