Tisícročná včela

Mimoriadne zle zostrihané dielko známej ságy, pri stvárnení ktorej sa zišla slovenská elita. Divák si musí v zobrazenej spleti veľa vecí domyslieť, a nie vždy to ide. Režisér rozvetví množstvo príbehov, no k niektorým sa po čase ani nevráti, niektoré rieši samoúčelnými skratkami, že bez znalosti literárnej predlohy je divák stratený. Celý film ťahá Kvietik, ktorého zrenie v čase som si najviac vychutnával. Jakubisko vo výprave (sociálne protesty, vojna) opäť potvrdil, že je slaboch. Vylepšil si to pri navodení atmosféry domova, Slovenska, a špeciálne Liptova. Lúčenie sa murárov s rodiskom pri odchode na murovačky zahreje každého vlastenca pri srdci. Hudobný podklad mu skvele nachystal Hapka, i vďaka nemu sa tentoraz dala zhrýzť Jurajova dávka surrealizmu. (22.12.2018)

Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. (09.05.2018)

Možná sem blbej že schází 1 pecka ale prostě srdce mi říká že mi tam něco chybělo.Musím ale říct že je to krásný 4-dílný film který vás vtáhne a nepustí,herecké výkony sou zde bezdebat taky skvělé ale musím to porovnávat s podobnou 4 dílnou sérií ze stejné doby - Červené víno a to stojí opravdu o tu 1 pecku víš. (13.01.2009)

Obdobně jako u jiných Jakubiskových věcí, tak i tady vidím prvně filmovou verzi, která má pořád dosti obsáhlou délku, a je to reálně film rozdělený na dvě poloviny, a jelikož obsahuje časově několik desítek let, tak krom jasně nosného děje v podobě znázornění Slovenského venkova a nátury přelomu století, tak obsahuje i spousty mikrozápletek vztahující se k dané době. Myslim, že tady si každý divák může to najít to své. Jak už je u Jakubiska zvykem, tak tu máme opět takový magický nádech, ale stejně tak i propracované charaktery. Dneska už se takovéto věci vážně moc netoší. Možná je to dobou vzniku, možná absencí tvůrčích charakterů, či absencí fantazie. Je ale fajn vidět, když někdo s hrdostí odvypráví příběh svého národa. (20.03.2024)

Krásná ,,magicko-realistická sága". Děj filmu je zasazen někam do poloviny devadesátých roků minulého století až po konec I. světové války. Život na malé slovenské vísce se vyznačuje hlavně prací, láskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz takového věčného včelího roje. Vystupují tu osudy tří generací zednického rodu Pichandů kteří vždy s takovou nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vedou boj o své místo na zemi. Samo (Štefan Kvietik), přezdívaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi (Jozef Kroner) lásku k poctivému řemeslu a včelařství. Komediální hravost, příznačná pro starého Pichandu se však v jeho dětech už neobjevuje. Avšak dědova samorostlá moudrost však zůstává zaznamenaná v kronice, v níž později pokračuje Samo a kterou si později pečlivě pročítají i jeho vnuci. Tolik taková moje malá výpověď o filmu. Jedná se opravdu o krásný film, realizace rozvijí výtvarnou stránku a současně osobitou antologií (výbor z lit. děl) prvků a postupu vývoje slovenského hraného filmu. Film se vyznačuje také svojí mnohotvárností ve filmových postupech, ale i podstatně veliké bohatství ve vizuálních motivech tu najdeme. To vše prozrazuje režisérovou rozbujelou představivost. Film tak dosahuje jak svérázné poetičnosti, tak figurální kompozitosti. Asi to NEJ od režiséra Juraje Jakubiska a navíc nesmím opomenout opravdu skvělou hudbu od zpěváka a skladatele Petra Hapky která zde zazněla. (21.11.2006)