Tenkrát v Hollywoodu
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Once Upon a Time in Hollywood
Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie, Emile Hirsch, Margaret Qualley, Timothy Olyphant, Julia Butters, Austin Butler, Dakota Fanning, Bruce Dern (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
V deviatom filme kultového režiséra Quentina Tarantina sa televízny herec (Leonardo DiCaprio) a jeho dlhoročný kaskadér (Brad Pitt) rozhodnú presadiť pri filme na konci zlatej éry Hollywoodu v roku 1969 v Los Angeles. (Itafilm)
Recenzie (1 764)
no jo hezky se na to kouká ..... ()
Přišlo mi to jako Tarantinovo ohlednutí se za filmařinou, z které posléze vychazel. Takový film pro sebe (co mám já rád) ne co se musí líbit. Překvapivé, to je asi nejvvystihující slovo a komediální. Kdo očekával něco jiného je zklamán, kdo neočekával ten se jako vzdy dobre bavil. Ja nekde na pomezi 😉 ()
Většina lidí má problém s tím, že se nejedná o dobrodružný příběh jako Django. Celý film představuje výlet, který je v podstatě směsí scén s mnoha postavami, které svou přítomností nijak neovlivní další průběh filmu a objeví se na placu jen jednou. A to jsou v podstatě všechny postavy mimo Pitta a DiCapria. Z toho bohužel plyne otázka, proč je tam tolik zbytečných postav? A zde je kámen úrazu. Mnoho těchto postav postrádá vtip a je to dialogově slabší. Příklad, který uvedl POMO s Franco Nerem v Djangovi je asi nejlepší - potěší přítomností, ale nenadchne. A podobně na tom bylo Osm Hrozných minimálně první hodinu v dostavníku, přičemž tady se to až na výjimky děje po čas celého filmu. Dále mám trošku problém se slavnými osobnostmi, protože mi chybí větší provázanost s Margot Robbie, která představuje spojnici s McQueenem a spol. Závěrem chci říct, že i přes skvělé zakončení jsem čekal něco víc. Je to jako kdyby v Djangovi proběhla skvělá přestřelka, zabili Schulze, chytli Djanga, vezli ho do otroctví a tím by Django skončil. Naštěstí tehdy jsme se dočkali finále, které každý chtěl, čímž mám na mysli, že si to Django se všemi heroicky rozdal. Nebylo to překvapivé, ale uspokojivé. A přesně to tady chybí v podobě Charlese Mansona. ()
Tak na tenhle film jsem s nadšením čekal už od o první zmínky, že se chystá. A vyplatilo se. Až tak, že jsem prostě musel zajít do kina hned dvakrát. Vynikající odlehčená Tarantinovka, co už od začátku nenápadně graduje do velkolepého finále. Dechberoucí herecké výkony nového dynamického dua, kde překvapivě kraluje Brad Pitt a ne Leo. Možná to tak působí jen proto, že Brad je vtipnej hezoun, co se rád porve a Leo je kapku odměřenější, protože si prožívá těžkou profesní situaci. Jak už je zvykem, parádní výběr hudby, super kamera a hlavně humor, násilí a nostalgická atmosféra jsou smíchány podle geniálního receptu Quentina. Na můj vkus sice násilím trochu šetřil, ale to se dá v dnešní době, kdy je všechno nějakým způsobem nekorektní, pochopit. PS. U takto očekávaných filmů si udělejte čas na premiéru, publikum plné nadšených fanoušků má svoje kouzlo a ta atmosféra ve vyprodaném kině je k nezaplacení. Jo a velký palec nahoru za super podtitulkovou scénu, kterou jsem já blbec při první projekci prošvihl. ()
