Kult hákového kříže
American History X
Réžia:
Tony KayeScenár:
David McKennaKamera:
Tony KayeHudba:
Anne DudleyHrajú:
Edward Norton, Edward Furlong, Beverly D'Angelo, Jennifer Lien, Ethan Suplee, Fairuza Balk, Avery Brooks, Elliott Gould, Stacy Keach, William Russ, Guy Torry (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Derek Vinyard (Edward Norton) bol do smrti svojho otca vyrovnaným a pokojným človekom. Keď však jeho otec prišiel o život pri práci v černošskom ghette, z Dereka sa stáva ktosi celkom iný. Presvedčenie, že existuje nadradená a podradená rasa, privádzajú Dereka k neonacistom. Postup v bunke je nezadržateľný a Derek sa stáva druhým najväčším šéfom. Nad ním stojí iba Cameron (Stacy Keach), ktorý všetky rozkazy zo strachu pred políciou realizuje práve cez Dereka. Derek je tvrdý chlapík, ktorý neváha použiť akékoľvek prostriedky, aby uchránil seba a svoj majetok. Iba tak sa mohlo stať, že pri pokuse o krádež jeho auta Derek zastrelil dvoch černochov. Trest ho však neminie a dostáva sa do väzenia. Celý svoj doterajší život dostáva celkom inú podobu na mieste, kde máte príliš veľa času na rozmýšľanie. Svet jednoducho nie je čiernobiely a Derek vychádza na slobodu ako iný človek. Problémom je však jeho mladší brat Danny (Edward Furlong), z ktorého sa medzičasom tiež stal nacista. Derek by rád zmenil nielen to, čo príde, ale aj to, čo bolo. Jeho telo je však poznačené symbolmi, ktorým sa stále klaňajú noví a noví prívrženci... (RTVS)
(viac)Recenzie (1 328)
Ještě dlouho po skončení titulků jsem nemohl "popadnout dech". Takhle nekompromisně realistický pohled na rasismus jsem fakt nečekal. Vynikající režie a především opravdu neuvěřitelný (vlastně uvěřitelný) výkon Edwarda Nortona dělají z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. Rasismus je a asi ještě dlouho bude v americké společnosti všudypřítomný a je moc dobře, když se natočí takovýhle film. Myslím si ale, že musí silně zapůsobit na každého. Vřele doporučuji. ()
American History X není dokonalý film, má slabá místa, pasáže vyznívající velmi naivně a taky konec, který jakoby říkal "nebuďme rasisty, ale taky ne přílišní lidumilové", to předešlé staví do trochu jiného světla, ale zároveň má Nortona, Furlonga a hlavně - myšlenku. ()
Oscar 1 nominace: Herec HR - Edward Norton . . . . . . . Nouzový závěr! Velmi mi chybělo asi 20 minut na konci filmu - o střetu Edwarda Nortona s neonacistickou komunitou. Bez nich mi připadá film dosti naivní. Škoda. ()
Závažný film, který by se měl promítat třeba v rámci školních představení. Natočen tak sugestivně, že jsem schopen mu uvěřit i utopický názor, že holé lebky můžou přijít k rozumu. Herecký koncert Edwarda Nortona. ()
Édward Nórton, šá la lá la la, hej. Fotbalový popěvek se k filmu o náckovi hodí, ne? Fakt je, že tímhle filmem si u mě Norton hodně šplhnul... spolu s Prvotním Strachem a 25. Hodinou je to asi jeho nejlepší herecký výkon. O příběhu se nemíním rozepisovat, je pro něj škoda slov. Prostě mi věřte, že je vynikající a neotřelý. Anebo ještě líp, nevěřte mi a podívejte se na to, nebudete litovat. 90% mimo jiné i za výborně fungující spolupráci s druhým Edwardem - Furlongem. ()
