Volha
Réžia:
Jan PachlScenár:
Jan PachlKamera:
Marek JandaHudba:
Michal PavlíčekHrajú:
Kryštof Hádek, Klára Melíšková, Tomáš Jeřábek, Aňa Geislerová, Kristína Svarinská, Aneta Krejčíková, Martin Pechlát, Bohumil Klepl, Stanislav Majer, Lukáš Příkazký, Jiří Lábus, Jiří Dvořák (viac)Obsahy(1)
Pekárkův první výjezd na Západ. Digitálky, bouráky a vídeňský Mexiko plac. Ale i tam musí plnit úkoly StB. Někde mezi natáčením pořadů Sejdeme se na Vlachovce a reportáže z JZD Slušovice dojde k zásadnímu otřesu. Postupně ho opustí matka, syn i druhá manželka. Revoluce. Estébáci převlékají kabáty a agent Volha je rázem postradatelný. Ale i pro něho má společnost nové uplatnění. Tři auta, dvě barevné televize a stabilní zaměstnání přece nemůže být prohra. Jak říká Standa: „Kdo tohle má?“ (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
A máme to tu, balba, konec zvonec, je dopekárkováno. Pocity smíšené. Je to doba, do které se nechci vracet ani filmově ani v myšlenkách. Nekoukalo se na to moc dobře. Přípustná míra stylizace, produktivní život ve filmové zkratce. ()
Poslední Pekárkova "švejkovina". V totalitním mraveništi si tenhle pilný mraveneček našel svoje místo. Tentokrát už ale tajné policii donesl svoji poslední utajenou kuklu. Nadešel pád režimu. Padlo i jeho druhé manželství. Zůstal jen sexuální apetit. Závěrečná epizoda opět našeho neslavného hrdinu nechává existovat dva roky před revolucí. Se svojí partou z televizní redakce dorazil do Vídně na MS v hokeji. Pro referování o hokejových zápasech plně postačí sledovat hokej v černobílé přenosné televizi kdesi na trávníku. A když už chvíli dýcháte svobodný západní vzduch, je přímo povinností navštívit večer erotický porno podnik za nemalé peníze. I v rakouských ulicích se dá narazit na podnikavého Rusa s lahví vodky, redaktor Zajíček by o tom mohl vyprávět (Lukáš Příkazký). A když se k StB dostane kniha zakázaného autora, která je maskována přebalem Švejka, inkasuje Pekárek za svoji nepozornost a neuvážené osobně signované věnování knihy pár úderů a kopanců od svých chlebodárců. Tahle epizoda je návratem k četným hláškám a sexuálnostem. Je to rozhodně více komedie než drama. Koho by napadlo, že i na legendární Vlachovce se dá přijít k samici z komparsu, co si tam nepřišla jen zatancovat. Četnými komediálními až geniálními originalitami je tahle epizoda nacpaná k prasknutí. Občas se objeví drobné historické nepřesnosti, třeba Gott v té době ještě hudebně rozhodně nespolupracoval s kontroverzním rapperem Bushidem. Hokejový zápas z dávné historie v televizi umístěné v hospodě komentuje sportovní komentátor Michal Dusík, v té době to byl pubertální jinoch. Nepřesnosti se tedy najdou. Globálně se jedná o úsměvné a i tak trochu smutné zakončení retro seriálu, který své pokračování mít nebude. V nové době si Standa Pekárek pozval k sobě své stáří. A na humor rezignoval. 8/10 ()