TARANTINO ZPĚT DO VIDEOPŮJČOVNY? Tvůrce, který vytvořil vlastní žánr (koktejl hlášek, zvratů, mistrovské kamery, černého humoru, nostalgie a jatek) selhal ve více jak půlce výše uvedených příměsí. Funguje Brad+Leo a pár scén. Dlouhé záběry působí tuctově, atmosféru přelomu 60/70 se nepodařilo zdaleka zachytit jako v dřívějších počinech. Nenechte se zmýlit pozlátkem rádoby filmařiny ani komentáři, které tím že se jedná o QT budou brát jako superbiják i reklamu na niveu, pokud by ji točil. Tarantino má navíc. A nebo ne a po 10. filmu by se za naše zlomená srdce měl vrátit zpět do videopůjčovny a studovat další opravdu mistrovskou tvorbu jako Pulp Fiction, Django, Hateful 8, Hanební pancharti či Reservoir Dogs, aby jim složil poctu jakou si zaslouží. 2,9* ()
"Hush, hush, I thought I heard her calling my name! Lepší chuť, lepší tah a míň škrábání v krku! Vážení příznivci filmů Quentina Tarantina, pokud neznáte historii Mansonova gangu, seznamte se s ní než půjdete do kina, abyste byli v obraze. První hodinu a půl si užijete srandičky, kecy, herecké hvězdy současné i minulé, a do detailu vymazlený rok 1969. Ve zbylé hodině vás čeká dokonalý závěr, o kterém vám dopředu nic neřeknu, ale určitě neprchejte z kina, jakmile padne poslední klapka a začnou titulky, čeká na vás ještě jedna skvělá scéna! ()
Omlouvám se za to klišé, ale je to Quentinův nejosobnější film. Nepodbízí se většině a rozumím, že každému to sednout nemusí. Každopádně osobně mě 160 minut uteklo jako voda a i přes fakt, že během projekce jsem přímo nesršel radostí, odcházel jsem spokojen a snímek stále ještě dozrává a přijde mi lepší. Tarantino chtěl něco říct a řekl to perfektně. Dvojici Pitt a DiCaprio chci na plátně vídat častěji. 8/10 (Kino) ()
Po trochu neohrabaném začátku je to Tarantino jak má být! ()
"What a picture!" ;) ()
Neskutočné okno do konca šesťdesiatych rokov. Okrem starých áut, hudby a iných rekvizít sa stretneme aj s veľa reálnymi osobnosťami z tých časov. Toto chcem zvýrazniť, že naozaj skvelé vyobrazenie doby. Film mal skoro nulový príbeh, aj keď si myslím, že mi ušlo veľa referencií, čo sa týka Mansona a možno aj iné. To som však nevidel ako problém, pretože dialógy postáv v Tarantinových filmoch sú z veľkej časti to, čo robí jeho filmy tak skvelými. V tomto prípade som ale v rozhovoroch a monológoch nenašiel takú kvalitu. Takže mám zmiešané pocity. Je to síce skvele zvládnutý originálny film s mega hercami, tak ako sa na Tarantina patrí, ale okrem náhľadu do minulosti, som tam až tak veľa zaujímavého nenašiel. Skúsim si doštudovať informácie k historickým referenciám a skúsim to pozrieť znovu, že či v tom nájdem viac. ()
Musím smutne skonštatovať, že zrejme nerozumiem filmom a umeniu, pretože napáliť tomuto 5 hviezd je pre mňa proste nepochopiteľné. Rozťahaná 2,5 hodinová nuda vyšperkovaná pompéznym finále, ktoré vlastne ani nedáva žiadny zmysel. Jediné plus za Brada a Lea, ktorí zahrali skutočne vynikajúco a hviezda navyše za chutný popcorn a pepsi v kine. 40% ()
Akože, koniec ako remeň. Ale film to pre mňa nezachránilo od priemeru ()
