Under Capricorn
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Jack CardiffHudba:
Richard AddinsellHrajú:
Ingrid Bergman, Joseph Cotten, Michael Wilding, Margaret Leighton, Cecil Parker, Harcourt Williams, Francis De Wolff, Alfred Hitchcock, Lloyd Pearson (viac)Obsahy(1)
Ingrid Bergman je krásnou manželkou bohatého austrálskeho Josepha Cottena, ale svoj nešťastný súkromný život utápa v alkohole. Keď sa dvojica na jednom večierku stretne s čerstvým írskym prisťahovalcom (Michael Wilding), s ktorým sa Ingrid pozná z mladosti, karty osudu sa nečakane zamiešajú. (POMO)
Recenzie (58)
Jeden z nejslabších Hitchcocků, alespoň co se jeho amerického období týče. Pryč je pověstné budování napětí i filmařská virtuozita, místo nich tu na diváka čeká romantická inscenace nadprůměrné délky. Film nenabízí nic převratného ani po herecké stránce - Cotten jede na půl plynu, Bergmanová přehrává. 6/10 ()
Kostýmy fajn a to je asi tak všetko. Film, ktorý nemá nič spoločné s Hitchcockom je rozťahaný, ukecaný, mierne nudí a ani po formálnej stránke sa ani na tú dobu nejedná o nejaký lepší priemer. Jediné čo poteší (okrem tých kostýmov, na ktorých si zrejme dali všetci záležať) je zlatá Ingrid Bergman a Michael Wilding, ktorého image silno pripomína gentlemana doktora Frankensteina v podaní Petera Cushinga. ()
Výborně rozehraná šachová partie, při niž hitchcockovské suspension rozhodně nechybí. Dialogů by sice mohlo být trochu méně, ale i tak jsou dobré a účelné; komorní prostředí trochu "páchne" divadlem, ale i to dá snést. Další komentář by mohl být jen nadbytečný (pokud není již tento) - šachy (kozorožská obrana) se obtížně popisují. Ostatně celé období 1945-9 považuji za první výrazný Mistrův vrchol . ()
Filmu dominují výkony I.Bergmanové a kameramana J.Cardiffa, který ještě po letech vzpomínal na tohle natáčení plné komplikovaných záběrů jako na nejsložitější tvůrčí proces své kariéry. ()
Rezisersky je film na urovni a poznat, ze Hitchcock sa pohral s reziou. Hodne sa keca a Augustuszial casto len do prazdna. Kulisy a kostymy na urovni, ale take Gone with the Wind je daleko lepsie, to len na porovnanie. Vela priestoru dostali Augustuszial medziludske vztahy a v strde filmu casto to sklzava az do samoucelneho tlachania o emociach a ludskych vztahoch. Fakt nepocuvatelne- nehovorim, emocie maju silu a aj medziludske vztahy funguju, ale treba ich riesit len s mierou. Ingrid Bergman /Spellbound, Casablanca 1942/ bola vyborna a prehravala len asi v 1. scene, Joseph Cotten /Obcan kane, 3rd Man/ na urovni a tiez prehraval len minimalne, vsimol som si aj Michael Wildinga /Stage Fright / a Margaret leighton /Posel 1970, Valcik Toreadoru 1962/. 70 % ()
Pod obratníkem Kozoroha je kostýmní romance se sklonem k melancholii pláče. Užít si lze herecké vypětí a občasná temná zákoutí lidské duše, přílišné podlehnutí společensky přijatelnému vyznění je instinktem slabocha a pokorným přijmutím nastavené průměrnosti vkusu. Pod obratníkem Kozoroha je v Hitchcockových rukách standardizován v kruté nemilosrdnosti osudu a obrození přichází až ve chvíli úplného rozkladu doposud prožitého. Pod obratníkem Kozoroha je o obětinách a pletichaření, o touhách, frustraci a strachu. Hlavním elementem komerční psychologie je irský šlechtic Charles Adare (příjemný Michael Wilding), bratranec nového guvernéra Nového Jižního Walesu. Sydney je na počátku svého rozpuku, nabízí nové obzory a zapomenutou