Parazit

Nemám slov. 97% (09.11.2019)

Překvapení v podobě snu o lepším životě. (03.01.2020)

Chudobný sa narodíš, chudobný aj zomrieš. Na údajnú komédiu dosť nekompromisný a trpký záver. Inak celkom veselé. (23.01.2020)

Docela překvapení z Jižní Korei. Zábavná černá komedie s poměrně zajímavým nápadem a velmi solidním hereckým obsazením. Rok 2019 nám sice nadělil i kvalitnější filmy a mezi nominované na Oscary bych Parazita asi nezařadil, ale i tak mě to poměrně hodně bavilo a příjemně překvapilo. 75% (25.01.2020)

Velmi zábavné, cizokrajné a divácky nesmírně vděčný vítěz letošních Oskarů. Často velmi přesná a často i velmi přestřelená podívaná, která mě bavila po všech rovinách. Ať už po sociálním dramatu o rozličných vrstvách společnosti, nebo na čistě humorné bázi, která mi sedla. Parazit se velmi těžko popisuje, člověk to musí vidět, aby tenhle blesk z čistého nebe dokázal docenit. Nepamatuju si film, který by TAKHLE dobře fungoval jako komedie, drama i thriller. Poklona Dzun-ho Ponovi, protože jeho režie film katapultovala na úroveň diváckého zážitku. (18.02.2020)

Oscara za nejlepší film roku 2019 a nejlepší zahraniční film ? To ne. Bylo to dobrý.Našly by se ,ale i lepší. Nejlepší scéna: byla při parodii severokorejské telvizní hlasatelky. (19.02.2020)

Z filmu som si uchmatla dve fajné myšlienky. Keď si pracháč, lepši sa ti hrá na dobráka. Inak ťa hlad a absencia wifi ako absencia základných potrieb doženú k tomu, že siahneš aj po kriminálnejšom riešení životnej situácie. A tá druhá - plány sú na hovno. Plánuješ, plánuješ a aj tak skončíš po záplavách na zemi v telocvični s ľuďmi, ktorí žiadne plány nemali a žili zo dňa na deň. Pobavila som sa, záver bol drsný a hustý, ale pre mňa hotová rozprávka s dobrým koncom. Tlieskam. (24.02.2020)

Parádní, originální nápad. A přitom tak jednoduchý! Do 3/4 to vypadá jako skvělá, promyšlená a chytrá komedie, ale závěr se zvrtne. A nemůžu říct, že úplně pochopitelným způsobem. Přišlo mi to trošku prvoplánovitě šokující a přitažené za vlasy. (02.03.2020)

Parazit je opravdu dobrým filmem alespoň co se týče jeho první poloviny. V ní se nám ukazuje dokonalá vyčůranost chudé rodiny, která se zaměří na trochu jednodušší paninku z bohaté rodiny a doslova se "nakýbluje" k ní do báraku. Už jen tenhle střet je krásně kontrastní ve dvou různých rovinách a Parazit tak těší každého správného milovníka originálních filmů. Nicméně druhá polovina už nemusí sednout všem a trochu to vypadalo, jako by filmaři chtěli mít ve svém filmu nějaký velký zvrat, tak ho tam prostě dali i přesto, že nedává moc smysl. Chlápka zavřeného ve sklepním utajovaném bunkru bych ještě i pochopil (s odřenýma ušima), ale vražda pana Parka už mi nesedla. Nepochopil jsem motivaci (že podle něj páchne jako řepa???) a film to nijak nepotřeboval. Škoda, v tomhle případě dokonale platí lidové rčení, že méně je někdy více. 75% (23.03.2020)

