matka!

Aronofskyho tvorbu většinou uznávám, ale tohle na mě bylo příliš! Tohle hraní si na umění, které je ve skutečnosti jen směs chaosu, brutality, frustrace a režisérova nekonečného ega, je doslova pád z výšin. Pohrdání a znechucení, toť účinek na mou osobu. Jestli ode mne režisér dostane ještě někdy v budoucnu šanci, bude to malý zázrak.... (24.04.2018)

Hm, zfetovaná alegorie na Bibli... To je hezké, Aronofsky, jen nechápu, z jakého důvodu jsi to točil a proč by se mělo jednat o dílo významné pro svět. Vždyť jiná myšlenka, že dějiny plynou cyklicky, z toho vlastně nevzejde a ani to není nijak zvlášť nosné. Jako jo, pak se z toho dá vyvodit, že už od stvoření světa bylo lidstvo stejně zkažené, nikdy se to nezměnilo a nejspíš ani nezmění, ale tohle je jen takové obyčejné konstatování, které vede jen do slepé uličky a víc se s ním nepracuje. Nebo je to aspoň takhle povrchně podané. Nu, a to je z přesahu asi všechno. Víc to v sobě nemá. A co se týče formy a vedení příběhu - má to svá silnější a atmosférická místa, ale jak už jsem naznačil výše, než aby to bylo atmosférické a správně mindfuckové po celou dobu, působí to skutečně spíš dojmem, že to Aronofsky celé točil pod vlivem drog. A sledovat drogové tripy mě holt nebaví a tak se mi matka! omrzela celkem rychle. Ve finále z toho mám takový pocit, že je to opět jeden z těch filmů, které si hrají na těžké intelektuální zážitky, i když v nich jde hlavně o formu a obsah i přesah jsou celkem banální, jen proto, aby tam obojí vůbec bylo a že jsou určené primárně pro ten typ lidí, kteří pak budou na sociálních sítích machrovat, na jak náročné filmy koukají a jak mají vytříbený filmový vkus na filmy, který ten mainstreamový póvl nedokáže ocenit... 2* (15.05.2022)

....tak som to odpozeral...a ...nič.....už to viackrát pozerať nebudem.... je možné, že toto je to čo teraz letí, je možné, že toto je umenie, je možné, že je to moderné....a toľko chválený režisér Arronofsky... a nič .....dokonca som sa ani nenudil, len aby bol už koniec..... (15.01.2023)

Neuvěřitelný! (09.12.2017)

Krutá pravda je, že bez svého dvorního kameramana by zřejmě filmy Aronofského nebyly zdaleka tak působivé. Po řemeslnické stránce se jedná o intenzivní film, který vás deprimuje a rozhodí tam, kde má. Dokud nemáte ani potuchy, čeho je to alegorie, sledujete se zájmem. Po určité době ale i přes záplavu nesmyslů neomylně detekujete odkazy na Bibli a tudíž už vám zůstává jen otráveně sedět a protrpět se zvyšující se destrukcí a frustracemi do očekávaného konce. Snad pokud by člověk vůbec neměl tušení, o co šlo, mohl by hájit aspoň technickou stránku filmu a herce, ale bohužel režisér oficiálně "dešifroval", koho reprezentuje Lawrenceová a kdo je Bardem a tím ještě pitomost filmu dovršil. Spojit ekologickou agitku, jak se chováme k naší planetě s Bohem, který má radši lidi než planetu, to je asi nejlepší způsob popravy původně, ehm, bohulibého záměru. Příšerná propaganda Noah očividně nebyla náhoda a Aronofsky se asi zbláznil. Inspirace, kam ses poděla? (10.12.2017)

Zajímavý snímek, dokonce až tak zajímavý že je hodina po tom co jsem to zkoukla a nevím pořád která bije. (25.12.2017)

Biblické podobneství, které musí být naprosto nesrozumitelné pro kohokoli, kdo nezná základní náboženské motivy (Kain a Ábel, obětování beránka...). Pro popcorňáky, co šli na duchařský horor, to muselo být děsivé utrpení :-) (28.01.2018)