... Problémem paradoxně není vizuální stránka ani herecké obsazení, kde doslova každý protagonista tahá z paty to nejlepší, co může předvést. Samotná a fatální je absence děje, která je napumpována do pompézních 162 minut. Zhruba po čtyřiceti minutách jsem se začal inkarnovat do Mirky Spáčilové a přemýšlet, zda v kufru vedle rezervy a pytle na mrtvoly nemám náhodou zapomenutou automapu ze sedmdesátek. Čtení v ní by bylo možná záživnější, než sledovat spršku skečů, které do sebe sice zapadají, ale drtivá většina není pro děj podstatná a tvoří jakousi vatu. Navíc gradace filmu je konstruována tak, že si Quentin po dvou hodinách (ne)děje uvědomí, že by mohl také nastat nějaký posun v příběhu. V poslední půlhodině tak tedy absolvujete zběsilou jízdu šestiměsíčním obdobím, které vám zběžně vysvětlí, co hlavní protagonisté dělali, a že se po půl roce vrací do Hollywoodu. Jen proto, aby se střetli nevyhnutelnému konci a titulkům. A tady přijde další, naštěstí již poslední zklamání. Zbytek zde: http://paralelnilisty.cz/2019/08/19/recenze-once-upon-a-time-in-hollywood/ ()
Většina zdejších fanoušků tohoto ehm....filmu mi za toto pravděpodobně dají klystýr kyselinou, ale já to musím vypustit do světa. NŮŮŮŮŮŮDÁÁÁÁÁÁÁÁ. Já kurva od Tarantina čekal víc než skoro tříhodinové slaboduché nic. Po prvních minutách to byla nuda, na začátku druhé třetiny jsem usnul a probudil se za patnáct minut a pak jsem celý zbytek táhle přemýšlel jak se mám zasebevraždit aby si toho v kině nikdo nevšiml. Nakonec jsem to strávil a po filmu přišlo jediné velké: ,,Za toto sem dal dvě stovky?'' Bohužel, já mám asi inteligenční kvocient vypeckované višně, ale fakt nevím proč to všichni tak moc hypujou, páč jediné co se mi zde líbilo byla taková pěkná pocta šedesátkovým filmům, závěrečná řežba a úctyhodný Brady Pitty. A upřímně, pokud si někdo myslí, že příběh bez jakékoliv zápletky, začátku, konce či vůbec jakékoliv nezbytné části vyprávění příběhů, může někoho bavit, tak já to asi nejsem, protože jsem v tom kině opravdu cítil jak mé mozkové buňky páchají hromadnou sebevraždu. Mé doporučení? Na tento snímek se dívat pouze s výkonem mozku sníženým tak na 1,58% a před promítáním si táhle a bublavě usrat pro snížení tlaku. ()
Jak byl Django z Tarantinových filmů nejvíce přístupný běžnému divákovi, Once upon a time je přesný opak. Film vyžaduje znalost Mansonových vražd a přehled ve starých filmech a seriálech se taky hodí. Celý film jsem ale měl nádhernej feel good pocit, atmosféra Hollywoodu byla skvělé vykreslená, dialogy jako vždy za 1, a fakt že film slouží také jako úcta a poklona Sharon Tate zahřál u srdíčka. Chyběla akorát trochu více popsaná motivace, backstory a celkově celý klan Charlese Mansona, což chápu když tento film kvůli tomu nějaké diváky lehce zklamal. Za mě ale zatím pecka roku. 9/10 ()
Vtedy v Hollywoode je neočakávane vyspelý počin, minimálne na pomery Quentina Tarantina. On sám dve tretiny snímky absolútne kašle na svoju tradičnú zábavu, aby nakoniec naservíroval brutálne a mimoriadne zábavné finále, kvôli ktorému mnohí do kina zavítali a čakali, že sa v podobnom duchu povezie celý film. Práve dvojhodinová expozícia je jadrom príbehu a tento fakt nemusí sadnúť každému. Fanúšikovia priemyslu ako takého však ocenia výbornú prácu s formou obrazu (využívanie retro záberov, 16mm film, prekrásne plagáty a množstvo ďalších humorných a zároveň okúzľujúcich vizuálnych doplnkov), neprekvapivo skvelý hudobný podklad a tri tony najrôznejších referencií a poklôn režijným