Filmů na podobné téma zatím moc nevzniklo, tenhle začíná jako depresivní psychologické drama „evropského“ střihu, ale až příliš brzy se z něj vyklube jenom další moralizující „rodinný“ filmeček plný amerického patosu a na efekt sázejících zpomalených záběrů. Rušivě působily neustále přeskoky z barevného obrazu (současnost) na černobílý (minulost). Osobně bych dal přednost černobílé pro obě časová období. Kult hákového kříže obsahuje a nijak neskrývá několik výchovných prvků a ponaučení, například: „minulosti neutečeš“ a „rasismus, nacizmus a vůbec upřednostňování bílé rasy je hnus“. Což sice je chvalitebné, ale skutečně potřebujeme, aby nám to někdo podobným způsobem vtloukal do hlavy? Nebyla by větší uměřenost efektivnější? Zatímco k filmu výhrady mít lze, k výkonu Nortona nikoliv. Když jako Derek surově zabije dva černochy a následně se s vítězoslavným úsměvem nechá zatknou policií, věřil jsem mu to. Když o tři roky později rozhlašuje, že s Bílou ligou už nechce nic mít, věřil jsem mu to taky. Dokonalý chameleon. Film 60% + Edward Norton 20% = 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, JohnnyD, Pedro, Zombo, Merggie, Aluska88 ()
UDĚLALY TVOJE SKUTKY Z MINULOSTI TVŮJ ŽIVOT LEPŠÍM? Na snímku nejsou těžkosti jeho vzniku vidět. Film pečlivě zobrazuje cestu člověka k náckovství a zpět a samozřejmě je na něm vidět, že chce být (v dobrém smyslu toho slova) výchovným, proto občas ty patetické a zpomalené a zkratkovité pasáže, holt, někdy to vadí méně a občas víc. Proto bych to za sebe viděl tak na 90%, i přes tu skvělou dramatickou roli, kterou příběh nabídl Beverly D'Angelo. ()
Výborný film s vynikajícím Edwardem Nortonem o tom, že pakáž se najde mezi bělochy i mezi černochy. To snad ale ví každej, kdo to má v hlavě trochu v pořádku. Na otázku jak tento problém řešit už ale snímek neodpovídá. Pokud se tedy nemá divák stotožnit s naivní myšlenkou převýchovy nácka ve vězení. Ale i kdyby byl ten film sebehloupější (a on hloupý není, jen trošku myšlenkově nedotažený), Nortonův výkon by ho stále držel nad vodou. ()
Když jsem dostal do výzvy film o fašounech, říkal jsem si ach bože, co to bude tentokrát, fašoun se zamiluje do koho už tu byla homo láska, láska do židovky, láska do černošky, nebo fašoun ze sociálně chudý rodiny, fašoun bez táty nebo co to bude zase za gejzír "orginality" . Omyl, tohle byl film, který měl svým konečným vyzněním dostihl a trefil přesně a silně. Ed je sice charismatickej a zajímalo by mě jak zrovna on přišel k tak skvělý postavě, ale to hlavná je tady po mě Danny v podání Edwarda Furlonga, jeho postava je totiž skutečným motorem filmu a druhý Ed ho hraje bohovsky. Přesně jsem viděl jakou měl Danny před sebou křižovatku a držel jsem palce Derekovi ať mu posvití baterkou na tu správnou cestou, protože v určitým věku bychom měli mít brášku jako je Derek co už byl na procházce peklem a umí říct, pozor chlapče, tady už jsem šel a ne je to slepá cesta. Vastně to White power téma tady beru jako podružný, silnější pro mě byl krásný bratrský vztah rozvinutý v druhý části filmu i když je ukrytý ve filmově atraktivnějším obálku a tématu. ()
Precenená, nekonečne naivná hollywoodska báchorka o tom, ako sa ultratvrdý neonacista v base skamarátil s ukecaným černoškom a zrazu sa z neho lusknutím prstov stal "židácky, liberálny, hippícky neger". LENŽE: hrá tam Edward Norton. A hrá tak, že aj tejto inak nefungujúcej čiernobielej limonáde pre masy musím nadeliť solídne 3 hviezdy. ()
Realizace zajímavé myšlenky o tom, že náprava sebevětšího lumpa je možná, je udělána sice precizně, ale stejně si myslím, že skutečnost by byla zcela jiná, jelikož já v možnost nějaké nápravy nevěřím. Možná se pletu, ale je to můj názor. ()