„Cinkání, cinkání, komunisty vyhání (...?)“ A kampak se všichni ti soudruzi poděli, to jako pomřeli? Nebo emigrovali do KLDR? Kdepak, milé děti, Kim je nechtěl, prý má svých dost. Škoda. Je to potvrzeno, Standa nečte. Vůbec. Tedy ani můj komentář k epizodě Huliza, kde vizionářsky varuju před švejkováním v kachlíkárně. Dále zjistíme, jak velké oči má rejža Pachl, když se pokouší do posledního, výchovného dílu narvat úplně všechno, včetně divné Vídně s ruským stánkařem se svědomím, co by se rozdal (серьезно?), divně podané revoluce a echt divného Lanďáka (ach jo). Je čas na REVOLUČNÍ OKÉNKO: [][] Co nám přinesly světlé zítřky: // Boží mlýny (jak komu). // Standu v „telefonním seznamu“. Upřímně nechápe, proč se kolegům nelíbí jeho krycí jméno „Volha“. // Otázky. Kolik z lidí cinkajících klíči dnes volí spolupracovníka StB Babiše? A co Standa, už mu někdo vysvětlil, k čemu jsou volební urny a kam patří ta s mámou? // NOVou televizi aneb vemena na všech programech. No řekněte, kdo tohle má? [][] A čím jiným zakončit retro seriál, než heslem. Ještě na konci osmdesátých let, vyvedeno 2m písmeny z překližky, viselo na budově štábu našeho pluku v Opavě: „KOMUNISMUS = MOC DĚLNICKÉ TŘÍDĚ + ELEKTRIFIKACE ZEMĚ!“ ()
Tak ten západ bol hlavne o pornografii? To je tá sloboda, ktorú sme do 1989 tak postrádali? Zvláštne veru. Najmä keď podľa tohto seriálu sa chlpato súložilo v každom socialistickom kancli. ()
Ne, že bych si na finální epizodě nedokázal najít důvody pro ušetření alespoň jedné pěticípé, jde ale o to, že se můžu na nějaké hledání chyb vykašlat, protože takovou potřebu jaksi necítím. Tvůrci totiž nezaváhali, nepokazili seriál nějakým závěrečným selháním, a já jsem se tak mohl opět (nejen) bavit u osudů Standy Pekárka, který dokázal vždy a všude splynout s okolním prostředím a využívat všech jeho zdrojů. Změna režimu přinesla mnoho změn ve společnosti, ale funkcionáři si, jak už to tak bývá, ve valné většině nepohoršili (spíše naopak). No nic, v komentářích / recenzích k předchozím dílům jsem se rozepsal tak, že jsem se ve všech případech dostal mimo téma, takže tentokrát se budu držet zpátky. P. S. A došlo i na Kristal Swift:-) / Poučení: Do Vídně jedině s Růžičkou. ()
Tři hvězdy jenom z úcty k povedeným předešlým dílům, jinak slabá epizoda, takže je vlastně dobře, že to končí. ()
“Vemena na všech programech! No kdo tohle má!”…řekl Pekárek. ()
........... ()
To chce klid a nohy v teple. Poslední nakládačka, poslední udání a je zde listopad 89. Tipoval jsem, že Standa bude taxikářem. Tři auta, dvě barevné televize. Kdo z vás to má. Ale po...ný život má hodně lidí, nejen Pekárek. Jenže on asi ani ty změny nepochopil. Převlékání kabátů, placky OF, seznamy, černá bunda. ()
Závěrečný díl je absolutní majstrštyk a dle nižšího hodnocení oproti předešlým 3 epizodám se lidem revoluce těžko snáší. Asi dopadli jako Standa - zapomenutí, nechtění a jejich názor nikoho nezajímá. 17.11.1989 aneb jak se zde dne na den stanou z věrných komunistů oddaní demokrati. ()
Ani přes záblesky humoru a nadsázky se na to nekouká vůbec dobře. Ale proč? Především proto, že totalita dokáže člověka zlomit, vzít mu veškerou důstojnost a odstranit jakýkoliv odpor. To je zde náležitě ukázáno na postavě produkčního Horáčka, jehož skvěle hraje Tomáš Jeřábek. Bohužel však mezi námi žijí i ziskuchtiví pokřivenci, k nimž bezpochyby patří hlavní antihrdina Pekárek v až nechutně přesvědčivém podání Kryštofa Hádka, kteří v podstatě jakýkoliv politický systém umí využít k maximalizaci svého vlastního užitku. Závěrečná epizoda seriálu Volha působí nebývale depresivně, jelikož z ní jasně vyplývá, že bezskrupulózních šmelinářů a hamižných prospěchářů se ani osvobozující sametovou revolucí nemáme šanci zbavit. Jinak se téměř ve všem ztotožňuji s všeříkající recenzí Big Beara. (90%) ()
