Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Žaneta Fuchsová, Věra Galatíková, Vlastimil Brodský, Naďa Konvalinková, Nina Divíšková, Peter Debnár, Jaroslav Heyduk, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček (viac)Obsahy(1)
Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)
(viac)Recenzie (102)
Typicky Kachyna, opet v nemocnicnim prostredi a zase me srdce divakovo zasahl presne. Tohle na me funguje, velmi zvlastni atmosfera. Dobre herecke obsazeni, v cele s vybornym Brodskym a Galatikovou. ()
Tak tohle bylo solidní. Výkony všech zúčastněných na jedničku (Galatíková, Brodský). Žaneta Fuchsová ukázala, že to hraní má prostě v sobě. A zajímavost pro mě...na první dobrou jsem si všiml, že Petera Debnára namluvil Jiří Zahajský. ()
Kachyňa vytěžil Fuchsovou na maximum. Galatíková je úžasná a Brodský je děda Drchlík. Je to krásný "kachyňovský" film. ()
Dýchne to životem... ()
Brodský, snažící se rozhýbat trochu jalovou scénáristickou snahu o silný příběh. Kamera překvapivě znatelně v daném prostoru zápasí s výškovou disproporcí dospělých herců a dětské představitelky, Fišerova hudba patří k jeho slabším zápisům do filmové historie. ()
Jeden z nejlepších českých filmů zlatých osmdesátek, dnes by něco podobného nikdo natočit nedokázal. Třebaže film vznikl v plném proudu normalizace je zcela apolitický (na rozdíl od braků polistopadových filmařů, kteří politiku a nejčastěji tu antikomunistickou cpou i do rodinných filmů a seriálů). Žaneta Fuchsová v nejlepší životní roli, přestože divácky jedné z nejméně oceňovaných, ale podle mě tady byla zkrátka nejlepší. Zazářili tu i ostatní dobří herci, především Brodský jako primář "dědek", Galatíková v roli uklízečky Anežky, Konvalinková jako laskavá sestra "Sluníčko" nebo Divíšková v roli naopak přísné staniční sestry Plačkové. Vtipný a s životním nadhledem byl i instalatér Rumcajs. A ať mi nikdo netvrdí, že film a jeho postavy byly příliš zidealizované. Jakožto někdo, kdo podstatnou část dětství strávil po špitálech vím své, personál nemocnic v 80. letech býval přesně jako v tom filmu - některé sestry hodné a přátelské, jiné odměřené. 80% ()
Na mě trochu nevýrazný počin. ()
Pohľad do osamelej detskej duše, ako to vedel iba Kachyňa a dodnes sa mu v tom nikto nevyrovnal. Je to taký detský film pre dospelých a pokročilých s výborným scenárom a tiež výkonom ešte celkom malej Žanety Fuchsovej. Samozrejme aj ďalších osvedčených hercov a zaujímavý bol aj údržbár Rumcajz a jeho bezchybné hlášky a životné postoje. Silné štyri hviezdy. –––– Kdybych na tebe vlítla, pan doktor by tě musel dávat tejden dohromady! –––– Velký sluníčko bude mít malé sluníčko, a já mám kvůli tomu v hlavě tisíc permoníků, a sekají a tesají. –––– Uzdravíme tělo a zmrzačíme duši. Nakonec ji odsoudíme k doživotnímu pobytu tady v těch zdech, protože nikde jinde nebude umět žít. ()
Vlastimil Brodský famózní v melencholickém příběhu divočejší holčičky, která chce vlastní rodinu mimo nemocnici. Kachyňa zde opět ukázal velký cit pro řemeslo obyčejných lidských charakterů, jenž mají oduševnělost a hloubku. 72%. ()
Smutné, ale dojemné. Žaneta Fuchsová je tady víc než přesvědčivá. ()
Smutnej film s vynikajici Verou Galatikovou. Presto se nemuzu ubranit pocitu, ze ke Kachynovym nejlepsim pocinum nepatri... 3+ ()
Klasika mého dětství... Kachyňa filmy z nemocničního prostředí uměl dokonale... ()
Kachyňa za to uměl vzít a dokázal vymalovat poetickou baladu i na studených nemocničních kachličkách. Příběh je smutný a dojemný, přitom se neutápí jen v slzách. Je zde cítit silný režisérův rukopis, který tak krásně zosobňuje prostředí a postavy. Herecký bezchybné a "dědek" Vlastimila Brodského, jen dokazuje, jakým byl mistrem. 80% ()
Žanetu Fuchsovou jsem jako dítě zbožňovala, chtěla jsem vypadat a být jako ona. Ten příběh se mě hodně dotkl. Díky Věře Galatíkové, díky Žanetě a také díky zpracování, které vás i v dětském věku přinutí přemýšlet a dávat si věci dohromady. Jsem ráda, že jsem ten film zažila v době, kdy podobných filmů a dění kolem bylo méně a člověk nebyl rozptylován okolními vjemy. Počítání oveček je docela snadný způsob jak snadno usnout a to doslova. Krásný a lidský příběh. ()
Smutný a hezký, něco to v sobě má. Žaneta Fuchsová byla malý herecký zázrak té doby. ()
Žaneta Fuchsová v jedné ze svých dětských rolí, tentokrát za zdmi nemocnice. Pro dítě asi superdepresivní záležitost. O tom jsem přesvědčen. ()
Sympatická konverzační povídačka s výbornou Galatíkovou. To, jak mladá Fuchsová oslovuje Brodskýho "dědku" mě bude bavit asi ještě dlouho. 😀 Stejně tak 19letej Vetchej v jedný ze svejch prvních rolí. ()
Nemocniční smutný film, na který celkem nerad koukám. Poslední dobro pro malou holčičku s vážnou nemocí jsou postavy Glatíkové a Brodského. Citlivý film, který nekončí aspoň tragedií. ()
A zase ta Lucie, ale tak jak jsem ji neznala: smutná, nemocná, bojující o místo na světě. ()
80% - K postavě vrchní sestry (nepletu-li se, Nina Divíšková): Nemyslím si, že by byla bez srdce. Ona to myslí dobře a v jádru má Hanku ráda. Ale taky je hrozně zodpovědná a ví, co s její srdeční vadou může třeba takový tajný výlet na pouť provést. A z toho pramení její chování. Pro mě to je sice postava spíše nesympatická, ale rozhodně ne vyloženě záporná. A to je právě na takových filmech krásné - když žádná z postav není černobílá, ale je "z masa a kostí". ()