Tak tenhle film se jen tak nevidí. Režisér se nebál natočit film na téma fašismus a jeho následky. Na tomto filmu je vidět jak je důležité mít rodinu a jak se podle ní jejich dětí řídí. Finální scéna je očekávatelná ale naprosto úchvátná. A k tomu opravdu vynikající výkon Edwarda Nortona. Opravdu nemůžu dát jinak než za pět, protože jak již řeklo mnoho uživatelé přemýšlel jsem nad timto filmem ještě dlouhou dobu. ()
║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $6,719,864║Tržby Celosvetovo $23,875,127║ Mrazivo dobré, herecky brilantné. /90%/ ()
Dva Edwardové vládnou všem... Edward Norton vládne filmu pevnou rukou a starý známý rebel Edward Furlong se představuje v jedné svých posledních, opravdu dobrých, rolích. Kult hákového kříže má myšlenku, jde si za svým a předkládá mnohé argumenty. Pro neznalého amerického světa může tohle být poměrně mrazivá sprcha z rasistického stylu života tamních tvrdých bělochů... Jednoznačně film, který vás donutí zamyslet se a ještě nějakou dobu na něj vzpomínat... v dobrém. ()
Nadprumerne film dotykajici se velmi ozehaveho tematu neonacismu, ktery ma vyrazne nadcasovou platnost a zaujme opravdu vybornymi vykony a skvelym scenarem. ()
Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž. ()
Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... ()
Skvostná, byť nikterak příjemná podívaná. ()
Opravdu výborný film s výtečným Nortonem a Furlongem. Film, který ukazuje, že rasismus je fakt píčovina a že tudy cesta ale fakt nevede. Skoro bez výhrad akorát ten jejich černej učitel byl možná až moc přemoudřelej. Jo a Ethan Suplee taky válí. ()
Téma rasismu je už velmi dlouho ožehavým tématem a přesto, že v USA bylo dávno zrušeno otroctví, Martin Luther King velmi výrazně napomohl k pozdější obměně práv afroamerických obyvatel a prezidentem USA se nakonec stal Barack Obama tak je rasismus nadále nedílnou součástí nejen USA. Velmi výrazně to ukazuje i letošní situace ohledně vraždy George Floyda, která by dle výrazného zástupu rasově motivována a došlo díky ní k vzedmutí protestů hnutí Black Lives Matter. Téma rasismu se též pochopitelně dočkalo i zpracování v různých filmech a jeden z nejznámějších filmů o rasismu je Kult hákového kříže. Kult hákového kříže má velmi zástupný počet fanoušků (na ČSFD je veden jako 57. nejlepší film všech dob) a někteří by vám tento film rovnou označili za nejlepší film pojednávající o rasismu. Jenomže tak to já bohužel nevidím a mám k tomu hned několik důvodů. Oficiálním režisérem filmu je Tony Kaye, pravda je ovšem tak trochu komplikovanější- Kult hákového kříže měl být celovečerním debutem Kaye, jenomže kvůli neustálým konfliktům s představitelem hlavní role Edwardem Nortonem Kaye film zhruba v polovině filmu natáčení opustil a Norton film režíroval sám. Kaye se poté pokusil své jméno z filmu odstranit a nechtěl být vůbec jako režisér filmu označen, pravidla Director's Guild of America mu to ale zamezila. Kaye později dokonce studio New Line Cinema a právě Director´s Guild žaloval o částku 275 milionů dolarů, protože mu nedovoli být v titulkách označen pod pseudonymem Humpty Dumpty (samo sebou spor neprohrál a do roku 2011 a filmu Oddělen žádný jiný film nenatočil). Vyhrocený spor Kaye a Nortona ale bohužel ve finále znamená to, že je Kult hákového kříže dítětem dvou rozhádaných otců, které je tak trochu roztažené mezi dvěma světy a výsledný Kult hákového kříže tak ve finále není tak dokonalý, protože se spory uprostřed natáčení na filmu bezpochyby podepsali. Scenáristický debut Davida McKenny má především problém