velikánom, westernovému i vojnovému žánru, prípadne propagovanie vlastných produktov (ženské nohy, Red Apple, Antonio Margaretii). Quentin definitívne prepája svoj kinematografický svet s tým skutočným a vytvára tak bezstarostnú verziu Hollywoodu s pozitívnou náladou aj emóciami, ktorá stojí na výkonoch Brada Pitta a, samozrejme, aj Leonarda DiCapria (obaja hrajú famózne, akurát mám pocit, že ich zlatá soška minie najmä kvôli tomu, že Cliff ani Rick nie sú strhujúcimi postavami, skôr geniálnymi a bravúrne napísanými dejovými postavičkami), keďže na vzťahu herec-kaskadér stojí hlavná premisa. To je mimochodom zdôrazňované i neverbálne, čiže stačí poctivo sledovať dianie a razom zistíte, že scenáristicky je výsledok honosnejší ako sa na prvý pohľad môže zdať. A áno, Manson a jeho rodina sú skôr zlo v pozadí, pričom akýkoľvek nástup členov kultu diametrálne mení tón filmu (nutnosť základných znalostí o dobe, ktorá panovala v Los Angeles i tragickom osude Sharon), dokonca sa vo vybraných pasážach bojíte o postavy. Výsledkom je skvelo napísané dielo, ktoré nedisponuje komplexným príbehom (asi ako valná väčšina Tarantinovej tvorby), ale postavy dokážu diváka výborne zabaviť svojím charakterom a replikami, ktoré sa v tomto prípade časom stanú legendárnymi (nebál by som sa povedať, že sú rovnako originálne ako dialógy v Pulp Fiction), no a oba aspekty chudobnejšie naratívne dianie bezproblémovo utiahnu. Preto by ste sa mali pripraviť najmä na atmosférickú záležitosť, ktorá verne zachytáva koniec zlatej éry a osudy troch ľudí spojených s filmovým priemyslom a tragédiou. Dynamiku Djanga tu nenájdete, prehnanú brutálnosť v štýle Osem hrozných tiež nie. Vtedy v Hollywoode je ale zábavný a z môjho pohľadu adekvátne rozvláčny pohľad do útrob filmového sveta v podaní človeka, ktorý rozumie svojmu médiu a vďaka historickým znalostiam dokáže nakrútiť mimoriadne sviežu dejepisnú učebnicu. Tá úplne neznalému človeku povie omnoho menej, než nadšencom Tarantinovej tvorby a westernového zasadenia. To však, samozrejme, neznamená, že by takíto diváci nedostali príjemnú buddy komédiu s vyvrcholením, ktoré ich odzbrojí. ()
Dokonalý film. Dokonalý Tarantino. Luxusní soundtrack. Nefalšovaný kinematografický orgasmus. Veškeré negativní body, které lidé vypichují, jsou pro mě právě tím geniálním. Cliff Booth (Pitt) s Rickem Daltonem (DiCaprio) jsou nejlepším kamarádským duem od dob Riggse a Murtaugha. Oba herci si své role neskonale užívají a pozvedávají úroveň filmu ještě výš. Margot Robbie je prototypem ženské dokonalosti, jen její přítomnost ve filmu každého chlapa obměkčí (ačkoliv její příběhový střípek do skládanky je nejmenší). Nejgeniálnějším bodem celého snímku je všemi vychvalované finále, které probudí v sedadlech kina opravdu i ty největší znuděnce. Myslím, že je důležité si před návštěvou kina nastudovat minimálně, kdo byla Sharon Tate a Charles Manson a spojitost mezi těmito lidmi. Finále filmu si díky tomu vychutnáte o dost víc. ()
Docela dobrý film Kladný - Ukazaný Hollywood na vrcholu žanru Westernu ale i Los Angles Temních dobach 1969 Zaporný - Ale nelibilo se mi vysměch a ponižení postavě jako byl Bruce Leeho a taky konec vraždy herečky Sharon Tate mohl to byt skvěli film ale škoda ()
