Reklama

Reklama

Tragikomické podobenstvo o nemožnosti kompromisu so zlom, o slabosti, strachu, nevedomosti a hlúposti ako živnej pôde pre hlásateľov násilia. Komorný príbeh jednoduchého stolára, ktorému jeho švagor, miestny veliteľ Hlinkovej gardy, prihrá skrachovanú židovskú galantériu, aby mu nenarúšal kádrový profil. Jednoduchý stolár Tóno Brtko sa ocitá medzi dvoma svetmi – čistým, nedotknuteľným svetom starej nahluchlej Židovky a svetom reality, symbolizovanej nezmyselnou drevenou Babylonskou vežou na námestí, oslavujúcou vládnuci režim. Brtko svoje previnenie zastiera, uteká pred ním. Neodolal naivnej vidine zbohatnutia, ale chce zostať poctivým človekom. Je ním až do chvíle, kedy v opojnom záchvate strachu z fašistov aj zo svojho svedomia nakoniec spôsobí tragédiu. (ASFK)

(viac)

Recenzie (478)

Lima 

všetky recenzie užívateľa

Film tak geniální a ve druhé půli tak mistrovsky vysoustružený a vygradovaný, až mě to dohání k slzám. Jeden z výrazných kamínků mozaiky zvané „Zlatá éra československé kinematografie 60.let“ a jasný důkaz (jeden z mnoha), že právě v té době u nás vznikla ta největší filmová díla. Herecký výkon Kronera a Kamińské je absolutní TOP, film v době svého vzniku slavil celosvětový zasloužený úspěch (o čemž svědčí i ten Oscar a v historii této ceny zcela ojedinělá o rok opožděná oscarová nominace pro paní Kamińskou), škoda jen, že dnešní mladé generaci je skoro neznámý. ()

Matty 

všetky recenzie užívateľa

„Za účelom invent-arizácie zatvorené!!“ Lidská povaha se pod tíhou okolností mění, stejně tak prodělává Obchod na korze proměnu z tragikomedie v drama o otázkách z těch nejzávažnějších. Odlišné náladě počátečních a závěrečných minut filmu se plně přizpůsobuje kamera Vladimíra Novotného: od nekonfliktního procházení mezi korzujícími zástupy lidí k velmi naléhavému pohybu stísněnými pokoji titulního obchodu (v závěru kamera dokonce přebírá úlohu Tónova svědomí, když neustále vyhledává jeho tvář, nedává mu pokoj). Úzce vymezený prostor, do něhož jsou protagonisté proti své vůli vytlačeni, má zřejmou spojitost s bezvýchodnou situací mnohých lidí za války. Zůstat znamená riskovat smrt, odejít znamená zemřít. Alternativa neexistuje. Jediné východisko paradoxně představuje nacisty zaštítěná stavba „Babylónské věže“, přesněji víra, že projev podobné nabubřelosti musí být potrestán. Jedno kým, ale musí. A jak popsat výkony Kronera a Kamińské? Jednoduše si vybavte adjektivum, které používáte pro vystihnutí té nejprvotřídnější kvality… a umocněte jej nějakým hodně vysokým číslem. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Radek99, Jordan, sportovec, Terminus, curunir, MartinX. ()

Reklama

Malarkey 

všetky recenzie užívateľa

Ano, je pravda, že Obchod na korze je ve své podstatě o docela důležitém tématu naší historie. Každopádně na druhou stranu je třeba uznat, že tenhle film je spíše ze Slovenska než z Československa. Tím netvrdím, že se jedná spíše o slovenskou historii, je mi jasný, že v Česku to fungovalo úplně stejně. Spíš se o jeho vznik zasloužili spíše Slováci. Každopádně co mi nešlo přes pysky, tak ta těžkopádná Slovenština, která mi brala roha každou větu a já měl co dělat, abych se do děje dokázal dostat. Dalším problémem ale byla i ta těžkopádnější filmařina, kterou člověk musí vnímat opravdu zvostra aby poznal každý detail a nuanci onoho děje. ()