v tom, že si vybral neskutečně tučné a těžce uchopitelné téma. Příběh Dereka Vinyarda zde ve filmu, který trvá téměř 2 hodiny mapuje 3 fáze- Fázi vrcholového rasisty, fázi ve vězení a vyrovnávání se s faktem, že všichni černí nejsou zlí a fáze, která je víceméně snahou o nový život, ideálně bez svých rasistických ´´ bratrů ´´. Problém je v tom, že by všechny tyto 3 fáze šlo vzít a ve finále z každé libovolné fáze udělat vlastní film. Mohla tak vzniknout potencionálně působivá trilogie, která by ten růst v rasistické špičce, pád na dno a pokus o nový start a víceméně vykoupení pojala působivěji a především uvěřitelněji. Jenomže jsme nakonec dostali jeden film, který všechny tyhle fáze prodává tak trochu napůl. Kult hákového kříže si zvolil velmi zvláštní dramaturgickou stavbu, kdy se skáče v čase (poznáme to především tak, že se flashbacky odehrávají černobíle) a nepůsobí to kdovíjak bravurně. Osobně bych pro účely tohoto filmu zvolil chronologickou dějovou výstavbu, která by ještě lépe předvedla změnu Dereka Viniyarda a celkově by to dle mého názoru lépe povedlo nějaké charakterní výstavbě. Edward Norton je v hlavní roli úžasný a v roli nácka je uvěřitelnější než by se dalo čekat. Není zde ani potřeba expozice ohledně vztahu Dereka a jeho otce, protože zlomový okamžik, který Dereka vypustí na cestu temna funguje právě i díky Nortonově schopnosti naprosto věrohodně prodat zásadní životní ztrátu (a zvláště se ve finále naznačí, že si otec o všechno řekl sám). Inteligentní Derek se stane obětí manipulativní Bílé síly, která z něj udělá tak trochu většího hajzla, kterému jeho nová víra tak moc vleze na mozek, že skončí zásadním okamžikem jeho života, který ho poznamená na hodně dlouho. Tomuhle filmu se bravurně podařilo prodat vztah mezi Derekem a jeho mladším bratrem Dannym. Edward Furlong zde po Terminátorovi 2 předvádí svou nejslavnější roli a ztvárňuje zde chlapce, kterého výchova jeho bratra a následně Bílé síly vypustila na cestu, která ho může stát dost možná i víc než jeho bratra. Právě konflikt spočívající v Derekovi, jenž se snaží svého bratra zachránit od stejného osudu je jedním ze zásadních motivů filmů a opět se ho bohužel za mě nedaří prodat tolik jak to šlo. Kult hákového kříže obsahuje tolik zajímavých motivů a podzápletek, že jich je možná až moc. Derekova matka například začne po smrti jeho otce randit s učitelem židovského původu, což je pro Dereka samo sebou noční můra. Ředitel školy, kterou původně navštěvoval Derek a nyní jí navštěvuje Danny je černoch, který bojuje proti hnutí Bílé síly a snaží se též Dannyho vydat na světlou stranu. Derek má přítelkyni, která je rasistka a když jí informuje o tom, že se změnil tak to jeho přítelkyně bere jako zradu (jak vlastně vůbec sakra mohl čekat, že se k němu Stacy přidá?!). Jenomže všechno mi to v podstatě ve finále přišlo zbytečné. Vztah Derekovy matky a židovského učitele je okamžitě smeten ze stolu jediným flashbackem, Avery Brooks jako ředitel Sweeney zde ve finále zas tolik prostoru nemá a ´´ linka ´´ s přítelkyní je celkově tak trochu úsměvná. V zárodku je McKennův scénář velmi dobrý, není ale dokonalý. Je též možné, že samotná předloha scénáře je tučnější a je to jen prohra dramaturgických pochybných rozhodnutí nebo faktu, že se tvůrčí konflikty ve finále podepsali i na výsledné podobě filmu. Fáze ´´lezení na vrchol´´ je ve finále z celého filmu rozhodně nejslabší, naopak nejpůsobivější jsou pasáže z vězení, které definitivně předvádí