Misia

Na první podívání kdysi před lety pětihvězdičkový dojem: silný, dojemný příběh s velkorysou výpravou, krásnou hudbou a skvělými hereckými výkony. Zánik přirozeného, svobodného života jihoamerických indiánů vlivem nenažraných bílých kolonizátorů (cholera je měla poskákat!). Podruhé - nedávno - už to nebyla taková síla, ale značnou roli v tom mohl sehrát můj nudící se spoludivák, balvan jeden, který přes veškeré vzdělání a serióznost asi nezvládne sledovat nic inteligentního v pomalejším tempu. K dovršení celého neštěstí je natolik zarytý ateista, že se mu náboženské (především tedy křesťanské) motivy naprosto hnusí, ikdyž mu nejsou podsouvány a jen dokumentují nějakou dobu a místo. Taky nejsem věřící, ale averzí netrpím (aspoň ne tak často), "Mission" považuji za krásný, kvalitní film, byť jej v nejbližších letech znovu vidět nehodlám (a s balvanem never more). 88% (30.06.2010)

Další nezapomenutelná role Roberta De Nira, který ztvárnil obchodníka s otroky, který v souboji o ženu zabije svého bratra, přesouvá se do kláštera, kde zdrcenému muži nabídne kněz Gabriel (Jeremy Irons) , aby se s ním vydal na nebezpečnou misijní cestu. Roland Joffé není moc známý režisér, ale tímto snímkem si ho budu pamatovat navždy. Za zmínku určitě stojí Oscarem ověnčená kamera, která je překrásná a božská hudba Ennia Morriconeho. Díky tomu, že snímek není moc známý je zároveň hodně nedoceněný, bohužel, protože i když nevyznávám žádné náboženství, tak tenhle snímek osloví každého........ (25.01.2008)

Těžko se hledají slova, která by Misii vystihla a přitom se neopakovala po jiných..Veliký příběh, který si na nic nehraje, nesnaží se vykřičet nějaké poselství do světa, ale nechává jej vyplynout, a čím více se blíží ke konci, tím nezapomenutelnější se stává. Pozorný divák zde může nalézt tolik hlubokých myšlenek, že to vydá za pět jiných snímků. Přitom jsou zde podána naprosto nevtíravým způsobem a za doprovodu fenomenální hudby mistra Ennia Morriconeho, výborných hereckých výkonů a úchvatných scenérií, se vám dostanou pod kůži samy. Misie je počin, o kterém se dá po zhlédnutí hodiny debatovat a odpovídat na otázky, které vyvstávají při sledování na mysli. Některé scény jsou tu dost emotivní a přitom tak nenuceně ztvárněny, že každý, kdo jen trochu nechá své smysly vnímat tento film, si okamžitě uvědomí, o jak nevšední práci se jedná. (10.12.2011)

Tenhle film by se fakt mel jmenovat Misie, protoze nazev Mise pripomina akcni film, kdezto tohle je celkem pomalej film, kde se toho az zas tolik nestane a je hlavne o vire a lidskosti. Film mi prisel jako takovej mix Zorra (sceny z vesnice) a 1492: Dobytí ráje (sceny z misie) - samozrejme se to vubec neda porovnavat, toho Zorra myslim hlavne vzhled vesnice a 1492 ten konflikt s indiany. Film je skutecne takovej jakoby na dve casti a prvni je opravdu lepsi. Mozna tu mohlo bejt videt vic scen De Nira jako otrokare, ale presto je to jeho pokani uveritelne a rozhodne to je jedna z nejlepsich casti filmu. Kdyz pak nastoupi v druhe polovine cirkev tak to mirne nudi, ale nastesti se nedohadujou moc dlouho a diky vybornym vykonum jak De Nira tak i Ironse, se to da v poho vydrzet. A pak pride zaverecny masakr, kterej mi prisel jako takovej navic, nicmene pusobivej. Precejen celej film je v celku poklidnem duchu a nakonec tam hodit bitku nebyl nestastnejsi napad, klidne se to mohlo zakoncit jen tim rozhovorem. Pokud bych mel filmu dat za neco jen jednoho oskara, urcite by to nebylo za kameru, ale spis za hudbu, ta je opravdu nadherna. Kamera mi prisla totiz misty hodne amaterska (priblizovani) a navic ta krasna priroda je krasna sama o sobe, takze tomu ta kamera az tolik nepomohla. Je to mezi 4 a 5, ale jelikoz jsem se po celou dobu filmu az na par vyjimek vubec nenudil, dam 5*. (14.10.2005)

Nikdy jsem neměla křesťanství zrovna v lásce, po shlédnutí Mise ale musím své tvrzení trochu poopravit; proti křesťanství jako takovému nic nemám, nedokážu ale vystát církev a její zásahy do světové politiky. Cožpak by někdo Ironsovi a jeho postavě dokázal vyčítat ušlechtilé pohnutky? Cožpak by někdo De Nirovi mohl v závěru spílat za to, že se ve jménu víry vrhl do boje, ačkoliv minuty před tím přísahal, že už krev neprolije? Za hudby Ennia Morriconeho (právě sháním soundtrack) se vám ale do hlavy dostane hlavně jedna myšlenka, totiž "Nebylo by jim lépe, kdyby nás nikdy nepotkali?". Mise nutí člověka přemýšlet, někdy je pro ateistu, jakým jsem já, až trošku moc překřesťanzována, mohlo by se zdát. Ale už jenom za ten moment, kdy seňor De Niro zabíjí strážce a uvědomuje si, že se ve jménu něčeho vyššího stal znovu tím člověkem, jehož stopy se ve své mysli snažil potlačit, za ten pohled do očí, odevzanost a odhodlanost v jednom, Misi jakoukoliv náboženskou agitku ráda odpustím. (04.05.2008)