Dukla 61

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * (03.03.2019)

David Ondříček umí. Pro televizní minisérii mu posloužila skutečná tragédie v dole Dukla, při které našlo smrt 108 horníků. Ondříčkův zájem se točí okolo rodiny mezi ostatními uznávaného horníka, který tam dole zná každou uličku. Má doma ráznou ženu a synka, který má velké oči, a po rodinné hádce skončí v Dukle také. Všichni doufají, že nevydrží a vrátí se ke studiu. Jenže... mužský svět zosobňuje šachta plná umazaných a tvrdě fárajících chlapů, jejich hecování a jízlivost i povinnou bitkou v hospodě po výplatě. Doma je čeká horká polévka a manželský sex, kdy on chce a ona ho nějak přetrpí. Ondříček nevydírá, netlačí na pilu a je znovu velmi přesný po řemeslné stránce. Marek Taclík a šéf dolu Jiří Langmajer (i přes všechny ty kraviny, pro které se upíše, stále umí) jsou výteční, herecká kreace Marthy Issové ještě lepší. Všichni vědí, co mají hrát, Ondříček nad výsledkem přemýšlí, nejde na to podbízivě ani polopaticky. A těžkou práci horníků uctívá s velkým přehledem. Poctivé čtyři hvězdy. (11.07.2018)

Velmi povedené, Ondříček je do budoucna nepochybně jedna z nadějí českého filmu, jeho prvotní režisérské počiny se mi hodně líbí a pokračuje stále ve velkém stylu, bezchybná atmosféra i vynikající drama. Také mne potěšilo, že jsem Marthu opět viděl hrát a dost dobře. Chtělo by to celovečerák se stejně kvalitní režií a precizním scénářem, pane režisére. (03.06.2018)

Já to nechápu kurva.. Ostrava je plná kvalitních herců, ale nějaký degen tam zase musí nacastingovat pražské xichty aby se každému kdo zná ostravský přízvuk zaručeně zkroutily i nehty na nohou.. Je to to první co člověka praští do nosu a s čím musí celou 150.minutovou stopáž bojovat.. To je pak těžké užít si pořádně nějakou tu glorifikaci pracovitých "buranů".. Nevím no, měl jsem pocit, že z takhle specifického prostředí se dá filmařsky vytěžit mnohem více drahocené suroviny... Žádný velký zázrak (jako v případě Metanolu) se tentokrát sice nekoná, ale když už vám z umělohmotného přízvuku slezou ty nehty, je to pak vcelku slušně dokoukatelné. (06.06.2018)

Tohle se České televizi fakt povedlo a v jistých ohledech to tvůrci dotáhli až za hranice klasického českého filmu. Zatímco první díl je klasicky seznamovací a rodiny havířů vykreslovací, dvojka pořádně vezme za koule a i přes typickou úspornost výpravy je to výborně zvládnuté jak režijně a kameramansky, tak i herecky. Český film má obecně problém vyvolat napětí a thrillerové a akčnější pasáže kvůli omezenému rozpočtu působí většinou spíše úsměvně. Tady - i díky skutečné události, kde nebezpečí nebylo výbušné, ale smrt přicházela pomalu a postupně - tomu tak není a onen nepříjemný pocit navozen klaustrofobní kamerou a přirozenými hereckými výkony je velmi hmatatelný. Určitě stojí za to vydržet a nenechat se odradit pomalejším rozjezdem, který je však pro lepší sžití s postavami potřeba. (14.07.2019)