Na prahu války

Jednu věc prostě nepochopím: Proč poslední sekvence filmu o odpírači vojenské služby a přísahy Hitlerovi, katolickém blahoslaveném Franzi Jägerstätterovi, patří citátu od M. A. Evansové, známé pod pseudonymem George Eliot, která kromě toho, že žila nemravně, odmítala i křesťanskou víru! Jistě režiséra T. Malicka vedla k tomuto rozhodnutí nějaká hluboká myšlenka - třeba velkolepý úmysl, aby film oslovil i bezbožné! - ale můj chabý rozum tohle odmítá přijmout! (05.02.2023)

Tříhodinová směs pocitů působící obrovskou gravitací na diváka.Film zobrazující nesmyslnost války a ukazující tu zdánlivou podřízenost vládnoucí společnosti.Vzít vám můžou všechno kromě vlastních myšlenek a přesvědčení ve spravedlnost.Franz žije se svou ženou a dětmi na úpatí hor a této krásné a štěstím naplněné scenérie se nechce vzdát ani po obdržení povolávacího rozkazu do armády,aby šel bojovat za zájmy psychopata Hitlera.Kvůli svému odmítavému postoji na válečnou mašinérii upadne ve vesnici v nemilost a opovržení vesničanů cítí on i jeho rodina na každém kroku.Franz nebyl žádný zbabělec a jeho jedinou "slabostí" bylo,že se nechtěl angažovat v nesmyslném projektu zvaném VÁLKA.Tiše jsem mu při sledování filmu záviděl jeho manželku,která byla obdařena dvěmi nejdůležitějšími vlastnostmi ženy a to VĚRNOSTÍ a OBĚTAVOSTÍ a za každých okolností stála za svým mužem.Franz nemůže nic dělat s tím aby mohl zůstat a tak odjede do boje,ale protože odmítne složit přísahu Hitlerovi tak je zatčen a držen v nějaké pevnosti.Po čase je převezen do Berlína do vězení.Neustoupí ze svého zatvrzelého postoje a je odsouzen k nejvyššímu trestu.Když se to dozví jeho žena odjede za ním,aby se s ním rozloučila.Nejdokonalejší věta z celého filmu:,,RADĚJI PŘETRPĚT NESPRAVEDLNOST NEŽ BÝT JEJÍM VYKONAVATELEM". (28.03.2020)

Malick je nezameniteľným poétom. Jeho plávajúce obrazy a cit pre akútnosť prostredia, ktoré ozrejmuje, je elegantné. Rovnako ako sprostredkovanie emócií a pocitov, ktoré jeho postavám pripravuje nemilosrdný osud. Autorská jednoduchosť a účinnosť Malicka sa nedá opozerať, avšak z jeho predošlých filmov sa dozviem a bádam viac a samotný autor v nich ponúka pestrejšiu škálu autorskej introspekcie či vnútornej psychológie postáv, cez ktoré prenáša ich skúsenosti mne ako divákovi. (07.04.2021)

Malick si i nadále točí filmy primárně pro sebe a i Hidden Life nese všechny typické znaky jeho tvorby.Nechybí tak přepálená stopáž,pomalé tempo,dlouhé záběry na přírodu,hrátky s kamerou a minimum dialogů.Na rozdíl od jeho předchozích filmů to v tomhle případě ale nezvládne nudit,protože jde o jeho nejlepší a nejsilnější film od stále nepřekonané Tenké červené linie.I když jde o velmi komorní kousek,dokáže ukázat z hrůz války,potažmo z hrůz Hitlerova režimu,mnohem víc než leckterý čistě válečný film.A je úplně jedno,že tady z války divák neuvidí ani vteřinu,nezazní jediný výstřel.Není to absolutně potřeba a přesto,nebo právě proto má film poměrně velký emoční dopad...80% (07.02.2020)

Jdi a dívej se, Deník venkovského faráře, Zánik samoty Berhof, Armáda stínů, Ať žije republika, Strom na dřeváky, Démanty noci, A co dále Baltazare, Diktátor, Obchod na korze nebo třeba seriály Bratrstvo neohrožených (pokud si ho správně pamatuji), Svět ve válce a Heimat - u Skrytého života jsem si neustále domýšlel témata, děje a postavy z těchto filmů. A také naopak: imaginárně jsem si přenášel zdejší dvě hlavní postavy i s jejich příběhem do světa těchto filmů. Čím víc jste jich viděli, tím víc se vám to bude líbit. Obohacující zážitek. V neposlední řadě to funguje jako polemika ke Scorseseho Mlčení! (03.05.2020)