zásadní moment, který Dereka vydá na jinou stranu. Celé tyhle sekvence ve věznici fungují i proto, že díky hereckému výkonu Edwarda Nortona naprosto věrohodně vidíte Derekovu zoufalost a pád na dno. Je to bravurní ukázka techniky Show, don't tell a pasáže ve vězení mají skutečně neskutečný náboj. Derek se zde spřátelí s černochem Lamontem, uvědomí si, že by neměl všechny házet do jednoho pytle, do toho mu spadne mýdlo ve sprše a z Dereka se rázem tak trochu stává staronový muž, který se po svém propuštění vydává na cestu vykoupení. Problém je v tom, že je těžko uvěřitelné, aby se rasista jen tak lusknutím prstu stal anti-rasistou a že by ho k tomu dohnal jeden milý černoušek. Záporák Cameron Alexander mohl být původně ztvárněn Marlonem Brandem, ten ale odmítl a tak tohoto hlavního záporáka filmu nakonec ztvárnil Stacy Keach. Film sliboval výrazného manipulátora a naprosto bezcharakterní hovado. To druhé sedí, vůbec jsem ale nepochopil, proč někdo jako Cameron Alexander má takovou pověst a celkově šlo ve finále o zabitý potenciál a ta hrozba z aktuálně nepřátelských členů Bílé síly je velmi úsměvným způsobem odklizena ze stolu. Mám tušení, že jsem se kdysi dočetl, že v případě kdyby roli získal Brando by Cameron Alexander dostal tak trochu více prostoru, Stacy Keach ve finále ovšem není špatný. Jen brutálně nevyužitý. Kult hákového kříže ale naprosto věrohodně na konci prodá jeden zásadní moment- Všichni jsme stejní a nezáleží zda jsme bílý nebo černý. Všichni černoši nejsou automaticky vrazi, feťáci a gangsteři, všichni běloši naopak nejsou svatoušci, elegáni a poctivci. Ve finále navíc fungují velmi dobře i emoce, přesto mě to ale k vlhkým očím nedotáhlo. Mám k tomu 3 důvody: 1) Hodně těžko se mi lituje postav, kteří si za svůj osud víceméně můžou sami, 2) Ty postavy zase tak kdovíjak dobře prokreslené nebyli, 3) ten závěrečný moment možná signalizuje fakt, že si někdo svým pokusem o drsnost koleduje, zároveň tím pádem by ale možná více fungovalo, kdyby se jedna určitá postava povahově nezměnila. Ano, dá se zde najít pointa v tom, že někdy prostě musíme za své chyby bezpodmínečně platit, přesto je ale i tohle fakt, který mi sráží výsledné pocity z Kultu hákového kříže. Tony Kaye očividně zvládl filmu dodat vizuálně působivé scény, Edward Norton zase dost možná prodal emocionální motivy (těžko říct, které scény točil Kaye a které Norton. Tuším, že oficiální informace neexistují). Přesto je ale tento film dítětem dvou otců, kteří svému synovi dodali jistou formu elegance a především si ten film se samotným tématem doslova nevytírá prdel, zároveň je ten film ale pořád tak trochu mezi dvěma světy, dramaturgická výstavba mu tu eleganci tak trochu sráží a především je to téma skutečně tak tučné, že se z toho dalo vytěžit víc. Kult hákového kříže nemá problém s realističnosti, prodáním jistých ideologických motivů a polovičně srozumitelným poselstvím. Jenomže tomu filmu k dokonalosti opravdu chybí hodně a především je to pořád ukázková reklama snímku, který vznikl spojením dvou zcela odlišných verzí. Ale pořád to mohlo skončit jako totální průšvih, což naštěstí Kult hákového kříže skutečně není. Ale k dokonalosti mu přece jen chybí taky dost...... PS: Tony Kaye chystá volné pokračování s Djimonem Hounsouem v hlavní roli African History Y, který by měl stejně jako původní film nést ve znamení tragédie a vykoupení. Půjde ale pouze o duchovní sequel, cameo Edwarda Nortona tedy nejspíš nečekejte! () (menej) (viac)