Zahraniční dopisovatel

Snad změním názor, až uvidím lepší kopii, ale Zahraniční dopisovatel trochu trpí přílišnou délkou, překombinovaností a spoustou postav, ke kterým si člověk nemá čas vytvořit nějaký větší vztah. Nicméně závěr patří k těm nejsilnějším momentům Hitchovy filmografie (havárie letadla a proslov k Američanům). P.S. Ten uváděný Director´s cut by se měl spíš jmenovat German cut, protože v Německu film nejdřív do roku 1960 neuváděli a potom z něj vystříhali aspoň 22 minut. (01.02.2009)

Skvělý, prostě skvělý, sedlo mi to jako dětská prdelka na nočník, tohle je přesně ten Hitch, kterého mám tak ráda.. Snoubení žánrů naprosto nenásilné, spousta humoru, báječných hlášek, romantika, dobrodružství, napětí, mně nic nechybělo.. Herecký ansámbl velice sympatický, parádně napsané i natočené, příběh amerického novináře v Evropě těsně před vypuknutím války strhující i fascinující, klobouk dolů.. Krásný komentář už dávno přede mnou napsala kolegyně JitkaCardova a vystihla to dokonale.. (10.12.2022)

Já toho strejdu Alfréda zbožňuju. Chtěla bych být jeho neteř, vím, že bych se chvíli nebála, že se nebude něco bláznivého dít. Ten člověk miloval vyprávění, miloval konstruování nepravděpodobných zápletek a na lidech miloval, jak jsou nenapravitelně nelogičtí a absurdní, včetně kritiků a obecenstva - nechápu, jako ho někdo pořád může považovat za mistra hororu a napětí - on byl vtipálek a žertér, šibal zamilovaný do lidských chyb, protože mu umožňovaly udělat z thrileru grotesku, aniž by si toho vůbec někdo doopravdy všiml nebo se na to nebál upozornit. Jeho postavy se s železnou pravidelností rozhodují nelogicky a navzájem si toho nevšímají, takže příběh poskakuje jako tříkolka bez dvou kol na sukovaté horské dráze a člověk se může jenom odevzdaně drkotat s sebou s těmi nezastavitelnými, roztěkanmi lidičkami, a smát se, jak to všecko hloupoučce pletou a rozmotávají, a dávat pozor, aby si nepřekousl jazyk, nebo být vzteklý, že nic nefunguje, jak má, a nikdo nedává pozor. A uprostřed toho všeho rozpustilého bláznění pak zazní pár syrově humánních, od srdce pronesených slov (v tomhle filmu jsou to zrovna slova Van Meera, když si uvědomí, že se nedočká pomoci, která pronáší ke svým věznitelům o světě a záměrech mocných a o lidech, kteří vždycky budou sypat drobty ptáčkům), a to stačí, a zase můžeme drkotat a hrkat dál. Až k velkolepému finále. Díky, strýčku, za další fantastický, úsměvný i sladce mrazivý veskrze lidský i šibalský zážitek. *~ (11.07.2017)

Reziser Alfred Hitchcock /Psycho, vertigo/ natocil takmer kultovy film, ktory zaostava len o kusok za najlepsimi dielami maestra. Mna totiz maximalne zaujima motiv nevinneho cloveka, ktory sa zapletie do mocenskej hry plnej spinavych intrig a praktik. Rezia je vycibrena, Hitchcock sa s kazdou scenou pohral - ako sceny z Holandska, lietadla a veza. Interiery - kulisy su namakane a vidno ze sa tvorcovia s nimi pohrali, exteriery su vsak este lepsie. Dialogy mi vobec neprisli nudne, naopak boli potrebne pre pochopenie hry, do ktorej sa zamotal Joel McCrea /Jizda Vysocinou, Colorado Territory 1959/. Ba dokonca sa mi tu zdalo malo dialogov, reziser mohol kludne nejake este popridavat. Okrem McCreu tu hrala aj Laraine Day /The Locket 1946/ a George Sanders /Kniha Dzunglia All about Eve/. Cameo Hitchcocka múselo byt. Nechybaju akcne sceny a masakrozny zaver je uz vo filmoch tohoto tvorcu dobrym zvykom. Hitchcock ukazal rezisersky talent a toto je dalsi krasny dokaz, ze najlepsie filmy tocil v 40. a 50. rokoch minuleho storocia. 90 % (05.03.2016)

To, ze je Hitchcock veden jako jeden z nejlepsich reziseru v historii kinematografie je fakt a ja s nim zcela souhlasim. Jeho tvorba je nadcasova a vetsinou pracoval s vybornym scenarem. Zahranicni dopisovatel neni vyjimkou, bohuzel je dej filmu strasne roztahany a myslim, ze zbytecne. Romanticke lince jsem neveril, zvlast, kdyz si na lodi vzajemne povi, ze se chteji vzit..., pusobi az trapne. Bohuzel se mi nepovedlo se s zadnou postavou ztotoznit, coz na hodnoceni nikdy neprida. Nektere sceny jsou ovsem vynikajici, at uz atmosferou (mlyn v Holandsku), napetim (navsteva kostelni veze) ci technickym zpracovanim (letadlo a nasledna plavba po mori). Chapu, ze byl rok 1940, presto zaverecny proslov k americkemu lidu rozhodl v me nerozvaznosti v hodnoceni a ctvrtou hvezdicku jsem nakonec nepridal. (29.07.2016)