Shlédnuto a je na čase, abych se vyjádřil, jelikož do shlédnutí jsem slyšel zcela protichůdné ohlasy - jedna skupina mě tvrdila, že se jedná o parádní Tarantinovku a druhá byla nasraná, hlášky typu velké zklamání + znudění diváci odcházeli z kina. Naštěstí můžu s klidem říct, že se řadím k té první spokojené skupině. Film byl fantastický, 3 hodiny utekly jako voda a to je vždy znamení kvalitního filmu s velmi silnou atmosférou. Leo a Brad předvádí skvělé výkony, osobně ovšem upřednostňuju Bradovu dějovou linku, která byla mnohem zajímavější než Leova, výrazně více "cool". Bruce Leeho fanoušky film nepotěší, každopádně velmi vtipná scéna. Nebyl by to Tarantino, který by historii zcela nepřekopal, díky tomuto přístupu je děj nepředvídatelný a to je dobře. Nechyběly ani záběry, které by ukojily známou Tarantinovu deviaci - chodidla, jak stárne, zabral chodidla pro jistotu rovnou 2 x, ale nyní to byla chodidla špinavá, tudíž se jeho choutky ještě zdokonalily :-D Jednu scénu bych osobně vystřih - a to scénu s malou osmiletou holčičkou klečící před DiCapriem a hladící ho po noze, jelikož je Hollywood znám tím, že je plný pedofilů, tak mě trochu zamrazilo, že už i Quentin :-D Mírné zklamání byl paradoxně konec, o kterém všichni píšou total top a nej bomba, jako OK, bylo to super, ale za A velmi krátké a za B přijde náhle konec a já si říkal "a to je všechno"?? Suma sumárum 9/10. 10/10 ne z několika důvodů, jsou znatelně lepší Tarantinovky jako oba Kill Billové nebo Django, tohle je na úrovni Hanebných panchartů, bál jsem se, že se bude opakovat Osm hrozných, což je dle mého názoru jeho nejhorší a onanistický film (nechte hrdiny žvanit celý film v jedné místnosti a vnímejte to jako formu umění), ale to se naštěstí nestalo, děj se neustále posouvá, zajímavé lokace, krásné záběry LA atd...JO A ABYCH nazapomněl, drobnost, která mě zklamala a nechápu, že se o ní nemluví, jelikož mám vizuální paměť, zaujalo mě, že ve filmu chybí vtipná a zásadní scéna z traileru, Charles Manson se usmívá a zdraví Brada na střeše, zde se asi Quentin připosral a scénu vystřih, byla zřejmě příliš politicky nekorektní - aneb Manson pomalu působící jako sympaťák? :-) ()
Súvisiace novinky
Tarantino ruší The Movie Critic jako svůj 10. film
Následující sdělení bude pro mnohé filmové diváky a zejména pak fanoušky tvorby Quentina Tarantina (Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Hanebný pancharti) zřejmě dost pochmurné a možná i… (viac)
Quentin Tarantino odhalil svůj poslední film
Ačkoliv všichni pevně věří, že si režisér Quentin Tarantino (Kill Bill, Pulp Fiction) rozmyslí svůj plán na ukončení filmové kariéry se svým desátým snímkem, na jeho závěrečné rozhodnutí si budeme… (viac)
Vyhlášení nominací 92. Oscarů
Předkrm v podání Zlatých glóbů máme za sebou, a tak přišel čas na hlavní chod. Tím budou stejně jako každý rok Oscaři, jejichž 92. ročník se bude vyhlašovat 9. února 2020 v Dolby Theatre v Los… (viac)
77. Zlaté Glóby – výsledky
Kontroverzní moderátor a komik Ricky Gervais a spol. před pár hodinami rozdali v hotelu Beverly Hilton v Los Angeles poslední ze Zlatých Glóbů a 77. ročník prestižních ocenění byl tak oficiálně… (viac)
