The Greedy Tiffany
Réžia:
Andy FehuScenár:
Andy FehuKamera:
Jakub ŠevčíkHudba:
Mojmír MěchuraHrajú:
Leoš Noha, Jiří Panzner, Pjeer van Eck, Petr Čtvrtníček, Jitka Pavlišová, Vojtěch Johaník, Filip Brouk, Michal BöhmVOD (1)
Obsahy(1)
Pepa (Leoš Noha) tráví většinu času vysedáváním po hospodách. Aby si vydělal na skromné živobytí, vykrádá chaty a ukradené předměty prodává v zastavárně. Při jednom ze svých lupičských výpadů je málem chycen při činu a během následného útěku náhodou objeví starou videokameru. Ta skrývá záznam, který odhaluje cestu k netušenému pokladu. Pepa je ohromen a okamžitě po něm zatouží. Brzy však pochopí, že aby ho získal celý, nebude muset podstoupit jen dlouhé hodiny kopání. Cena bude mnohonásobně vyšší... (A-Company CZ)
(viac)Recenzie (196)
Nenasytná Tiffany možná není úplně divácky vstřícná, ale je to sebevědomý debut, který ví, co a jak chce říct a taky to udělá. Sice úsporně, ale naprosto přesvědčivě a bez výkyvů. Nevím, co bych měl filmu vyčítat. Protože prostě jde o hororovou indie, která je v rámci svého žánru naprosto světově vyhovující. Nevtíravý humor, malinko gore, found-footage prvky a zcela uvěřitelná sociální vrstva, která je pravdivější než u většiny domácích psychologických dramat. Dobrá práce, chceme druhý film a více Čtvrtníčka na plátnech. ()
Herecky zřejmě nejvyrovnanější český film posledních let (snad jenom etuda s homevideem působí při tom překřikování dost amatérsky), zároveň po delší době český film, který má odvahu jít mezi spodinu a smíchat herce s neherci v poměru, který jednoduše vychází. Noha má pro démona nonstopáčů se špinavýma rukama bezesporu přirozené vlohy, je libec vidět hrát Čtvrtka zase tak uvolněně a přirozeně a je potěšující koukat se na snímek, který se nebojí pohybovat se mezi spodinou bez prvků nadbytečné exploatace a výsměchu. S trochou nadsázky česká verze Porumboiuova Pokladu, kterou dolů paradoxně sráží jen trochu neobratná práce s žánrovými rekvizitami. Protože jako pohled do života burana, který zoufale touží uniknout vlastní omezenosti, je to prostě dobrý a zábavný. Čtyři spíš ze sympatie. ()
Horory vážně nemusím, Nenasytná Tiffany ale naštěstí není pokusem o žánrovou klasiku. Na každý děsivý moment tu totiž připadá kupa humoru a trefných sociálních hrátek, které z debutu Andyho Fehu dělají povedenou multižánrovou hříčku. Tiffany vlastně se stejným úspěchem zneklidňuje i baví, což je u českého filmu vyloženě nevídaný úkaz. A jelikož je také herecky přesná, rozumně sestříhaná a dokonce tak nějak originální, nejspíš vás přesvědčí o tom, že by se česká tvorba měla ubírat přesně tímhle směrem. Neříkám, že se tu nenajde řada much - především se mohly tlumit kamerové prostocviky a rozjezd trochu tápe. Jakmile ale film chytne slinu a začne do vás šít poctivé čecháčkoství, je to vítaná celovečerní radost, u níž byste málem tipovali australské osmdesátkové kořeny. Kéž bychom tak promyšlené bizáry točili častěji! ()
Vizuál je amatérský, ale Leoš Noha je pán a vaši pozornost si získá ať chcete, nebo ne. Děj není vůbec špatný a líbila se mi taková ta přirozená somráckost. Prostě to těm hercům věříte. Jedinné co mi drhlo bylo, že ta díra byla vždycky znova zakopaná a zarostlá. ()
Zjevení. To, co často nefunguje u velkých profesionálních amerických produkcí- spojení děsu a humoru - se tady povedlo funkčně skloubit za minimální peníze. V českém filmu! Konečně. Fehu je borec a Leoš Noha taky. Všichni do kina. ()
