Počítání oveček

Smutné, místy i tísnivé (hlavně díky ruční kameře) a přitom krásné a dojemné. Není to film, kterému lze propadnout od první minuty. Přiznávám, že zpočátku mě i lehce nudil. Do svého světa vtáhne lehce a nenásilně. Nehraje prvoplánově na city: jakkoli by měl divák nejvíc soucítit s postavou malého děvčátka v podání vynikající Žanety Fuchsové, tak zrovna ona lítost vůbec nevyvolává. To spíš postava Věry Galatíkové nebo Naďi Konvalinkové (malá Hanka ji odbývá, protože žárlí, že se vdává). Sympatie vzbudí postava primáře ve výborném podání Vlastimila Brodského, kterého Hanka něžně oslovuje "dědku"… (09.04.2008)

O filmech Karla Kachyni bych mohl v podstatě psát pořád to samé. Všechny jeho filmy spojuje jediné : Lidskost. A vždy výborné představitele rolí, kteří tuto lidskost bravurně zahrají. Zde je to Vlastimil Brodský jako primář " děděk " a Věra Galatíková v roli uklízečky Anežky. A taky Peter Debnár (výborně nadabován Jiřím Zahajským) v roli opraváře objektu nemocnice, který je neustále " v náladě " a jeho pohled na život . Hudba Luboše Fišera opět zahraje na city a nejen hudba. Karel Kachyňa nepotřebuje diváky násilím dojímat, stačí jen tak malinko, když člověk sám soucítí s postavami v jeho filmech. Jeho filmy jsou jedinečné a nenapodobitelné. Tak jako život sám. (17.12.2016)

Příběh z důvěrně známého prostředí (nemocnice v Novém Městě na Moravě), kde jsem v Hanině věku pobýval alespoň měsíc ročně. Uvěřitelný příběh ze socialistické nemocnice, v níž na rozdíl od těch dnešních, kde se se všechno odbývá korektně a v souladu se směrnicemi, občas prosáknul i nějaký trvalejší cit. Hanka je snad zvláštní v tom, že se zcela soustřeďovala na svět dospělých a mezi vrstevníky měla jen samou vádu. (12.11.2020)

Velmi dojemný, srdcervoucí, vysoce umělecky ztvárněný příběh o holčičce Hance (Žaneta Fuchsová), která nemá rodiče a kvůli srdeční vadě tráví celé své dětství v nemocnici. Hledá lásku a spřátelené duše. Ty nachází v strýcích, tetách, dědcích... (sestřičky v nemocnici, údržbář, primář, uklizečka, kuchařka...). Mezi zaměstnanci nemocnice je plno lidí s dobrým srdcem, kteří jeví o Hanku zájem, ale jsou tam i lidé bez srdce (vrchní sestra). Ve skutečnosti Hanka hledá především maminku a tatínka. Těmi se ale nikdo z nemocničního personálu nechce stát. I nejmilejší sestřička Sluníčko (Naďa Konvalinková) se vdá a čeká vlastní miminko a Hanka bolestně prožívá zklamání, které si jiní jen těžko dokáží představit, asi jako kdyby maminka opustila svoji dceru. Poznává však kuchařku Anežku... (24.03.2008)

Opakované zhliadnutie tohto televízneho prekvapenia spred tridsiatich rokov mi prinieslo pôvodný zážitok s potvrdením toho, že Karel Kachyňa bol na detské a poetické filmy majster. Jeho citlivé balansovanie na hrane melodramatickosti bude vo mne stále vzbudzovať obdiv, ktorý má predobraz v starých Chaplinových filmoch. Výkony Žanety Fuchsovej, Věry Galatíkovej i Vlastimila Brodského sú zárukou, že film je pozerateľný aj v súčasnosti, najlepšie v predvianočnom období. Prekvapilo ma, že väčšina dospelých hercov sa správala hlúpo a neprirodzene. Už nezistím, či na pokyn alebo spontánne. (04.02.2012)