Zranené srdcia

Mínusem tohoto filmu bylo dost nepochopitelné jednání obou hlavních hrdinů - ji jsem ještě docela chápala (manžel pořád z domu, odcizenost, velká trhlina v jejich vztahu, kterou se nedařilo zacelit a pod.). Ale moc jsem nechápala architekta, který zdrcen smrtí své ženy a neustále konfrontován nadřazeným chováním vítězů v jeho vlastní zemi, městě, domě - najednou zahoří vášní k představitelce toho všeho.. Zbytek filmu byl celkem věrohodný, zvláště málo zdůrazněný ústřední motiv ztráty dítěte, který ustojí jen opravdu málokterý manželský pár. Trocha akce, nakonec happyend, ale především pečlivá výprava a lokace činí tento film koukatelným. (04.10.2019)

Téma jestli si hodinu po konci války podat ruce a vzájemně si odpustit pobité rodiny a kamarády a do toho ještě ženské milostné city je pro mě zajímavá. Na mezinárodní cyklojízdě Berlín-Waršava ještě před pár lety napadla polská babička mladou berlínskou účastnici.Ale materiál zůstal málo využit. Je to jen variace na běžnou postválečnou romanci pomsty a zrady, a postupně se z toho stává krásná mýdlová popová bublina nezanechávající nic za sebou. Keira je pořád charismatická, krásná a až nespravedlivě fotogenická. Romantický základ tvoří klasická otázka, kterou nejen dámy v publiku rozluští dávno před koncem. Tedy koho si ve finále zvolí hrdinka v podání stále až nespravedlivě fotogenické Keiry Knightley, zda britského manžela, nebo německého milence. Ani jeden z nich nevypadá od pohledu na lamače srdcí, nicméně oba mají své kouzlo. V hlavní roli je budova obklíčená zimou a hladem v níž se vede domácí válka tichých emocí, dusnější a vypjatější než dění venku. Bez dobového zasazení by zbyl banální milostný trojúhelník. Ale pomáhá nejednoznačnost určení, kdo je vetřelec, nepřítel, viník či oběť – třebaže se kategorie dobra a zla probírají se stupňovanou doslovností. Toto letmo načrtnuté pozadí pro romantické melodrama, které se odvíjí jako z příručky. Bezpečně, unyle, k předvídatelnému konci. Zároveň si lze těžko představit diváka, který by opravdu trnul, zda Rachel prchne s pohledným Stefanem, nebo se vrátí k dobráckému, ale nudnému manželovi. Dávám lehký nadprůměr 55%. (14.08.2019)

Zápletka bola tak banálna, že už banálnejšia ani nemohla byť. Žena sa zamiluje do svojho "nepriateľa" a prehodnotí svoj postoj a názor.... bla... bla...bla... Keby to aspoň bolo rozvinuté do nejakého pútavejšieho deja, lenže ani to nehrozí. Jediné čo tento film drží nad vodou je luxusné herecké obsadenie a pekná kamera s výpravou. Podpriemer. 40/100 (20.07.2019)

Válka a láska – příčina a následek. Do posledního záhybu pečlivě nažehlená válečná romance, kde válku vnímáte jen periferně a lásku sledujete přes sklo vitríny, za níž se všechno leskne, až oči přecházejí, ale pohyb je jen iluzí. Mně se to líbilo a rozuzlení potěšilo. Navíc námět společné ztráty a jejího samostatného prožívání zdaleka není tak plochý, jak si zdejší mozková elita myslí. Naopak, vlastní prožívání smutku každé z postav představovalo způsob, jak se člověk smiřuje se smrtí, se kterou – jak známo – smířiti nejde se. A o lásce a o zradě je tenhle příběh taky. (23.07.2019)

Aftermath chce strašne ťažiť z atmosféry povojnovej Európy a zničeného Nemecka, lebo dobre vie, že príbeh neprinesie nič nové. Ten plán im vyšiel. Obsadenie zvučných mien taktiež. Boli presní, bez nejakých zaváhaní. Len ten príbeh je obohratý, nezaujímavý. Už od začiatku je divákovi jasné, že sa niečo stane, lebo manželský vzťah je v troskách a naoko sa hrajú, že ni. Keď sa do toho zamieša pohľadný Nemec, hneď je ruka v rukáve. Badáme patrný prerod jednej z postáv, emóciu, ktorú do toho dá, mne to však nejak nestačilo. Pochopil som autorov, čo chceli povedať, ale pred nimi už to niekto spravil. A aj po nich. Kvitujem teda obsadenie, kulisy a dobový feeling. 3 z 5 (17.11.2019)