Detroit
Detroit
Detroit
Detroit
Detroit
Réžia:
Kathryn BigelowScenár:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrajú:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (viac)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(viac)Recenzie (172)
Čočkou vytřepané ruční kamery můžete koukat na desítky převážně rabujících černochů a poslouchat jejich zaujaté názory na život. Film beru za nedívatelný. ()
Príjemne nepríjemné, snaživo vybalansované a predsa jasné. ()
To se opravdu stalo! ()
Celé tie asi 2/3 filmu odohrávajúce sa v moteli, sú jedno neskutočné emočné predstavenie, ktoré sa dostáva pod kožu, akokoľvek by divák odolával. Herecké výkony - na výbornú. ()
Silná výpověď o problému, který je v Americe (a nejen tam), aktuální i desítky let po této události. Kathryn Bigelow si umí vybrat téma, a navíc ho umí skvěle zpracovat. 80% ()
Larryho spev? 100% Uveriteľnosť postáv? 90%. Situovanie deja? 50%... Stopáž extrémne veľmi dlhá a najväčšia trápnosť centrálny motív - každý týraný aj za cenu zabita, kryje už aj tak mŕtveho Carla, čo vyústi do úplne zbytočného súdneho procesu, kde som čakal, že niekto tých poldov pobije, no nič sa neudialo a Larry šiel spievať do kostola :-) Neviem či sme tu s kolegami pozerali ten istý film, keď pozerám na tie vysoké hodnotenia... Celkovo prehnaných 30%. ()
Kathryn Bigelow, a.k.a. tá čo s The Hurt Locker nezmyselne porazila Avatar na Oscaroch, presunula vojnu z blízkeho východu do 1967 USA v čase najväčšej slávy Motown. Pravdivý smutný príbeh chronologicky zachytený na tri pohybujúce sa kamery bičujúci emócie na maximum. Škoda, že film nedostane nič z veľkých ocenení. Bola by to príjemná zmena po 15 rokoch čistej absurdnosti. Za mňa prvý a zatiaľ jediný film s hodnotením 5*/5* za rok 2017. ()
Will Poulter dokazuje, že aj škaredých, nesympatických hercov je na filmovom plátne treba. Napadá mi už len jediný, ktorý by sa na jeho úlohu v tomto filme mohol hodiť lepšie. ()
Pravdou je, že koniec mohol byť o čo si skorej ale ... Už som dlho nevidel film, tak často recyklovanou temou akou je rasismus v US, ktory by ma udrzal v strehu vyše 2 hodin. Kate to zmákla na výbornú. 5 hviezdva za príjemné prekvapenie. ()
Kdysi se neomarxisti, kteří tak rádi šíří mýtus o "white privilege" a "white supremacy", snažili svou propagandu nabízet alespoň podprahově, ono jim to velice často šlo, protože si vybírali fantaskní a scifi témata, kde skutečně umělecká licence snese všechno, ale v případě historických nedávných událostí je to už složitější, protože člověk má tu možnost si ověřit fakta. Pokud tak učiníte, zjistíte, že se jedná skutečně o pouhou politickou propagandu, která mystifikuje a překrucuje události, které se tenkrát v Detroitu staly, přičemž snímek do příběhu se nehodící, raději vůbec nezmiňuje(ty dvě bílé slečny skutečně byly prostitutkami a ještě k tomu narkomanky). Faktem je, že policisté u soudu uspěli a byli propuštěni a po právu kritizováni za brutální zásah. Přesto jsme ve filmu svědky toho, jak tam doslova popravují civilisty a mučí černošská děcka, prostě proč je ve filmu neodsoudit na základě něčeho, co se prakticky nestalo. Film má jediný úkol a cíl a to je rozdmýchávat rasovou nenávist v USA, vytvářet pocit v černošské populaci, že si s nimi někdo vytírá nepěkné otvory a posílit silné komunistické a extrémisticky levicové hnutí, které si říká "Black life matter. Hodnotím odpadem. Filmu nelze upřít výborné herecké výkony, zvláště pak těch dvou prostitutek. ()