Už od samotného oznámení filmu a nastínění od Tarantina, o čem bude tentokrát jeho již devátý film, mi bylo ihned jasný, že film sklidí od větší většiny značnou kritiku, jelikož se za celou kariéru, co Tarantino točí filmy, jedná o vůbec první film, který je inspirován skutečným příběhem. Do téhle doby točil Tarantino filmy, které byly přívětivé pro všechny, člověk nemusel znát žádné okolnosti příběhu o kterém vyprávěl, jelikož byl vždycky ten příběh zcela vymyšlen. Samozřejmě Tarantino vždycky ve svých filmech odkazuje na jiné filmy a na jiné tvůrce, kterými se inspiruje a spoustu filmových scén předělává do obrazu svého a implementuje je do svého filmu, takže ti opravdu skuteční filmový znalci a fanatici v jeho filmech vždycky našli něco navíc, co např. obyčejný divák nedokázal zaznamenat nebo pochopit, ale nikdy se nejednalo o klíčovou věc, která by měla dopad na celkový zážitek z filmu. Zde při Once Upon a Time in Hollywood je Tarantino naprosto nekompromisní a natočil film, kde je dle mého názoru potřeba znát jisté souvislosti pro to, aby byl zážitek z filmu co největší. První věc, kterou je potřeba znát je rozhodně příběh herečky Sharon Tate, jejíž postava se ve filmu skutečně objevuje a jejíž příběh je více méně tím hlavním aspektem, kolem kterého se celý film točí a Tarantino se znalostí tohoto příběhu jednoduše počítá, ve spoustě scénách naráží na komunitu „Manson Family“ a ukazuje zde několik událostí, které předcházely samotné vraždě herečky a člověk, co její příběh naprosto vůbec nezná, nikdy v životě o něm neslyšel, nemá absolutně žádnou šanci pochopit veškeré tyhle scény a jak bývá u Tarantina zvykem, tak diváka rád překvapuje a rád dělá vždycky naprostý opak toho, co divák očekává že se stane a tímhle případem je i samotný závěr, kde Tarantino absolutně mění příběh herečky Sharon Tate a odklání se od reality a vytváří tak svoji verzi příběhu a lidi, co znají skutečnou verzi, tak jsou tímhle mnohem více překvapeni a následně dokážou mnohem více ocenit konec. Druhou věcí, kterou je potřeba znát je rozhodně období, ve kterém se příběh odehrává. Tarantino odkazuje na nespočet filmů, seriálů, TV shows, herců, režisérů a to opravdu v neuvěřitelném počtu a ve spoustě scén na tyhle věci naráží, odkazuje na ně a opět, pokud člověk nemá o světové kinematografii absolutně žádný přehled, tak znovu nedokáže pochopit veškeré ty scény a plně je tak ocenit. Je potřeba znát to období, je potřeba znát žánry, které se v tu dobu točily, je potřeba prostě mít celkový přehled o tom, jak se samotný Hollywood a kinematografie v tu chvíli vyvíjela. Tarantino tak dává poctu všemu, co ovlivnilo jeho filmové myšlení a následně jeho kariéru. V mnoha případech odkazuje na starý klasický western, který se točil v Hollywoodu a taktéž odkazuje na spaghetti western. Samozřejmě už jenom název a vůbec tyhle odkazy na western jsou poctou Sergio Leonemu, kterého Tarantino považuje za svého nejoblíbenějšího režiséra, který ho značně ovlivnil a spousta scén se v tomhle žánru i prezentuje, ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, viz. například návštěva Brada Pitta na ranči. Láska k tomuto žánru je zcela znatelná a Tarantino to dává najevo. Ukazuje 60. léta Hollywoodu v tom nejkrásnějším možném světle, ta atmosféra je doslova cítit a neuvěřitelně jsem si to užíval. Všude neonové nápisy, cedule, plakáty