Nenasytná nuda. ()
Team Tiffany. Jorkšír zklamal. Erben by byl hrd. ()
Nenasytná Tiffany dost klame, a to nejen názvem. Děsí jen sporadicky, spíše znepokojuje. Avšak znepokojuje úspěšně, protože poté, co hlavní hrdina objeví poklad, divák je jako na trní, kam se načnutá premisa bude ubírat. A ona je to do samého závěru vlastně zdařilá a hlavně zábavná sociální kritika na naší českou vychcanost a hamižnost. Tady se člověk musí v několika momentech zasmát, a to ne jen díky hláškám, nastavující českým divákům zrcadlo ("Co to je?" - "Nevim, ale má to každej, tak jsem si to koupil taky."). Co se týče ústředního zla, body sklízí hlavně za originalitu, než za vizuál. Každopádně po delší době se jedná o projekt z našich luk a hájů, který stojí za vaši pozornost. Jinak Horní Jiřetín znám velice dobře, a na zámku Jezeří jsem si zažil svoje. Naposled třeba svatbu. Ale nemusíte brečet, dámy. Na ní jsem byl zatím pouze v roli hosta... (65%) ()
Nepochybně největší překvapení Varů. Důmyslný film tematizující buranství, spodinu a touhu po zázračných řešeních. V českém prostředí nepochybně ojedinělý úkaz hodný maximální pozornosti. EDIT: Napodruhé ještě o kus lepší. 4 a 1/2 ()
Ač se to zdá jako vysoce nepravděpodobné tvrzení, Fehu tímto celovečerním debutem potvrzuje svoji pozici předního českého realisty. Nevím o nikom, kdo by takhle nenásilně "uměl" poetiku nádražních bufáčů, piveček, cigár a mastnejch dlouhejch vlasů. Je to do jisté míry opravdu aktualizované cinema verité, akorát filtrované skrze pokleslou žánrovou mřížku. Přirozeně a vtipně zapojené metafilmové prvky zároveň snímek přibližují tvorbě současné americké low-budget scény, tzn. tvůrcům jako Ti West nebo Joe Swanberg. Překvapující je, že Fehu z tohoto srovnání pořád vychází velice dobře. ()
Hororů se čeští režiséři bojí jako čert kříže, takže Fehu má body navíc už jen za odvahu, že to alespoň zkusil. Zařazení českého národního sportu v podobě vykrádání chat s následným sprintem do zastavárny je povedené a Noha se v roli burana obecného našel už dávno. ()
Překvapivě funkční spojení českého filmu s americkým hororovým béčkem. Námět super, ale tempo je na mě moc roztahané. Chtělo by to přitlačit na pilu, slibné to ale rozhodně je. Noha přesnej. ()
Film mě lákal už dlouho. Čekal jsem neotřelou podívanou nejen na české poměry. A pravdou je, že se mi něčeho takového u Andyho celovečerního debutu dostalo měrou vrchovatou. Maximálně jsem fandil skvělému Nohovi, libový byl i Čtvrtníček. Příběh mě dlouho hodně bavil a vcelku i napínal. Užíval jsem si i velmi zvláštní, ale něčím přitažlivou atmosféru. Bohužel s přibývajícím časem to nadšení trochu ustupovalo a od chvíle, kdy se musel Pepa sám „obětovat“, mě to přestalo bavit takřka úplně. A jak jsem se během filmu (snad s výjimkou vlastně dobrého skutku v podobě elegantně vyčištěných ulic) zasmál jen sem tam (s tím humorem to bohužel není zase tak horké, jak by člověk asi čekal), tak u závěru mě ten smích přešel úplně, kvůli tomu, jak hloupý byl. Co se týče technické stránky (kamery a hlavně zvuku), není (mírně řečeno) zrovna z těch nejpovedenějších, na druhou stranu „nízkorozpočtovost“ k filmu sedí (a takové triky se dají považovat za kapitolu samu pro sebe). Celkové hodnocení mi vychází na slušné 4*. ()