Aziati majú veľmi svojský štýl, na ktorý sa treba vo filme preorientovať (jazyk, správanie, atď.) Parazit ponúka jednoduchý príbeh, na chudobnej strane podaný drsne a surovo a v spojení s bohatým prostredím vytvára zaujímavú hru. Komediálna časť voľne prejde do thrillerovej a prepletanie sociálnych vrstiev spolu s nečakaným odhalením v pivnici vytvára od polovice filmu jazdu, pri ktorej sa tají dych z toho, čo prinesú ďalšie minúty. Násilný a tragický záver priniesol zaujímavý zvrat a šplech do celého mixu a posledné minúty so životom otca síce boli smutné, ale tak nejak som sa prichytil s mierne priblblým úsmevom, čo bolo zvláštne a netradičné. Ako celý film. (23.03.2020)

Film, který vás celou dobu nepustí a hlavně vás překvapí. Nejdřív se uchechtáváte, pak se i smějete, abyste zůstali zírat s naprosto podivným pocitem. Opravdu jsem si to "užila" a už to nikdy nechci vidět. (05.04.2020)

Jako komedii jsem to nebral takřka vůbec, jak trefně píše Martrix, pro vnímavého diváka se stín nad rodinkou vznáší od začátku. Nechci si hrát na intelektuála, ale tohle je sociální drama jako řemen. Někomu se nelíbí závěrečná řezničina, proč? Je jen metaforou výbuchu sociální nespokojenosti a nespravedlnosti. V otci bouchly saze, které se ukládaly dávno před seznámením s Parkovými. Úžasné je to, jak si otec v rodině, i přes těžké životní podmínky, uchovává nejvíc slušnosti, třeba v kontrastu s jeho manželkou. O to větší je konečný výbuch. Žaloba na sociální nespravedlnost je personifikovaná oběma dětmi, jsou schopní, chytří, ale bez naděje na úspěšný život, nejsou prostředky na univerzitu. Pak už moc možností nezbývá. Parkovi jsou skvělí, celkem slušní, milí a také na hony vzdálení reálnému životu. Nesmazatelné rozdíly jsou propastné, za medovými obličeji se skrývá odsouzení a bezcitnost. Výborné zobrazení tohoto aspektu je právě v domovech aktérů. Velký dům je prázdný, bez citu a skutečných vztahů, luxus je bezcenné pozlátko. Podzemní byt je sice hnusný, ale drží rodinu pohromadě a spolu. Rodinní příslušníci se mají rádi a patří k sobě. Opět hezký kontrast. Pro vnímavého diváka je film v podstatě nebezpečný. Skrývá v sobě možnost velkých sociálních bouří, které hrozí přijít. Tak jako mě příliš nebavila první polovina filmu, tak druhá to plně vynahradila. Dost otřesný snímek. (12.05.2020)

I když to mělo svoje momenty, tak se prostě nemůžu ubránit dojmu, že to tvůrci mohly vyhrotit podstatně víc. Tahle látka by slušela Tarantinovi, protože by si daleko víc pohrál s postavama, dialogama, s gradací scén a klidně i s bizádností daného příběhu. Neurazí, ale ke kultovosti mu prostě něco výrazně chybí. A takovej humbuk kvůli tomu byl. (27.05.2020)

Veľká sranda. Film, do ktorého treba ísť bez akýchkoľvek očakávaní. (31.05.2020)

Úchvatný film pojednávajúci hlavne o markantných spoločenských rozdieloch, ktoré sú patrné od prvých minút až do poslednej. Prvá polovica filmu je vtipná, premyslená, svieža. Ani vás nenapadne, že sa v tom ukrýva dráma, ktorá pomaly presakuje na povrch. Povrchnosť zazobancov čo majú všetko narazila na vynaliezavosť a drzosť chudoby, ktorá chce žiť, nie len prežívať. Spomenúť musím dokonale zvolené spomalené zábery, ktoré hĺbili v divákovi dojem dokonalého vnútenia sa do rodiny. Ako krôčik po krôčiku prešli od jedného zamestnanca k ďalšiemu aby mohli spoločne parazitovať na rodine, ktorá im neúmyselne dáva najavo ako nimi pohŕda a správa sa, ako by ich malicherné problémy mali skutočne nejakú váhu, čo rodina parazitov využije a tak sa ľahšie dopracujú k príživníctvu. Zlom nastáva pri gazdinej, ktorú nahradí parazitická matka. Kolotoč udalostí smeruje ku koncu, ktorý vyústi do neočakávane jsituácie , ktorá dokonale definuje celý tento film. Neviem sa však rozhodnúť. Som mierne rozpoltená, hoci svojím spôsobom za zločiny zaplatili všetci, koniec napovedal, že rodina parazitov sa v budúcnosti dočká niečoho šťastného. (27.06.2020)

