Valerie a týden divů

Valerie a týden imaginací mírně pedofilního zaměření. Zmatečné, místy herecky nezvládnuté a o nějakém výrazném vizuálním solitéru se taky nedá mluvit, ač to mnoho zdejších komentů naznačuje, pro mě jednoznačně zklamání plné zbytečného a pro děj nedůležitého. Škoda, že nebyl kladen důraz jen na jednu z poloh, o které se film snaží. (20.08.2013)

Úžasná imprese a mé první setkání s mlaďounkou Jaroslavou Schallerovou. O pohádku skutečně nejde, z některých kostýmů (tchoře zejména) jde strach i na dospělého. Film je seskládán z jakýchsi fragmentů, které na sebe nijak extra nenavazují, nicméně každý z nich diváka dokonale přiková. Úžasný je i soundtrack. Z tohohle poetického filmu na mně něco dýchlo, ale nedokážu to popsat. O erotickém náboji mladého ženství hlavní hrdinky ani nemluvě... Jak se toto podařilo Jirešovi dva roky po bratrské okupi natočit, nechápu... * * * * (14.12.2011)

Po druhém zhlédnutí a přečtení Nezvalova stejnojmenného "černého románu" jdu s hodnocením o hvězdu dolů. Přesto platí, že je Jirešova Valérie filmařsky zcela unikátní počin, a to minimálně na české poměry. O filmu zajímavě píše J.Žalman v knize "Umlčený film" (2008): "Film Jaromila Jireše Valerie a týden divů (1970), na jehož scénáři se podílela Ester Krumbachová, která navrhla také kostýmy, neměl v československé hrané tvorbě precedens: šlo nejenom o první zfilmování prozaického díla Vítězslava Nezvala, navíc se tu český film poprvé přihlásil ke stylu "černého" nebo "gotického" románu. Jireš tak znovuobjevil pro českou kulturní veřejnost básníkovo polozapomenuté dílo, spíše však jako literární kuriozitu než jako neprávem opominutou uměleckou hodnotu... Za skutečný horor tedy Nezvalův román považovat nebudeme, a ve stejném "hororovém" duchu pojal svou Valerii i Jireš.... Se sexuální agresivitou a krutostí klasických hrůzostrašných románů se ve Valerii spíše jen koketovalo. Koketovalo se s masochismem i sadismem, s incestem i homosexualitou (lesbismem)), se sexuálním podvědomím à la Freud - to vše jako by zde však bylo jen proto, "aby nic nechybělo"; ke skutečného sexuálnímu hororu, ovládajícímu člověka jako temná prahorní síla, to mělo daleko. Zatímco z erotiky klasických hororů mrazilo, Nezval a Jireš hráli na struně erotických senzací... Berme tedy filmovou Valerii tak, jak je, jako básnický hokuspokus přesadit hrůzostrašné téma z jeho původní vlasti do pokojného českého podnebí... Filmařský um, s jakým Jireš Valerii převedl na filmařské plátno, dokázal obohatit spektrum českého filmu o barvy, které v něm dosud chyběly. Mistrné balancování na pomezí pohádky a halucinace, somnambulní lyrika, vytvářející jakoby světelný most mezi pubertálně sladkou mdlobou a životem, a konečně i ten smyslný opar, do něhož je to zahaleno - to vše představovalo v poměrech českého filmu kus nefalšovaného básnického zisku." A to i díky šťastnému obsazení titulní role, dodávám já. Jaroslava Schallerová na mě v tomto filmu při prvním zhlédnutí zapůsobila jako zjevení. UPDATE 29.5.2023 - Napotřetí v telce mě to opět bavilo, tehdy 13 letá herecká představitelka titulní role je skutečně okouzlující, až se v některých záběrech tají dech. Trochu problém mám jen s karnevalovým finále a střílením po tchoři (u něhož doufám, že nebylo doopravdy). (01.10.2011)

Pozerať sa po dobu celovečerného filmu na predstaviteľa cirkvi, ktorý slintá po mladých "nezletilých holčičikách", nie je podľa mňa veľká zábava. Pravdupovediac mi bolo z toho dosť zle. Aj keď ho chápem, po mladej Jaroslave Schallerovej slintal asi celý štáb. Potom to nezachráni ani originálny vizuálny štýl a vydarená kombinácia rôznych žánrov. Originálny Jirešov autorský počin, ktorý išiel mimo mňa. (20.07.2012)

Nikdy bych nevěřil, že se tahle látka dá v českých zemích obstojně zfilmovat. Surrealistická novelka Vítězslava Nezvala o dospívání jedné dívky opravdu není zrovna snadným soustem. Film Jaromila Jireše mě ale zase utvrdil v tom, jak na tom v 60. letech byla česká kinematografie dobře. Scéna je propracovaná až do posledního detailu, střih se skvěle vypořádal s ne zrovna narativním obsahem, celková kompozice se bezmála vyrovná knižní předloze. Prostě nevím, kde hledat chyby. Tak trochu to připomíná avantgardu. (29.11.2008)