Renton 

všetky recenzie užívateľa

Scénář: Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos .. Zlo vzniká ze strachu. Danajský to dar, taková prohitlerovská trafika. Navíc, když je i se starou bábou, která pranic nechápe princip arizace v hluboce fašistickém Slovensku. Fantastický Jozef Kroner a Ida Kaminska v hutném příběhu černé minulosti našich slovenských bratrů. Obchod na korze jest nelibý pohled do těchto dějin a na věčné časy bude připomínat lehkovážnost a fatálnost tehdejších rozhodnutí. Vyprávění začíná zlehka, prostupuje jím humorná lehkost ze života manželského páru, ale spád následných událostí, které prostého Tona Brtka cupují v jeho rozpolcenosti, dělá ze snímku zatraceně tragickou a velice působivou podívanou. ()

Radek99 

všetky recenzie užívateľa

Jeden z nejlepších filmů československé historie, jehož kvalita a výjimečnost byla stvrzena historicky prvním oceněním Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film a který tak vlastně opticky mezinárodně odstartoval (spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky o rok později) československý filmový zázrak šedesátých let - tzv. novou vlnu... Velký demýtizační účinek a přitom malé komorní drama - to v sobě spojuje snímek Elmara Klose a Jána Kadára. Tihle dva tvůrci se přes svou dosavadní tvorbu poplatnou režimu a době, plnou dobového schematismu a ideologie (Hudba z Marsu atd.), pustili, z části již svým předcházejícím strhujícím snímkem Smrt si říká Engelchen, do nerovného souboje se státní propagandou - demýtizovat období samostatné slovenské státnosti. Místo tendenčních filmů o Slovenském národním povstání a politicky uvědomělém konání slovenského lidu se pokusili vykreslit (alespoň zpočátku na pozadí politické poptávky samozřejmě) xenofobii Slovenského štátu napojeného na tehdejšího symbolického nepřítele číslo jedna - nacistické Německo. Příběh Tóno Brtka a jeho árizace malinkého židovského obchůdku se však vymkl očekávanému záměru a přerostl v trpké a bolestné podobenství o podstatě zrůdnosti totalitního systému, v němž je část osob zbavena lidských práv a vystavena genocidě. Výborně je tu vykreslena postupně narůstající atmosféra strachu a a zesilujícího tlaku na jedince (excelující Jozef Kroner). Zprvu jednoduchý příběh obžalovávající fašismus a nacionalismus se tak zvrhl v hořkou sondu do duše slovenského člověka a poukázal na to, jak nebezpečná jsou ozubená kola jakéhokoliv totalitního systému, jenž není vystaven na principech humanity a lidskosti a jenž svou kinetikou drtí i zprvu slušné a nezmanipulované lidi... ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (45)

  • Deti, ktoré sa vo filme len mihli, dostali desaťkorunáčku, gazdinky na trhu s husou pod pazuchou si zarobili za deň päťdesiat korún, gazdovia s konským povozom si zarobili dvojnásobok. (Raccoon.city)
  • Novela Ladislava Grosmana, ktorá tvorila predlohu k filmu, bola preložená do češtiny, ruštiny, poľštiny, nemčiny, angličtiny, švédčiny i hebrejčiny. (Raccoon.city)
  • Filmári si kvôli natáčaniu museli dať na objednávku ušiť gardistické uniformy, pretože v tej dobe už bolo v podstate nemožné zohnať originály. Hneď ako prišli do Sabinova a začali do nich obliekať hercov a komparzistov, miestni ľudia začali poukazovať na isté odlišnosti týchto na objednávku ušitých uniforiem oproti tým ozajstným. Filmárov dokonca zaviedli domov a zo skríň a krabíc povyťahovali staré gardistické uniformy, aby ukázali rozdiel. Zvláštne na tom bolo najmä to, že vlastníci týchto uniforiem boli už v tom čase takmer všetci straníkmi. (Santino7)

Reklama

Reklama