Velmi zmatečný, nesourodý a těžko pochopitelný. Asi zde byl hlubší umělecký záměr, který mi ale úplně utekl a z filmu zůstala jen pachuť zbytečnosti. A to v něm hrají tak skvělý herci. (18.03.2018)

Těžké hodnotit. Aronofsky umí, a i kdyby režíroval Kameňák, tak to bude dobrý -- takže nemůžu říct, že bych se nebavil. Ale když pominu hezké obrázky a sound design, obsahově mě to minulo. První část je skoro psychologické drama a horor z divného baráku, kde nic není, čím se zdá být. Do toho znervózňující soundtrack, velké detaily, záběry přes rameno jak ze Saulova syna a Javier Bardem s výrazem „v příští scéně jdu pro sekeru a budou se dít věci, děcka.“ To mě docela bavilo. Pak ale do domu začnou chodit další a další lidi a je to najednou jak úvod Hobita s těma trpaslíkama. Smál jsem se a asi jsem neměl. No a třetí část je full-ČT-Art metafora jak od Chytilové, která vydá na nejednu debatu do hospody, kdo teda byl Ježíš, kdo Bůh a kdo matka Země. (07.11.2017)

famózní,silné,dechberoucí...nevěděl sem co přesně čekat,ale doufal sem,že Darren nezklame...nezklamal.To co jsem dostal předčilo všechna očekávání a bude mi chvilku trvat než to celé dokážu vstřebat.Chápu ty rozporuplné reakce,protože Matka se dá vyložit mnoha způsoby,já jsem každopádně nadšen a Matka patří do letošní top3...100% (12.12.2017)

Hodnotiť tento film bez pochopenia kontextu by bolo veľmi obmedzené - a ako vidím na mnohých negatívnych hodnoteniach, tak ľudia si akosi nedali námahu s tým, aby sa nad tým celým zamysleli. A pritom nájsť v tom aspoň základný koncept alegórií nebolo vôbec ťažké. Keď už si to niekto nepovšimol pri pani domu (matke Zemi) či pánovi spisovateľovi (stvoriteľovi), tak po príchode zvedavcov (muža a ženy) a následnej bratovražde, už muselo byť každému jasné, čo chcel týmto výnimočný a nenapodobiteľný Darren Aronofsky povedať. Hoci to defilé udalosti bolo podané naozaj hrôzostrašným spôsobom, ktoré nepochybne vyvolalo všeobecné pobúrenie (a musím uznať, že aj ja som bol v dôsledku tohto hororového podania trochu zhrozený, no zároveň nadšený). Avšak celý koncept alegórií a symbolov do seba absolútne úžasne zapadá, a tak sa každý fanúšik filmov, ktorí radi čítajú medzi riadkami, bude chvieť od nadšenia. Aj keď, na druhú stranu, pre tých, čo si nedajú námahu zamyslieť sa nad kontextom, to bude asi len brak. Našťastie medzi takých nepatrím, a miesto toho tlieskam! (20.12.2017)

Pomalu dvě hodiny se ve mě i ve filmu motal chaos, nervozita a bláznovství, skrz pěknou závěrečnou pětiminutovku! Ovšem není to zdaleka závěr, který vás posadí na prdel... Opravdu nevím co si o Aronofskym myslet!?!... Nicméně to nádherně vystihl Lima - "Takhle to dopadá, když sebestředný tvůrce podlehne představám o své vyjímečnosti." Za mě těžká slátanina! 30% (04.02.2018)

Už ani neviem spočítať ako dlho som sa tešila na túto snímku a dostalo sa mi trpkého sklamania.Veľmi podivuhodný príbeh,záhada nad záhady hmm.A neskôr:,, čo to kurva malo znamenať!"Kľudne by som verila a dala ruku do ohňa,že naša hrdinka Matka! je psychicky narušeným jedincom.Ach ako by som sa popálila.Lenže takto väčšiu sprostosť moje náročné oko mystery záležitostí už dávno nevidelo.Nebyť tej druhej polovice (kedy moje napätie opadlo úplne)mohlo to mať nábeh na perfektný komorný thriller.A divák ako ja s náročným okom tešiacim sa na záver,sa mu dostane tak nezmyselnej pointy.Myslela som si,že bude o niečo viac rafinovanejšia,prepracovanejšia.Nuž takto ste to chceli a mňa asi rozbolela hlava.2** pre Michelle,o sladká Michelle bez Teba by som túto sprostosť odsúdila na šibenicu. (06.02.2018)