Leoš Noha má neskutočnú charizmu (to nie je vtip!). Moje sympatie si plne získal v seriáli "Okresní přebor", a tak ma skutočne zaujímalo ako zvládne úlohu v českom Lesnom Duchovi, ktorý povahovo pripomína mnohých ministrov financií. No já teda neviem. Až na záverečnú (pomerne vymakanú) gore pasáž, ktorú by dokonale vystihlo jedno zo slovenských prísloví: "kto druhému jamu kope, ... " ma naozaj nenapadá žiadny dôvod, prečo tento film tunajší našinci vyšklbali na úroveň 65%. Byť to "kraťas", je to pecka!!! U mňa teda s odretými ušami za - pajdu a piet kaček % ()
Film "Nenásytná Tiffany" je celovečerný debut mladého českého režiséra Andyho Fehu. Natočil ho v roku 2015 podľa vlastného scénara. Musím priznať, že napriek nízkemu rozpočtu a poloamatérskemu vizuálu som sa dokázal ponoriť do deja a vychutnal som si príbeh o kopaní pokladu. Zaujalo ma to a i pobavilo. Hodne ku tomu prispel aj herecký výkon Leoša Nohu, ktorý stvárnil hlavnú úlohu. Režisér Andy Fehu ma svojou kreatívnou prácou oslovil. Som zvedavý na jeho ďalší film. **** ()
Rum místo krve! Film, jehož natáčení by se určitě chtěl zúčastnit každý druhý Čech, kdyby o něm v době jeho vzniku věděl, aneb už nikdy o nikom neřeknu že je buran, aniž bych si předtím nevzpomněl na Pepu. Vskutku moc srandovní sociální horor! ()
Andy Fehu musí být talent jako hrom. Po většinu stopáže si vystačí jen s hlavním hrdinou, který je špinavý, nechutný, chlastající polovágus, přesvědčivě hrající Leoš Noha. Na první hororové okamžiky se čeká poměrně dlouho, ale natočeny jsou skvěle. Poté sice sledujeme spíše sociální žánr než horor, ale to vůbec nevadí. Tiffany musím označit za povedený kousek. Je natočená až neuvěřitelně lehkou rukou. 60% ()
Zpočátku jsem měl obavy z FF, ty se naštěstí rychle rozplynuly. Nakonec jsem byl spokojen, jelikož takovou Tiffany...hm, mám rád. Nechci prozrazovat, i když člověk vytuší poměrně záhy, co se pod jménem Tiffany skrývá. A já jí tleskám. Normálně bych dal 3*, ale za pěkný konec přihodím ještě jednu. A samozřejmě průpovídky z naší každodennosti - ,,Jak je něco davový, tak to stojí za prd." Ale Tiffany za to stojí. K vidění na STREAMU do zítra (31.10.) v rámci Halloweenu společně s Ghoulem. ()
Překvapivě né úplně špatný český horor, ale dalo by se říci, že je docela ucházející. Chamtivost je sviňucha a tady je to dobře ukázáno. Částečně mě i film trochu pobavil, ale přeci jen má k hororu blíže. ()
Súvisiace novinky
Polednice vchází do dveří
V červenci řadu lidí potěšil český horor Nenasytná Tiffany a už tu máme další nadějnou domácí žánrovku. Tentokrát nás vyděsí Polednice, film debutujícího režiséra Jiřího Sádka, který se inspiroval… (viac)
Moc pěkný český horor. Téma pokladů mám rád a občas se mi o nich zdá. Přikládám záznam snu. - - - Sen o Alexandře (v noci z 19. na 20. října 2022) - - - Čtu mail od Alex. Slečna mi sděluje, že se jí naskytla možnost provést magickou operaci ve zcela prázdném domě v historické části Prahy. Nájemníci jsou už vystěhovaní a dům je před rekonstrukcí, bude tam hotel nebo kanceláře. Měla domluvené, že operaci provede s kolegyní Danou, která ji zaškoluje, jenomže Dana musí odjet na služební cestu do ciziny a ona by přece jenom ještě potřebovala odborný dohled. Termín nelze odložit, protože brzy začne rekonstrukce domu a