vzpomínku. Okouzlení utrápeným stavem ušlechtilé duše je základem naděje, zlomyslnosti a nedorozumění. Nešikovnost se vykupuje ztrátou vlastní krve a shovívavým úsměvem porozuměním. Hlavní ženskou postavou je Henrietta Flusky (velmi zajímavá Ingrid Bergman), křehká irská aristokratka. Bolestivé trauma osudové přitažlivosti a odcizení se utápí v lahvích hutného vína a vnitřní běsi potichu sžírají rozum. Vnější nepřejícnost pomáhá s rozkladem a pád se nezadržitelně blíží až na samou hranici bytí. Druhou stranou nemilosrdného osudu je Samson "Sam" Flusky (zajímavý Joseph Cotten), bývalý trestanec, Henriettin manžel a úspěšný Australan s irským ohněm. Nerovný původ je sžíravým traumatem, řezné rány manipulativních slov vzbouří krev a všude se jiskří v rozpadu a zmaru. Důležitou postavou je Milly (pozoruhodná Margaret Leighton), Samova hospodyně se svým vlastním plánem na budoucnost. Ve jménu vlastní spravedlnosti se pouští do nebezpečné hry. Nejsilnější zbraní jsou zlomyslná slova pomluv a činů, směřujících ke konečnému řešení. Z dalších rolí: Charlesovým společensky nevhodným chováním rozhněvaný nový guvernér Nového Jižního Walesu Sir Richard (Cecil Parker), pokrytecký sydneyský generální prokurátor a guvernérův rádce Corrigan (Denis O'Dea), mladý a vnímavý Samův komorník Winter (Jack Watling), úslužný bankéř Cedric Potter (John Ruddock), obtížně zkrotitelný kuchyňský personál Fluskyho domu Sal (Olive Sloane), Flo (Maureen Delaney), Susan (Julia Lang) a Martha (Betty McDermott), či neurozená a snobská sydneyská honorace pánové Banks (Bill Shine), Riggs (Ronald Adam), reverend Smiley (Victor Lucas), žalářník Wilkins (Francis De Wolff) a Dr. Macallister (G.H. Mulcaster). Pod obratníkem Kozoroha mohl být úchvatným psychologickým dramatem, ovšem to tvrdošíjné lpění na komerčních podmínkách filmového trhu je samo sobě nepříjemnou přítěží. ()
Vynikajúca Hitchcocková réžia plná dlhých, na svoju dobu originálne komponovaných záberov a dlhých dialógov, presne ako je u Hitcha zvykom. Herecký koncert tu zasa predviedol Michael Wilding. Skrátiť o pol hodinu by nezaškodilo, ale aj tak je to jeden z najlepších Hitchcockov už len pre tú formu brilantnej vnútrozáberovej montáže. ()
Další titul z těch, které mi v pomyslné skříni ležely vícero let, abych se k nim dostal až nyní. Přece jen, někdejší absence i anglických (natož českých) titulků či pověst nezvyklého zástupce Hitchcockovy tvorby, se kterým i on sám nebyl příliš spokojen, nebylo příliš velkou motivací k projekci... Jakkoli celou tu dobu jsem měl na paměti, že se jednalo o třetí a poslední spolupráci s další mou velkou oblíbenkyní v hlavní roli. Kupodivu však kombinace romantiky a historických kulis nebyla až takovým šlápnutím vedle, schopnost napínat a procvičit pozornost prokázal Hitch i zde, vypíchl bych třeba scény s podáváním mléka... Stejně tak platí, že návrat v čase zde není až tak zásadní, že by jej bylo třeba vnímat, neboť jednotlivé postavy a jejich zápis do příběhu by byly schopny fungovat i v tehdejší současnosti a dají se srovnávat s charaktery jiných položek Alfredova filmového portfolia - při sledování se vybaví podobné motivy, jako například z "Podezření" či "Notorious", v kontextu herecké kariéry Ingrid se zase připomenou Cukorovy "Plynové lampy" (kteréžto mě svého času příliš nechytly). Tudíž jak mě některé ze společných chvil s Hitchcockem ne zcela uspokojily dle mých představ, zde jsem se o to víc rád nechal překvapit. 70% ()