Již od začátku čekáte, co na Vás vybafne, v tomhle případě je to spíše samotný děj jedné chudší rodiny, která paratizuje na bohatší “hloupější” (naivní) rodině a vidíte, jak se postupně ukazuje opravdová realita, co všechny trápí.... (30.08.2020)

První hodina je neuvěřitelně konstantní, vtipná a originální. Říkal jsem si, že je to jak dělané pro americký remake. Poté ovšem dojde ke dvěma zlomům, kdy se film promění v drama/thriller/horor a konečná nejkratší část poměrně realisticky zpracuje velmi vážné téma, které se, bohužel, může stát. Popravdě bych byl radši, kdyby se jednalo o dva různé filmy, kde jeden by byla komedie a druhá zahrnula ostatní žánry, které jsem výše zmínil. Každopádně film i tak funguje velmi dobře i když je tam pár zbytečných logických mezer. Americkou akademii podezírám, že film nepochopila, ale nechtěla, aby se to provalilo, když měl takový úspěch, tak mu radši toho Oscara dala. (27.12.2020)

Pro západ stravitelně natočená asijská střelenost s výtečnou gradaci a typickým finále pro tamní tvůrce. Skvělí herci, absolutní a absurdní kontrast prostředí a lidského postavení. 2021/03 (11.03.2021)

Hovoriť o filme režiséra Joon-ho Bonga ako o vyobrazení triedneho boja znie až militantne ľavicovo. O filme je preto lepšie sa vyjadriť ako o zachytení spoločenských rozdielov, na ktorých táto mnohými oceneniami ovenčená čierna komédia s prvkami drámy príbehovo stavia. Samotný príbeh sa odvíja od bizarného "švindľu" chudobnej rodiny Kimovcov, ktorej všetkým štyrom členom sa podarí zamestnať u zámožných Parkovcov. Divák v tom momente začína pociťovať, že skôr či neskôr sa musí niečo pokaziť, ale gradujúci dejový vývoj, ktorý snímka ponúka, je v mnohých ohľadoch nečakaný. Bongov film je pomerne unikátnou záležitosťou. Veľmi ťažko ho totiž k nejakému dielu prirovnať, pričom nie úplne jednoznačne ho možno aj tematicky zaradiť. Žánrovo to problém nie je, ale svojou témou sa pohráva ako so sociálnou kritikou, tak napríklad aj s prvkami home invasion. Zrejme práve vďaka jedinečnosti jeho poňatia tak v konečnom dôsledku dokáže po príbehovej stránke fungovať. Kvalitou a schopnosťou zaujať však oplýva aj v ďalších smeroch. V prvom rade ide samozrejme o výber hercov. Dominantnými sú veľmi dobre zvolení hlavní predstavitelia rodín Kimovcov a Parkovcov, stvárňujúcich "zmesku" pozoruhodných charakterov, každopádne svojsky čudných na opačných póloch spoločenského rebríčku. Snímka divácky zaujme taktiež výpravou. Hoci film nie je nijako extra výpravný, prostredie modernej vily, v ktorej sa väčšina vyše dvojhodinovej minutáže odohráva, dokáže adekvátnym spôsobom upútať pozornosť. Dôvodom, prečo sa tak deje, môže byť aj práca s kamerou, respektíve jej kombinácia so strihom. Pomerne veľké množstvo záberov, ktoré Bongova snímka ponúka, sú statické. To v prostredí vily, architektonicky zvýrazňujúcej pravý uhol, veľmi dobre funguje, pričom vyniká ako prostredie, tak aj kamera. Gisaengchung je jednoznačne zaujímavým dramaticko-komediálnym filmom. Jeho najväčšou výsadou je zrejme príbehová nekonvenčnosť a schopnosť držať diváka v napätí až do samotného konca bez toho, aby počas dejového rozprávania čo i len trochu naznačoval, čo by mohlo nasledovať, respektíve ako by sa film mohol skončiť. Ocenenia snímky určite patria právom. (13.06.2022)

