Ucho

Film, který by se skutečně hodně těžko hledal v jiné, než v československé kinematografii. Pravdivé pokrytectví doby a jasná politická moc, zkoušející svou (ne)omezenost. Manželský rozkol se nakonec mění ve strach, před okolním světem. Nádherný kontrast manželského domu, jako pevnosti, která je postupně dobývána kolegy soudruhy. Zesměšňující pohled na každodenní realitu režimu, v podání Jiřiny Bohdalové, je výborný. Stejně tak i dramatická část. Precizní režisér Kachyňa je mistrem podobných zvratů a vlastně i filmů. Vynikající záležitost. (15.10.2012)

Ucho mi dlho unikalo podobne ako "to ucho" Bohdalovej a Brzobohatému. Úžasný zážitok a neskutočná odvaha, divím sa, že zainteresovaní tvorcovia nešli do basy en bloc. Film trochu pripomína adaptáciu divadelnej hry, čo vôbec nie je na škodu veci, práve naopak, umocňuje zážitok estetikou hic et nunc. Je zrejmé, že Procházka videl pomerne čerstvý film "Kto sa bojí Virginie Woolfovej", v porovnaní s česko-slovenským Uchom sa však americký "pendant" zaoberá prakticky celkom banálnymi problémami. PS: "Ludvo, já se bojím." (29.05.2014)

Z historickýho pohledu je film hodně zajímavej. Ani se nedivim, že to soudruzi zavřeli do trezoru. Jenže z mýho pohledu, jakožto obyčejnýho diváka, kterej tento film poprvé viděl až v roce 2010, je to taková roztahaná televizní inscenace, kterou zachraňuje paranoidní atmosféra a pak posledních pár minut. Jen jsem na konci trochu nepochopil, proč jejich syn měl u postele připravenou školní tašku s učenim, když se to mělo odehrávat 17. července :-) Já dávám 3 hvězdičky, víc ani hovno. (28.09.2010)

Opravdový klenot českého filmu, který vám místy musí připomenout snímek Who's Afraid of Virginia Woolf? a to v tom nejlepším slova smyslu. Protože oba hlavní představitelé podávají své životní výkony, speciálně Bohdalová mi dokázala, že je to opravdu paní herečka, která k naší smůle po revoluci zabředla v nováckých estrádách… Ucho je parádní snímek o jedné dosti ponuré době. 95 %. (21.01.2013)

Dost drsný film na svojí dobu, u nějž chápu, že tehdá nebyl uveden do distribuce, protože by si tím komunista podkopal hrob. Ale co s člověkem dokáže takové Ucho udělat, to je skutečně maso. Radoslav Brzobohatý, kde ještě vypadal vcelku mladě a ne stejně jako o pár let déle až do dnes a Jiřina Bohdalová, jeho tejdejší manželka, nám ukázali, že agresivita může člověka bez problémů zničit. Měl jsem při sledování neskutečné nervy, psychologické to teda bylo. Ještě že jsem v té době nežil. (10.12.2009)