Na Hitchcocka dosť netypická romantická dráma, navyše historicky zasadená. Je na nerozoznanie od iných klasických štúdioviek, či už amerických alebo britských. Na druhej strane, asi som čakal niečo viac práve vďaka taktovke známeho a svojského režiséra. Má to (typické) pomalé tempo, plné dlhosiahlych dialógov a melodramatickej hudby, ale aj absencie akéhokoľvek priestoru na exteriérové scény. Inak ale z toho cítiť remeselne i technicky kvalitne zvládnutý snímok, ktorý je s noblesou odprezentovaný. Pôvabná Bergmanová, ktorá hrá na dve romantické fronty a divák takmer do poslednej chvíle nevie, ktorú z tých strán si ten dvojitý romantický agent nakoniec vyberie, oživuje dianie a aj gradovaný záver vzpruží spánkuchtivého diváka. ()
Kostýmní drama v duchu románů Daphne du Maurier. Zatímco obdobné filmy z tehdejší doby působí na současného diváka příliš staticky, Hitchcockův film je plný kamerových jízd a detailních záběrů a působí neuvěřitelně moderně. ()
Melodrama, které postrádá napětí od Mr. Suspense? To ne. Kdyby se jednalo o jiného, průměrného režiséra, jistě bych ocenil scény s rozpohybovanou kamerou s úsporným střihem. Ale Hitch má na víc a zde mu chybí pořádný gradující děj. Pochválit musím Josepha Cottena, který se ve své roli upřímně vyžívá, bohužel stejně jako ostatní postavy nemá pořádně srovnané své motivace (hlavně v první polovině filmu). 50 % ()
Jestli jsem dobře pochopil pocity některých uživatelů, největší slabinou filmu je jméno režiséra. Když si někdo myslí, že Hitchcock neuměl natočit kostýmní melodrama, ať si to myslí. Já dávám plný počet. ()
Nejslabší Hitch, co jsem zatím viděla! Hitch se soustředil na technické finesy a zapomněl, že má kočírovat koženého Cottena a přehrávající Bergman. Docela chápu, proč sám mistr pokládal tento film za svůj největší nezdar. 70% ()
OK já nebudu shovívavý. Tohle byl bezpochyby nejhorší film co jsem od Hitchcocka viděl. Kostýmní film z půlky 19. století, manžel s temnou minulostí, pološílená manželka, zlotřilá služka, přítel s postranními motivy. Co z toho jindy mistr napětí stvořil? Utahané, přepjaté a naprosto příšerné melodrama, které je kupodivu horší a horší. Nakonec jsem si při některých dialozích vzpoměl na Novu léta páně 1999, kdy začínaly telenovely a podobné dramatické dialogy a zvrat(k)y se valily z našeho "milovaného" kanálu. Otřesný film, hvězdička jen za relativně dobré herce, kteří to drželi nad propastí telenovelní žumpy. ()
Cameo - mistr naslouchá proslovu v modrém saku a hnědým kloboukem. Později se objeví ještě jednou jako jeden ze tří mužů, stojících na schodech před radnicí. (3. a 14. minuta) ()
Jedna hviezda za Ingridkin monolog. ()
Bergmanka jako nedobrovolná alkoholička opravdu přesvědčivá. Jen škoda, že AH nepřidal více na napětí. Zejména scény s hlavou by mohly být působivější... ()
Sice to byl ve sve dobe propadak a Hitch z neho mel dost velke pochyby, tak film dopadl celkem dobre. Je treba priznat, ze Hitchcockovske napeti ve filmu chybi. Ustredni trojka je skvela, hlavne bych chtel vyzdvihnout Cottena, Hitch si myslel, ze by byl lepsi Burt Lancaster, ale osobne si myslim ze Cotten to zvladl vyborne. ()
Ingrid Bergman a její herecký výkon drží nad průměrem tento na Hitchcocka obyčejný film. ()
Mistr hororu ukázal, že to největší peklo se často odehrává v lidských hlavách, mezilidských vztazích a společenských konvencích. Brrr. Děs. ()