Tohle bylo fakt dobré, až mi z toho Pekárka zle zabylo ()
Nevim no. Pekárek má teda divnej vkus na ženské, tohle porno asi neni zrovna pro mě, ani to domácí, ani to Vídeňské...K tomu návrat chcacího fóru, o kterém jsem doufal, že už ho nikdy neuslyšim...Závěr jinak viditelně hodně spěchá směrem k cíli, co nejrychleji uzavírá všechny možné dějové linky, takže se spousta věcí děje dost zkratkovitě, což už bylo částečně i v minulém díle. Kája Gott a jeho wtf digiální znázornění skrze starou fotku či co, které byla vměstnána do obrazu. Vypadá to, že jak bude Kryštof Hádek stárnout, tak ta podoba s Matějem bude stále větší. Kdyby nevěděl, na co se dívám, tak v závěrečné scéně dám ruku do ohně za to, že je to Matěj. Třesu se šéfe tak max na to, že je tato série za námi, za mě jako celek spíše zklamání. ()
Pražské orgie v pozdním období socíku 🤫. 72%. ()
Mráz přichází z Kavek… A z nostalgie po té báječné době jsme si v roce 2022, 33 let po plyšáku, v přímé volbě zvolili za prezidenta dalšího bývalýho komunistu. Třeseme, šéfe, třeseme. ()
„Tady i bezdomovci jsou líp oblečený než já." ()
No to mě po*er, že v seriálu vyvalí bobule Aneta, to se dalo čekat. Ale že ČT nasadí do komparzu těžký kalibr v podobě Krystal Swift, to je teda huliza jak prase :D No ale zpět, po zábavě ve Vídni přichází Pekárkovo hořké finále a upřímně, vy mu to ze srdce přejete. On je úplně blbej, ale zároveň prostě sráč. Jak původně Volha vypadala, že to bude pěkně na hovno, tak jako celek je to takový zrychlený Vyprávěj 18+ v 5 dílech. ()
Snad se někdy dožiju doby, kdy na každou obnaženou kozu bude připadat nejmíň jedno macatý obřezaný péro. Jinak je to dyskrymynacé, woe. ()
Digitálky s karkulačkou voe. "Posledni dil" lehce ke konci blizicich se zmen v rezimu zvaznel a nabidl uctihodnou rozlucku se starnouci STB klatickou Pekarkem. Fakt nej k 70.narozkam milá ČT..třesu ()
,,Teď se budou dít věci ! '' --- Balba je pověstnou třešničkou na dortu. Dortu, ke kterému díky jeho koncentrovaným narážkám na socík leckdo přistupoval obezřetně, který ale po ochutnání nabídl to co se od dortu čeká. A s každým jeho patrem to bylo řekl bych lepší. ČT slaví 70 let a nadělila si tento retro seroš, který ač natočen dnes, ukazuje ještě stále žijícím pamětníkům neúprosné zrcadlo doby. Mladí tomu povětšinou nevěří, ti co socík nezažili prostě ani nemají šanci pochopit většinu narážek ve filmu i zrůdnost Pekárkova prospěchářství spoluprací s STB. Tenhle díl hlavně ve své první polovině byl z hlediska hlášek a humoru až smrtící. Výlet do Rakous začínající tak dobře známými propocenými dlouhými minutami na hraničním přechodu (což se opakovalo i při cestě zpět) a končící vstupem do svobodného kapitalistického světa byl prostě boží. Ta dvanácettroska s kempujícími Čechy v parku, Lábus chodící s echt jemným perforovaným hajzlpapírem do křoví... Návštěva bordelu... Člověk se dnes až musí stydět když to vidí. Tak moc jsme už daleko bohudík od návyků lidí z komunistického Československa, kteří po překročení hranic šetřili kde se dalo a tak nezbytnou součástí cestovního itineráře byla i místa, kde mají záchody zadarmo. A když nebyly, raději