Pod pieskom

Z čistě filmového hlediska je to hodně povedený film. S docela jednoduchou konstrukcí příběhu, který je ale výborně napsaný i zahraný. Nevím, kde ty herce vzali, ale všichni působili naprosto věrohodně. Nejvýraznější postavou je dánský feldvébl, který Němce zároveň nesnáší a zároveň k nim nedokáže nemít soucit. Scény zneškodňování min jsou dechberoucí a rozhodně jsem se cítil nervózně pokaždé, když kluci začali šroubovat vršek. Nicméně nakonec jsem nedal 5, ale 3. A ten důvod je nefilmový. Čím dál je od války (a čím víc filmy natáčí spíš "zápaďáci", kteří si Wehrmacht neužili v takové kráse jako třeba Bělorusové, tím víc se tam promítá současná až přehnaně humanistická optika a obviňování původních obětí - něco jako "nepřehnali jsme to?". Třeba v tomhle filmu se o tom, co vlastně Němci těch šest let dělali, nedozví divák vůbec nic. A když si k tomu pak přihodíte všechny ty Habermannovy mlýny, Vyhnání Gert Schnirch... Mladí lidé, kteří toho třeba moc nenačetli, pak můžou mít pocit, že ti zlí byli vlastně až ti pováleční "mstitelé" (ne, že by mnohdy zlí nebyli!), bez toho, proč se vlastně tohle všechno spustilo. Takže dávám tři. S poznámkou, že na podobné filmy by lidé měli koukat až potom, co se kouknou třeba na Jdi a dívej se. (30.12.2016)

Silný príbeh, kde sa povojnový akt pomsty zmenil na akt milosrdenstva. Dánsko využlo mladučkých nemeckých zajatcov na zneškodňovanie mín na svojom pieskovom pobreží a v tomto prípade rozohralo nevšedný film plný ľudskosti ale aj bezbrehej nenávisti. Roland Møller si za postavu seržanta Carla plne zaslúžil poctu za najlepšieho herca roka, prerod jeho postavy je impozantný. (16.01.2017)

Pořád přemýšlím nad tím, kde berou Němci tolik talentovaných, mladých herců, kteří dokážou tak dokonale ztvárnit náročné role. Louis Hofmann to dokázal již v silném Freistatt a zde září opět. Under Sandet přináší hodně drsný, autentický a silně zpracovaný příběh, se dvěma scénami, které mě zasáhly přímo do srdce. V ten okamžik jsem cítila, jak se mi úplně sevřelo. Alespoň, že závěr nechává nějakou naději pro část hlavních hrdinů. Kudos to the Boys. (05.03.2017)

Silné téma, silné zpracování. Film, který zbytečně nesklouzne k emocionální sentimentalitě, ale zároveň se nevyžívá v brutalitě. V USA by to nějak takhle natočil třeba Cary Fukunaga. Výborný Roland Moller (cena pro nejlepšího herce roku), který mi trochu připomínal starší verzi Matthiase Schoenaertse. Působivé souznění kamery a hudby, na plátně se tohle musí vyjímat. Dánský film roku a já říkám - proč ne? (10.04.2016)

Kdo si co navaří, to si i sní. Co na tom, že ještě ani nezačali kuchařský učňák a ten, co si to jídlo objednal, se už rozplynul nad Berlínem jako dým.. Flagrantní porušování Ženevských konvencí a zároveň nejhorší válečný zločin dánské historie. Kruté drama, kde z moře smrtícího písku tu a tam vykoukne ostrůvek lidskosti, protože jak je dobře známo, pokud poznáš nepřítele osobně, hůře se ti bude zabíjet.. Apropo, kdo má rád adrenalin a trampolínové sporty, na plážích Skallingenu je stále kolem deseti tisíc funkčních min.. (19.07.2016)