Ten dvanásty

Oslavná óda na statočnosť a hrdinstvo nórskeho ľudu v boji proti fašizmu. Film treba precítiť, treba sa ponoriť do neuveriteľného dobrodružstva dvanásteho muža, ktorý sa snaží aj pomocou domorodých horalov zachrániť pred gestapáckym fanatikom a potom sa tento silne motivačný príbeh dostane pod kožu. Hlbokému zážitku pomáha aj perfektná kamera a hudba. (16.08.2018)

Den 12. mann je nórskym pokusom o Revenanta, kde je síce lepší príbeh, ale chýba tomu samozrejme ten hollywoodsky obraz i geniálni herci. Na druhej strane sem tam pripomenie i 127 hodín, keďže nechýba odstraňovanie končatín, čo je zobrazené dosť surovo. To "na základe skutočného príbehu" bolo režisérom značne dramaticky pozmenené, to je jasné. No a nechýba tu nórska snaha stavať sa do polohy odbojárov voči nacizmu, hoci pravda je taká, že nikto nebol v Európe väčším Hitlerovym kolaborantom než oni samotní. (20.06.2018)

Nedokážu pochopit, jak mohl norský odbojář Jan Baalsrud přežít podobné útrapy, které popisuje tento snímek, obzvlášť když se vše odehrávalo v drsných přírodních podmínkách mrazivé Skandinávie. To prostě není v lidských silách. Musím však uznat, že i kdyby byl ten příběh jakkoliv nadsazený, tak na jeho základě se tvůrcům podařilo natočit nesmírně poutavý a dramatický válečný film, jenž vyniká úchvatnou kamerou a velmi působivou hudbou. Navíc ho zdobí brilantní herecké výkony Thomase Gullestada a Jonathana Rhys Meyerse. (75%) (26.01.2023)

Tento film mi doporučil kolega Big Bear a musím říct, že to byl skvělý tip. Snímek si po celou dobu udržoval perfektní pochmurnou atmosféru, k čemuž evidentně přispělo umístění děje do mrazivého Norska. Pokud by chtěl někdo tento film shlédnout, doporučuji zejména pro období letních veder, srazí teplotu v místnosti minimálně o deset stupňů. Nájezdy Commandos a akce norských odbojářů přinesly spojencům kromě malých taktických úspěchů i významnou strategickou výhodu. Hitler díky nim uvěřil, že bude invaze provedena právě v Norsku a pevně tomu věřil i v době po vylodění v Normandii, proto nedovolil posílit své síly ve Francii divizemi z Norska, které tak zůstaly vázány na severu až do kapitulace. (22.06.2018)

Další příběh ze série "tohle se skutečně stalo", a v závěru se opět dozvíme, jak kdo dopadl i v běhu na dlouhou trať. Unavené štěstí sedne i na vola, tak se to obvykle říká. Ale co, když se unaví neštěstí? Pak je tu ovšem anděl strážný! Ne, nedělám si legraci z Haralda Zwarta, ani z Thomase Gullestada v roli železného Jana (či Jana Železného), přestože by jako vzor železného muže (něco takového skutečně již existuje: 200 km přes ostrovy Rebbenesøya a Ringvassøya a dál) mohl sloužit: ani v závodě přes téměř již zamrzlý fjord by ho sotva kdo překonat. Ale tehdy byla válka, doba hrdinských činů a hrdinů. Ne, opravdu jsem mu přál, i když tohle není válka, tohle je film. (20.09.2019)