Zahraniční dopisovatel

Snad změním názor, až uvidím lepší kopii, ale Zahraniční dopisovatel trochu trpí přílišnou délkou, překombinovaností a spoustou postav, ke kterým si člověk nemá čas vytvořit nějaký větší vztah. Nicméně závěr patří k těm nejsilnějším momentům Hitchovy filmografie (havárie letadla a proslov k Američanům). P.S. Ten uváděný Director´s cut by se měl spíš jmenovat German cut, protože v Německu film nejdřív do roku 1960 neuváděli a potom z něj vystříhali aspoň 22 minut. (01.02.2009)

Takéto tie politické špionážne trilery (navyše zasadené do jednej historickej epochy) sú presne mojim sústom, najmä ak Hitchcock kreacionisticky čisto narába s tými vôbec najjednoduchšími suspense technikami na poli vážnej témy rozmachu vojnového šialenstva. V druhej polovičke je tempo filmu trošičku nesúrodé, popri množstve informácií a zvratov sa pôvodná náladovosť rozštiepuje viacerými smermi, ktoré zrovna nezapadajú do jedného majstrovského celku. Ale inak v zásade nemám výtky, atmosféra Holandska a rôzne sprisahanecké šlágre šlapú na tú správnu relaxačnú strunu, ktorej opäť raz nechýba ani vedľajšia romantická línia, super hlášky a to hlavne - remeselnosť, chuť a pocit z radosti k dielu, ktorého primárna náplň a účel inteligentnej zábavy je do bodky splnený. (01.12.2015)

Musela jsem si na chvíli od té série Hitch/Bennett odpočinout. Byla to dlouhá cesta od Blackmailu až do Hollywoodu. Ale je škoda, že Foreign Correspondent je taková antinazi kampaň, že je člověku až stydno, jak je ten film jednoduchý. V hlavní roli by to chtělo někoho víc all-American, někoho jako Garyho Coopera. Protože Joel McCrea je takový jen na půl, sice žádané dřevo, ale toho charismatu mohlo být více. Čim se tedy možno během těch dvou hodin zabavit? Sledujeme Herberta Marshalla, který působil v Anglii naštěstí jen krátce a už nic nepřipomíná jeho dávný výkon z Hitchova filmu Murder. Prošel totiž hollywoodskou školou a nyní hraje mnohem lépe. Jinak by to ani nešlo, byl partnerem Marleny dokonce 2x a jednou ho líbala i Garbo. Dále je tu Albert Bassermann v takové roličce z vděčnosti, protože tento veterán býval oblíbencem Franze Kafky, hrál v mnoha velkých němých filmech už před 1. světovou válkou a nyní našel útočiště v továrně na sny, kde pochopili, že pracující s živou kronikou filmu. A jako takový samozřejmě byl oceněn alespoň nominací na Oscara. Stejně jako Bennett. Takže pohádka o Evropanech, kteří utekli před zlým nacizmem měla v případě tohoto filmu skutečný happyend. (29.01.2019)

Hitchcockovo oblíbené téma o neprávem pronásledovaném člověku mě tentokrát nechytlo, a to především kvůli hlavnímu hrdinovi. Možná to Hitch myslel ironicky, ale nenašla jsem pro to ve snímku žádný důkaz, že totiž vyslal do předválečné Evropy amerického korespondenta, který o evropských poměrech vůbec nic neví a nijak se netají, že ho ani nezajímají. Jde mu jen o to napsat dobrý článek. Ani s postupujícím příběhem se ho vyhrocená evropská situace nedotýká, stále bojuje jen o sólokapra, s malým zpestřením, že se kromě toho začne zajímat i o dívku. Takový hrdina sympatie nevzbuzuje, protože je to jen na sebe zaměřený primitiv. ____Příběh se štěpí na spoustu dalších motivů a vedlejších zápletek, čímž ztrácí přehlednost. K tomu ještě ústřední hrdina, který za začátku neslezl z plátna, najednou z ničeho nic zmizí a objeví se až ke konci. Postava důležitého holandského politika, jehož se snaží zlikvidovat nacisté, působila směšně, což se k ději nehodilo. Celé špionážní drama je vůbec podáno naivně a nevěrohodně. Trefa do černého byla až závěrečná pasáž havárie letadla. ___ Hitchcokův styl se sice nezapře, takže špionážní drama obsahuje i humorné prvky (postava lotyšského politika, kterému nikdo nerozumí – sice roztomilý gag, ale v ději zbytečný), tíseň nahánějící letadla (mnohem lépe později využité ve filmu Na sever severozápadní linkou) nebo závrať (scéna ve věži – opět mnohem lépe zpracované za pár let ve Vertigu). /18. 5. 15./ (18.05.2015)

Klasický Hitchcock z raného období v té nejlepší formě. Popcornově dobrodružná špionská lovestory plná napětí, akce, romantiky a nečekaně skvěle vtipných screwball momentů. Některé obrazy zcela jasně odkazují na budoucí Hitchcockovu tvorbu (např. hlavní hrdina odhalí místo spiknutí, když ale dojede na místo policie, nikdo tu už není a hrdina je přede všemi za hlupáka = Na sever severozápadní linkou). V dramatických momentech naprosto skvělý pohyb kamery v prostoru (mlýn), svižná moderní střihová skladba (atentát na schodech) a dynamická práce s mizanscénou (pád letadla). To vše je pro mě opět důkazem toho, že nebýt Hitchcocka, podoba moderní kinematografie vypadá úplně jinak. 9/10 (12.11.2020)