všechno se tam rozvrtá. Nechtěl bych se zúčastnit místo Dany? Závěrem mi slibuje, že o světovém spiknutí satanistů fakt mluvit nebude – smajlík. Odpovím, že by to šlo, a navrhnu, že by si Alex mohla vyzkoušet, jak je statečná a jak bude snášet pohled na démony. Co kdybychom zkusili vyvolat třeba goetického ducha Ipose? Ten vypadá hodně děsivě. Alex na to, že se nechce zaplétat se silami zla. No jo, však mi Dana říkala, že Alex trpí morálními předsudky. Zeptám se, co by tedy chtěla volat. Alex navrhne, že bychom mohli vyvolat nějaké strašidlo. V mnoha starých pražských domech přece straší. Zeptali bychom se ducha, proč tam straší a jak bychom jej mohli vysvobodit, pokud by měl o vysvobození zájem. No dobře, operaci tohoto druhu jsem už také dělal. Dáme si sraz před domem. Alex odemkne dům, vejdeme dovnitř a vybereme jeden velký pokoj. Zůstal tam ještě nějaký nábytek, ale místa je tu dost. Proud je už odpojený, svítíme si baterkami. Protože tuto operaci chci pojmout didakticky, navrhnu, aby si Alex vyzkoušela improvizované formule. Bude volat ducha svými vlastními slovy. Při správném postupu by měla upadnout do transu a pokračovat tzv. barbarskými jmény, která bude výrazně intonovat. Kromě toho budeme každý mít svůj vlastní magický kruh. Nejprve bude operovat Alex a já budu pozorovat výsledky její práce, potom tomu bude naopak. Nakreslíme křídou na podlahu dva kruhy a začneme. Alex si vede dobře a barbarská jména v podstatě odzpívá, což je velmi působivé; je poznat, že slečna je školená zpěvačka. Bohužel k žádným okultním fenoménům nedošlo. Že by tady nebytoval žádný duch? Dáme si malou pauzu a je na mně, abych pokus zopakoval. Začnu takto: „Slova jsou jako troud a magie je jako oheň...“ Zaklínání odříkávám zcela spontánně, jako kdyby mými ústy promlouval někdo jiný, a když volám barbarská jména, jsem už v hodně silném stavu vytržení. Když magický trans pomine, ptám se Alex, jestli něco viděla, sám si totiž prakticky nic nepamatuji. Ona odvětí, že krátce poté, co jsem začal vyvolávat, měla dojem, že vidí, jak v magickém kruhu místo mě stojí někdo jiný, nějaký mnohem mladší chlápek asi tak ve věku univerzitního studenta, oblečený v oděvu, jaký se nosil někdy před dvěma stoletími. Potom z protější stěny vyšel duch, položil před magický kruh hrnec zlaťáků a zase zmizel ve zdi. Nechám si ukázat místo, odkud duch vyšel i kam položil hrnec, ale podle zvuku není nikde patrná žádná dutina. No jasně, když ten poklad někdo vybral už před dvěma sty lety. Škoda, mohli jsme se o ty peníze rozdělit. To, co Alex viděla, byl záznam z akášické kroniky. Prostě jsem z astrálu vytáhnul, co se dalo. Já to říkal, že bychom měli raději volat Ipose. To by byl mnohem větší zážitek. Padne na mě únava, mrknu na hodinky, je asi půl třetí v noci. Říkám, že bychom v domě mohli přespat do rána. V pokoji je veliká dvojpostel, kde bychom oba měli dostatek místa a pohodlí. Alex souhlasí, protože ani jí se nechce trmácet domů noční Prahou. Lehneme si, klíží se mi oči, usínám. Najednou se mnou Alex zatřese a oznámí mi, že ji všechna únava přešla. Nemohli bychom ještě něco zkusit? Trochu rozmrzele odpovím, že pokud s sebou náhodou vzala karty, tak bychom mohli hrát karty. Pokud ne, mohli bychom souložit. Alex upadne do rozpaků: „Ale to by asi nebylo morální, když s někým chodím.“ () (menej) (viac)