Zranené srdcia

Nemá to spád, nemá to zápletku, nemá to nápad a je to poměrně předvídatelné. Navíc to má sice soustředěnou, ale jaksi stále stejnou (stejně hrající) Keiru Knightley, která sice umí pestrou škálu hereckých poloh, ale dřívější radost ji v podobných historických kusech sledovat je tak nějak pryč. Emoce se nás nedovedou pořádně dotknout, válku a její následky nepotřebujeme sledovat prostřednictvím do bahna padajících těl nebo nábojnic, ale něco by se přeci jen dostavit mohlo. Moment překvapení úplně chybí, něco „šokujícího“, co naježí chlupy, nepřijde. Britka Keira do rozbombardovaného Hamburku přijíždí k manželovi po určité odluce, honosnou vilu má ovšem sdílet s předchozím německým vlastníkem, tedy nedávným nepřítelem. Asi to nese nelibě. Máme si to myslet. Jelikož ale ona sama přišla o nejbližší osobu, k tragicky ovdovělému architektovi ji nebude přitahovat jen opuštěné piano. Asi se nám někdo snaží namluvit, že ta chemie mezi nimi je obřích rozměrů. Není. Na výčitky svědomí není prostor, jdeme to nějak zakončit. Jenže jelikož naznačený milostný trojúhelník není nijak výrazný, i celkově to vyzní hodně nezáživně. Plakat tak budou možná divačky tuctových televizních seriálů. Víc ani ránu. Po všech stránkách poloviční dramatická romance. (17.06.2019)

Priemerný zážitok, ktorý nemohlo zachrániť ani herecké duo Kiera Knightley a Alexander Skarsgård. Obaja sympaťáci, ale príbeh postavený na beznádeji a strate blízkych počas vojny nemá žiadny prekvapujúci moment alebo nejaké posolstvo. Síce sa viete vžiť do doby tesne po vojne, vďaka záberom na zbombardovaný Hamburg a tomu, ako si každá strana, aj tá víťazná, ráta rany. Chýbajú tu hlboké emócie, ktoré, ak ste aj zachytili, boli umelé a očividne len zahrané. (25.01.2020)

Romantická historická melodráma, na to sme u dnes už ani Knightley zvyknutí. Nie vždy to vyjde kvalitatívne. Tentokrát sa nevyhnete zívaniu, k životu vás neprebudí ani občasné zahratie klavíra ani scény, kedy Keira filmovo už po koľkýkrát svojho manžela či partnera podvádza. Ani si nepamätám drámu, v ktorom by ona bola verná. Asi ako jediná je ochotná sa ukazovať v polohách, v ktorých sa ukazuje aj tu. Film nie je ničím originálny a o napätí alebo niečom neočakávanom ani nesnívajte. A komu na konci vyšla slzička by si mal pod oko nanášať menej čínskej masti. (17.06.2019)

Keiře ty večerní šaty z druhý světový sluší jako vždycky. To oceňuju. Stejně jako nečernobílej pohled na válečný strany a fešnou výpravu, z který sem tam slušně zamrazí. Co ale z toho, když dějový zatáčky dokonale odhadnete už ze synopse a očima posouváte táhlý záběry, protože přesně víte, co bude po nich. Tři za lidskost. Čistou, pěknou, ale jen jednu z mnoha. (16.06.2019)

Filmov, odohrávajúcich sa krátko po skončení vojny v práve zbombardovanom Nemecku nie je tak veľa, preto som myslel, že by to mohlo byť čosi pre mňa. O tom bombardovaní tu toho nakoniec veľa nebolo, ale zas to nebolo až tak zlé a zvládol som to do konca. Dvaja manželia, Angličania, ktorým syna zabila nemecká bomba sa nasťahujú do domu nemeckého otca s dcérou, ktorej zas anglická bomba v Hamburgu zabila mamu. Najprv to vyzerá, že sa niektorí spolubývajúci na seba nemôžu ani dívať, ale my vieme, čo to niekedy znamená, keď sa žena (ako že) nemôže pozrieť na chlapa. Nuž a teda anglický plukovník (a inak v pohode chlap) svoju ženu kvôli povinnostiam zanedbáva a Keira ho začne podvádzať s domácim. Teda absolútne nič pre mňa . Ach pardon, lebo to som prezradil celý, celučičký dej. Ale musím zase povedať aj to, že až tak som sa s tým pozeraním netrápil. 49% (03.09.2022)