Najtemnejšia hodina

Je mi to ľúto, ale v mojich pocitoch po dosledovaní filmu prevláda sklamanie. Pravdepodobne to spôsobili priveľké očakávania. V každom národe a v každej kritickej dobe sa nájdu Chamberlainovia a Churchill. Chytráci, ktorí volia ústupky a kompromisy so stratou tváre a tí, ktorí sa so zurvalosťou buldoga valia vpred aj keď vyhliadky na ich úspech sú minimálne. Tohto zápasu sa mi vo filme nedostávalo a namiesto toho som dostal obraz rozplizlý mnohými nepodstatnými detailmi. Ale bohužiaľ, takýto dojem u mňa prevláda u väčšiny životopisných snímkov. (28.06.2022)

Zpočátku jsem se k tomu stavěl dost rezervovaně, ale nakonec mě to dostalo - samozřejmě hlavně herectvím Garyho Oldmana (a pak scénou v metru, která mi v kině přišla jako vrchol filmu, než jsem si ve dvou recenzích přečetl shodný názor, že ta scéna je naopak z toho filmu to nejhorší, čemuž jsem dal nakonec za pravdu). Kromě Oldmana mě tam ještě bavila Lily James, kterou jsem si oblíbil v Popelce z r. 2015. Celkově mi je trochu líto, že jsem z kina odcházel dosti nadšený, ale když si tak čtu kritické ohlasy jiných, veskrze s nimi souhlasím, a tak svůj původní kladný názor bohužel zpětně reviduji. Nicméně stále považuji za malý zázrak, že ačkoli jsem nikdy nemusel filmy J. Wrigtha ani filmy z časů WW2, a už vůbec ne filmy životopisné, přesto mě tento snímek velmi oslovil, a podnítil ve mně zájem o Churchillovu osobu (která mě veskrze nikdy nezajímala), což asi mělo být jeho cílem, takže za mě přese všechno stále palec hore. (15.01.2018)

Skvělá komedie o obezitě a nádherný drama o tom, že někdy je třeba změnit perspektivu, aby i ten nejsvéhlavější člověk dokázal uvěřit vlastnímu přesvědčení. Poprvé mi Wrightův krasopis nepřijde v ničem navíc. Brutálně oříznutá scéna s telefonátem na hajzlu patří k jeho vrcholům. Famózní Mendelsohn a Oldman. Scénář hodně tezovitý, ale nějakým způsobem to má punch i ve slabších momentech. Wright mobilizuje filmový jazyk a chraptí možná jednoduchý, ale působivý poselství nezlomného ducha. (13.03.2020)

Tenhle film pro mě stojí a padá s hereckým výkonem Gary Oldmana. Churchill v jeho podání působí jako nemohoucí, zmatené, mumlající a politováníhodné zvířátko zahnané do kouta, které každou chvíli trefí šlak, a vzápětí zase jako impozantně vitální a umanutě hřímající dědek. Ani nevím, jestli jsem někdy na nějaké postavě tak visel očima, protože mi přišla tak fyzicky přítomná/zahraná. (11.07.2018)

Když si vzpomenu, jak jsem strašně moc brečela při Králově řeči, tak je zcela jasné, že Joe Wright něco zcela zásadním způsobem pokonil, neboť tady jsem nehnula ani brvou. (A to ani Královu řeč nemám moc ráda, ale je napsaná a sestrojená přesně tak, aby působila mezi řádky a zcela konkrétně). Možná je to Garym, který se nemá o co opřít a tak se jenom pitvoří, možná je to Lily James, která nemá charismatu ani do kalíšku na vajíčka a jako překladatel pro diváka a zástupce "lidu" tak vůbec nefunguje, možná je to Kristin, která je tam úplně zbytečně, možná je to nevýraznou hudbou, která žádnou z těch "zásadních" scén nepodpoří a tak všechny splývají dohromady, a možná je to absencí vhledu či nadhledu, reflexe či záměru ze strany tvůrčího týmu. Tohle je taková ta inscenace, kterou pančelky na gymplu v hodině dějepisu pustí studentům a po jejím skončení řeknou "no a nějak takhle to bylo, příští týden test", ale není to film. (01.01.2019)