filmů, kina, auta, kostýmy, tehdejší natáčení filmů, ta dobová atmosféra je naprosto kouzelná úchvatná. Dalo by se říct, že si Tarantino tenhle film natočil sám pro sebe, pro svoje potěšení a chtěl všem lidem ukázat co opravdu miluje a co mu ovlivnilo život a to se mu náramně povedlo. Tarantino tentokrát vypráví příběh skrze příběhy postav, tudíž se může na první pohled zdát, že celý film nemá absolutně žádný děj a že se jedná pouze o smršť zábavných scén, které jako celek působí nudně. Ono i to tempo filmu je z 90 % značně pomalé a není zde tolik akce, krvavých scén, nezapomenutelných scén a dialogů. Tarantino se zde více zaměřuje na postavy a jejich příběhy a na atmosféru tehdejší doby, která značně ovlivňovala americkou kinematografii. Jedná se například o válku ve Vietnamu, která byla důvodem toho, že se ve filmu začalo objevovat více násilí. Hippies a vše kolem nich mělo taktéž značný dopad na filmy, byly více umělecké a dávaly větší důraz na atmosféru než na příběh. Film má více méně tři dějové linky, každou z nich reprezentuje jedna z hlavních postav. Leonardo DiCaprio zde hraje herce, jenž se nachází na okraji své filmové kariéry a pomalu se s tím vyrovnává, je čím dál tím víc obsazován do role padouchů, kteří jsou už na začátku odkázáni ke smrti. Tak jak nechápe hippies a neustále na ně nadává a opovrhuje nimi, tak stejně tak opovrhuje novými mladými herci a novou filmovou dobou, která nekompromisně přichází. Tohle vše si uvědomuje během scény s mladou herečkou, které vypráví příběh o cowboyi, který kdysi býval skvělým lovcem koní, ale po zranění se nedokáže vrátit zpět do formy a přesně to si uvědomuje i DiCaprio, je mu více než jasné že je taktéž v situaci, kdy už nedokáže navázat na své předchozí úspěchy, ale je ochoten s tím ještě něco udělat, nechce se smířit s tím, že je ve své kariéře v Hollywoodu odepsaný, že už patří do staré školy a mladí herci ho vystrnadí z filmů. Jeho postava ale jako jediná projde v celém filmu největší změnou, na začátku je to takřka béčkový herec, který točil všemožné seriály různého žánru, ale nikdo ho moc neznal, bydlel vedle Polanskiho, který právě společně s Sharon Tate reprezentují tu mladou generaci, kterou on absolutně nechápe, ale na konci je z něho uznávaný herec a hrdina, který v závěru dokázal odolat útoku hippies v podobě „Manson Family" a najednou ho lidé poznávají a obdivují. Brad Pitt zde hraje kaskadéra a dabléra Leonarda DiCapria, jeho postava reprezentuje úspěch postavy DiCapria a on je tím hlavním důvodem toho, kde se momentálně DiCaprio nachází, to on stojí za jeho úspěchem a ačkoliv žije poměrně obyčejný život, absolutně mimo veškerou slávu Hollywoodu, tak to on je tím pravým hrdinou, který je ukryt v pozadí. Margot Robbie v roli Sharon Tate naopak reprezentuje ten mladý Hollywood. Je vyobrazena jako to nejkrásnější a nejroztomilejší stvoření v celém Hollywoodu, nelze si ji nezamilovat a Tarantino ji ukazuje jako ikonu tehdejší doby a zachovává to, jak si ji lidi skutečně pamatovali, jako nádhernou, půvabnou a neskutečně milou osobu. Tarantino opustil tak od veškerého násilí, které na ní bylo původně skutečně napácháno a nechává ji zcela nedotčenou a zachovává tak její důvod, proč se ve filmu objevuje. Margot Robbie si v průběhu natáčení začala