Celkem povedená uchylárna. Jedna chudá, ale zato pěkně prohnaná rodinka, žijící v podzemním špinavém bytě a snažící se vydělat peníze pomocí skládání kartonů od pizzy dostane šanci, která se často nenabízí. Syn (na jména fakt seru) má kamaráda, který doučuje jednu holku z hodně bohaté rodiny, ale chce odjet do zahraničí a po návratu s ní chodit a vzít si ji. A tak se jeho role se vším všudy ujme chudý synek. Bohatá mamka je naštěstí celkem trubka, je naivní, neumí uklízet ani vařit, a tak mu jeho studium na vysoké škole a kvalifikaci v doučování zbaští. Také tomu hodně pomůže skvěle zfalšovaný diplom od velice schopné sestřičky. Synek postupně dotáhne také onu chytrou a hezkou sestřičku, která se zase vydává za umělkyni a doučovatelku výtvarky. Ta následně nastraží rodinnému šoférovi po jeho nemístných návrzích v autě kalhotky, čehož si všimne zazobaný a značně namyšlený fajnovka bohatý táta, který dá mladíkovi padáka a chudý synek zase doporučí svého chudého otce. Ještě zbývá zaměstnat chudou mamku jako hospodyni, k čemuž je zneužita alergie stávající hospodyně na broskve, která je vydávaná za tuberkulózu. A pro tento účel zase schopná sestřička vyrobí vizitky firmy CARE, která zajišťuje hospodyně pro zazobané domácnosti. A tak se to nakonec povede a chudá rodinka může na chvíli vypadnout ze své smradlavé nory do bohatého, luxusního a obřího domu. Jednou si tak užívají večera, žerou a chlastají, zatímco bohatá rodinka jela slavit narozeniny bohatého synáčka. Bohužel však přišel "symbolický" déšť a navíc zničehonic zazvoní bývalá hospodyně, že si v domě "něco zapomněla". A to něco není obyčejná neživá věc, nýbrž manžel, který žil čtyři roky v podzemním bunkru jako parazit. Bohatá rodinka má po oslavě narozenin a k hrůze naší chudé rodinky se vrací ještě ten večer domů. Pak se rozjede pořádná mela, která však bude některé postavy stát život, jiné zase část jejich duševního zdraví. Film byl tedy celkem vydařený co se týče symbolů (déšť jako spása pro boháče, ale pohroma pro chudé, kterým jaksi vytopil byt), zvracení do záchodu na jedné straně a stříkání sraček z hajzlu na straně druhé. Soupeření o to, kdo bude moci naši rodinku s šikovným bohatým tátou a hloupou hezkou mámou pořádně využívat, kdy se ani jedni nechtěli vzdát svého místa v tomto pro ně příliš lákavém světě. Nejsympatičtější mi byla asi postava chudého táty, který v té tělocvičně, kde museli přespat, bral celý problém a vytopený byt se stoickým klidem, a vždy dovedl uvést věci na pravou míru s potřebným nadhledem. "Lidé si nesmí dělat plány. Kde není plán, tam se nemůže nic pokazit. Všechno je do prdele jedno, jasný.". A do toho ten podělaný kámen, který mladého neustále pronásledoval a nakonec jej stál ono mentální zdraví. Takže to bylo celkem vtipné, inteligentní, promyšlené, symbolické, jen ten konec byl na mě dost brutální. (20.06.2022)