se kálelo všude... Někteří si šetření vzali k srdci tak, že dodnes vidím ty cedule v češtině na obchodech... Češi nekraďte, při krádeži bude zavolána policie. I já pamatuji ten prvotní šok z návštěvy Západního Německa. Ani divoké představy a předtuchy neměly šanci mne připravit na viděné. Jeden nevěděl kam kouknout dříve. Auta, motorky, obchody, neskutečný přebytek luxusního zboží v nádherných obalech. Od bonbónů po autíčka Matchbox nebo modely Revell... Elektronika! Můj šok z prvního navštívení modelářské prodejny... Modelů bylo celé patro! Proti tomu DTM na Národní se mohl jít klouzat. Samozřejmostí byl i kontakt s prvními erotickými časopisy a pornokazetami. A člověk vážně nechápal a zíral s otevřenou pusou :-). Těch 40 let totáče, po němž někteří debilové dnes zase volají a na tu dobu vzpomínají se slzou v oku nás jako lidi vrhlo kamsi opradu na východ. Někam co dnes můžeme sledovat v ruSSku a co by se z nás stalo. Primitivní vypatlaný národ slepě věřící blábolům, co mu naservírují papaláši. A tak se nějak přežívá, ti co remcají vypadávají z oken nebo bručí v kriminále, chlastá se a lid omámen úspěchy (jen na papíře) ani netuší, že jen pár set kilometrů daleko, je úplně jiný svět. Svět kde je všeho dostatek, kde je standardem splachovací záchod s porcelánovou mísou, dostatek volně dostupných informací a svoboda. Fakt nechápu, jak se po tomhle může někomu stýskat. Asi nějakému Pekárkovi a jemu podobným... Volha vlastně ukázkově na třech typech lidí ukázala jak to s námi tehdy bylo. Máme tu architektku hranou Aňou Geislerovou, která otevřeně říká co si myslí, kritizuje otevřeně komanče a jejich režim a proto je záhy perzekuována a je z ní udělána šatnářka. Máme zde Pekárka, který ani ne tak ze strachu z STB, ale spíše z výhod co mu spolupráce přináší bonzuje lidi nemaje žádných výčitek a pak tu máme postavu zahranou skvěle Tomášem Jeřábkem, která asi reprezentuje většinu tohoto národa. Postavu, která měla totality plné zuby, nekolaborovala, spíše se pro klid přizpůsobila, co byla mlčící většinou a chtěla jen nějak přežít. On už jen kvůli dceři aby mohla studovat s puncem uprchlého bratra na západ. Postava, která cítila čím dál větší prázdnotu z toho žití v totalitě a fungování podle not, z toho strachu a beznaděje na zlepšení. Postavu, kterou to nakonec začalo vnitřně rozežírat a vyčerpávat jako rakovina. Jsem si naprosto jist, že se tak cítila většina našich lidí a nebýt revoluce, zežralo by nás to dneska všechny. Byli bychom trvale poškození, i naše děti. Strašně si važme toho, co se tenkrát v listopadu 1989 stalo. Bylo to takové podivné světlé okénko v temnotě a děkujme Bohu za Gorbyho, který tenkrát nechtěl poslat tanky a řekl - ať si to tam nějak vyřeší sami. A i když demokracie není dokonalá a každý den vidíme její nedokonalosti, přesto je to to nejlepší co máme a pokud máme někam napřimovat své síly, tak se snažit aby byla lepší a abychom byli lepší my. Dovolte abych vám odpověděl protiotázkou, a co lepšího bychom chtěli ? Odpovídám rovnou, patříme na západ, ne na východ. Takže nějaké bratříčkováním s odporným ruSSkem opravdu není cestou k blahobytu. Jen se podívejme jak tam žijí a jak to tam vypadá... Dávám za 5 opuštěných Trabantů. Tenhle seroš se povedl! Třesu, třesu! * * * * * () (menej) (viac)