uvědomovat, jak moc společného má s Sharon Tate a její scéna, kdy sama sebe pozoruje v kině je spíše scénou, kdy samotná Robbie, jako herečka, obdivuje Sharon Tate na plátně. V samotném závěru se mi líbí, jak Tarantino dokázal z takhle skutečného a smutného příběhu naprosto odbočit a zachovat tak nádherný happy end, což je u něj značně neobvyklé, ale zároveň k tématu, o kterém vypráví a který má pro něj značný význam, to dává smysl. Natočil film, který si dnešní generace ani nezaslouží. Zároveň je to zkouška toho, za jak moc velkého milovníka filmů, popřípadě Tarantina se člověk považuje. Lidi kteří chodí na Tarantinovo filmy jenom kvůli bláznivé brutalitě, násilí a vtipným scénám, zde budou spokojeni pouze v posledních 15 minutách, na zbytek filmu budou logicky nadávat a tvrdit, že je to naprostá nuda a ono to šlo vidět už v průběhu filmu, kdy se sál nejvíc smál a bavil v závěrečných minutách, ale v průběhu filmu se opravdu málo lidí zasmálo nad některými odkazy a narážkami, jelikož většinu věcí ani nechápali. Tohle je prostě naprosto jiný Tarantino, který tady doposud nikdy nebyl, vzdává úctu Hollywoodu v časech, kdy byl nejkrásnější a nejhezčí. Nepotřebuje k tomu žádný rozsáhlý a složitý děj, naopak využívá prvky atmosféry a snaží se zachytit tehdejší dobu a tento proces natáčení filmu je v dnešní době pro mnohé naprosto nepřípustný, jelikož dnešní doba a diváci vyžadují filmy/seriály plné akce, napětí, zvratů, film/seriál musí přece něco vyprávět, jinak to lidi považují za nudnou záležitost a ihned to hodnotí špatně. Dnešní doba je v tomhle ohledu úplně zvrácená, z lidí se stali konzumenti obsahu v tak obrovském množství, že prostě neustále vyžadují, aby se něco nutně dělo a nedokáží tak vnímat a prociťovat atmosféru nejenom tohoto filmu, ale spoustu jiných. Doby, kdy si člověk pustil film, otevřel flašku, zapálil cigáro a jednoduše si užíval atmosféru filmu a skutečně prožíval a prociťoval ten film, jsou dávno, ale dávno pryč. Proto tenhle film bude v dnešní době hodnocen různorodě, ti co mají cit pro filmy a skutečně je milují a jsou schopni proniknout do hloubky filmu a nacházet v něm různorodá tajemství, si Once Upon a Time in Hollywood naprosto zamilují. Naopak lidé, kteří konzumují dnešní filmový a seriálový obsah v obrovském množství a považují se za milovníky filmů, ale ve skutečností chodí do kina jenom na filmové adaptace komiksových filmů a naprosto trapných komedií a akčních filmů a dalších podobných záležitostí, ti lidé kteří absolutně neznají historii kinematografie a nezajímají se o ni, budou zdrceni tím, jak mohl jejich oblíbený a milovaný Tarantino natočit něco takového. Hold tohle je opravdová zkouška toho, zda se považujete za milovníky a znalce filmů tak, jak všude tvrdíte. Tenhle film je přesný důvod toho, proč miluji kinematografii a proč jsem jí tak oddán a paradoxem je, že tuhle lásku ve mně probudil právě Tarantino v Pulp Fiction a já jsem nesmírně rád, že v této dnešní době existuje režisér, který nenatáčí remake/remaster a pokračování svých filmů, ale pokaždé přijde s něčím, co tu ještě nikdy nebylo a já jsem za to nesmírně vděčný. Je rozdíl mezi koukáním na filmy a skutečně mít rád filmy a milovat je, a tohle je nádhernou ukázkou tohoto rozdílu. () (menej) (viac)