Malá mořská víla

Je to vrcholné dílo školy české filmové pohádky. Lima její přednosti popsal takřka vyčerpávajícím způsobem. Je dobré si uvědomit vrchol; jen tak je možné náležitě docenit kvalitu polistopadové tvorby i skutečnost, že až na výjimky naši filmovou pohádku místy až dost improvizovaně zachraňuje Česká televize. A není to jen ve špičkovém hereckém obsazení. (10.02.2024)

Ne, tahle pohádka mně opravdu nesedla. Nevím, jestli je to kvůli samotnému Andersenovi, ale občas film přecházel z pohádky do dramatického filmu (o vtipu se tu samozřejmě nedá mluvit). Z herců mě zaujal pouze pan Lukavský, zvlášť postavou prince jsem byl dost znechucen. No a konec by měl u pohádek končit dobře, popř. s morálním ponaučením a tady se hlavní hrdinka rozpustí v moři, což neberu za nejšťastněji zvolené (ale to bude asi tím Andersenem). 3*, víc z toho nevykřesám. (17.12.2007)

Nemám rád poměrně časté kecy, že doba si žádala díla povinně veselá, proti jejichž proudu Malá mořská víla jde. Co by sakra potom byly všechny ty disneyovský "veselý" úpravy tohoto příběhu. Neskutečná potřeba některých cokoli kdykoli kdekoli narážet na dnešní - ehm, totiž minulou dobu mi už vážně leze na nervy. Mno, tak bychom se mohli dostat k pohádce. Na rovinu přiznám, že Andersen mi k srdci příliš nepřirostl, ani tak pro častou tragiku svých příběhů, ale pro celkové pojetí, které mi k pohádkám moc nesedí. Dobro a zlo, nějaké to ponaučení, to je v Adersenovi vždy jen málo důležité, nejdůležitější je právě jen ta tragičnost. Tato pohádka je navíc na můj vkus zpracována přespříliš lyricky, s příliš divadelní výpravou a celkově chladným pojetím (stačí porovnat s mnohem výraznější Pannou a netvorem). Naproti tomu dialogy jsou na úrovni a Miroslava Šafránková je možná i hezčí a křehčí než její slavnější sestra. Pro roli se velice hodí. (26.12.2009)

Ne-pohádka, všechno naruby tu je, už jen to, že se princ (Petr Svojtka) otáčí za Libuščinou sukní, přestože má otevřené vratku u Mirušky, je zvláštní, být na pozici scénáristy, udělám z prince ománského sultána, z Libušky dívku na pondělí a středu, z Mirky úterní, čtvrteční a sobotní pobavení, a o neděli by klidně mohly přijít obě... Zda-li jsem pomyslel na mládežníky, tážeš se, mravokárný?! Ano, pomyslel, alternativní zakončení, jež nabízím, má na dětskou dušičku pravděpodobně obdobně "blahodárný" vliv, jako Andersenova srdcelomná pointa, nebojme se jej proto realizovat, ten můj návrh... Na vážnější notu: Kachyňovu pohádku akceptuji, nemám moc rád romantické pohádky, tato mě zaujala, nebýt podmořského krále Radovana Lukavského, dal bych průměrné ohodnocení, takto... 70% (22.02.2014)

První kámen bílý s její dlaní srůstá, druhý kámen rudý, zamyká jí ústa, třetí kámen černý, ten jí v srdci zůstal...A v tom třetím kameni sama navždy zkamení... Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek v dětství. Jakoby už tenkrát tímto neuvěřitelně křehkým způsobem, (nejen) Andersenovým příběhem, ke mně promlouvala intuice ženství (potažmo lidství). Propojenost vědomí s nevědomím, voleného a nezvoleného, zisku i oběti, to všechno "v očích Kachyni" doprovázeno tajemnou hudbou a prostředím, ve mně jako v dítěti rozechvívalo ozvěnu kdesi ze dna duše, která dávala matně tušit, že všechny jednou budeme malými mořskými vílami a svou přímou volbou ztráty budeme nepřímo obohaceny...Nádherné, plné, hlubinné...Sestry Šafránkovy - úžasná volba - dvě strany téže mince...jako voda a oheň. (07.12.2010)