Willu Poulterovi jsou toho "drsného fízla" nežral ani omylem ()
Zaciatok trocha tarbavý, akoze nejaká prícina nepokojov ale potom to uz slapalo... Hlavný záporák na 110% ()
Dlouhej film, i kdyby byl o hodinu kratší, tak byl pořád dlouhej. 6/10 prostě dlouhej film. ()
Rozhodně zajímavý film o událostech, které je potřeba připomínat. Natočeno dost syrově a dokumentárně, aby to oslovilo svou čistou podobou. K tomu přidaný slaďák o hudební skupině, aby to oslovilo i citlivky, které chtějí hollywoodský doják. Nakonec z toho vznikla trochu podivná směsice, ale pořád stojí za shlédnutí. Drama v hotelu je opravdu hodně emotivní. 3+ ()
Průměrný film, kterému ubírám 1* za přetaženou délku, kvůli které jsem se chvílemi nudil. Zároveň jsem nějak nepochopil chování sekuriťáka, který místo aby hlídal objekt co měl se sere do věcí do kterých mu nic není a hraje si na policistu. ()
Docela drsný příběh podle skutečné události o jednom nevinném vystřelení z poplašňáku, které se změnilo v dost krutou hru o život. Kruté zacházení a bezmoc ze strany policie, rasová nesnášenlivost a brutální praktiky policie, které vygradovaly až ke 3 vraždám, smutné i pravdivé. 70% ()
Od Bigelow jsem čekal více. Mám pocit, že ji dělala poradkyni Šabatová, či jiná hloupá káča. Historické události nejsou přesné (nikdo je dosud nevypověděl), a jejich zobrazení ve filmu mě přijde hodně zjednodušené a často jednostranné. Zobrazení nevinných "bluosových" budoucích hvězd a zlých policistů. Pak tam je ještě dost nudy a protahované vyslíchání. Alespoň začátek je trošku objektivní a ukazuje tu "mírumilovnost" obyvatel, co ničí vlatní čtvrt, utočí na hasiče co hasí jejich majetek,. Tak trochu mně to připomíná jednu menšinu v Čechách. ()
Zfilmování jedné části několikadenního černého vzbouření odehrávající se v The Algiers Motelu. Bohužel nerozvážnost jednoho z mladíků v hotelu, když použil poplašnou pistolku a surovost vystresovaných a ovlivněných policajtů, vedla k zabití tří lidí. Celkem bylo po Detroitu připsáno těmto pouličním bitkám asi 40 obětí. ()
Silná psychologická dráma ameriky konca 60tych rokov, plná (nielen) policajnej brutality. Stvárnená malým počtom postáv, odohrávajúca sa na niekoľkých metroch štvorcových. No umne zasadená do širšieho spoločenského kontextu, umocnená rozvinutými príbehmi postáv. Will Poulter a Ben O'Toole zahviezdili. ()
Kathryn Bigelow je lety prověřená režisérka, která bezpochyby umí. A v tomto případě si vybrala velmi citlivé téma z nedávné americké historie. Rasové nepokoje 60. let v USA jsou známým faktem a konkrétně zde je dobře vidět, čím vším si společnost musela projít, aby se dostala až tam, kde je dnes. Je to zároveň cesta, která nikdy nekončí. Ale jedno je jisté - při sledování bezpráví, které se tehdy odehrávalo, zůstává rozum stát, a to i přesto, že se nikdy zcela přesně nepodařilo odhalit úplnou pravdu. Samotný snímek ale ve mně nedokázal vyvolat až takové emoce, jaké bych si dokázal představit. Část viny ponese až moc dlouhá stopáž a část přikládám formátu, jakým je film divákovi servírován. Na škodu je jak velmi pozvolný začátek, tak příliš rychlý a useknutý konec. ()
Súvisiace novinky
Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix
Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (viac)
Nový film Aarona Sorkina narazil
Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (viac)