Zas takový průser jak to podle hodnocení vypadá to nebyl. Jistě že film nesedne všem (obzvlášť druhá polovina snímku), ale snaží se přinést dobrou myšlenku a poselství. Až na trapně a křečovitě jasných posledních 5 minut filmu, kde snad i opice pochopí co se snaží autor sdělit a jak si to má divák propojit, se jedná o dobrý film. (04.06.2023)

Chvíli jsem přemýšlel o jedné hvězdě, po chvíli zase o pěti. Ano, film působí kontroverzně i na Aronofskyho fanoušky, ke kterým se řadím. Ač se komukoliv film líbí nebo ne, musí uznat, že nepříjemné pocity vyvolávající atmosféra a mistrná gradace jsou zde v absolutní síle. Do toho ještě nervy pocuchají kousavé tóny Jóhannssonovy "hudby". Ústřední kvartet herců je též výborný - o podobné sestavě se asi sní málokomu. Ale - scénář nepatří k nejsložitějším (což nutně není minus) a ač jsem nejspíš film pochopil, stejně mi ke konci přišel přeplácaný a konec mě tak úplně neuspokojil. Za vidění to stojí (ale chápu, proč někdo z promítání odejde - nepochopil), druhé skouknutí nevylučuji, ale asi až za dlouho... (23.10.2017)

Můžu si připsat další ojedinělý filmový zážitek. A chápu oba vyhraněné přístupy k filmu. S přibývajícím časem řve alegorie na všechny strany víc a víc, ale stejně je nemožné pochytit každou jemnou nuanci. Naštěstí se nabízí více možností, jak snímek vnímat, a není proto nutné jet podle návodu. Dusno, rozpad vztahu a postupné uzurpování prostoru pomáhají budovat chvilkovou komornost, ale nemají sílu na to být hlavní doménou. Co ale nelze zpochybňovat, je jasná režisérská vize, která se nerozpadá a dokazuje nemalou zručnost. A podle mě by matku! mělo vidět co nejvíc lidí, i když předem nedokáži zaručit, jak na ně bude působit. (Brno, Velký Špalíček) (30.10.2017)

matka! je hodně zajímavý film, na který nezapomenete i když mu dáte to nejhorší hodnocení. I pár dnů po shlédnutí vás to nutí přemýšlet co se tak ksakru stalo a proč to takhle bylo. Film se rozhodně nevyrovná dokonalé Černé labuti, což mě trošku mrzelo, protože jsem očekávala stejnou kvalitu, ale i tak je dost mysteriózní a rozhodně si pořádně zahraje na divákovu psychiku. První polovina je malinko nudnější, seznamujeme s postavami a snažíme se pochopit a co tam vlastně jde a pak najednou bum a v druhé polovině se všechno nahrne najednou a vy čumíte s otevřenou pusou a naprosto nechápete, jak se něco takového mohlo natočit. Ke konci filmu jsem se neubránila slzám, doslova jsem dostala depresi a to je důvod, proč se na film už nikdy znovu nepodívám, ale něco na tom filmu přeci je, co mě zaujalo. (31.10.2017)

Půlku snímku čekáte co se z toho vyklube a když už se blížíte do cílové rovinky, tak zjistíte, že jste prom*rdali dvě hodiny svého života a nic nového jste se nedozvěděli! Zmatený film, zmatený režisér, zmatený producent a nakonec i zmatený divák, který neví "vo co gou"! :-D Jedna hvězda za oba hlavní protagonisty. 15% (06.04.2018)

Dlouho jsem čekal co že se z toho vyklube. Polovina filmu je těžká psychárna , pak se to proměňuje v šílenství a podobenství, které se neustále stupňuje. Ještě že jsem film hlavně v první polovině přetáčel, jinak by mě to asi nebavilo, přece jen dvě hodiny už je poněkud moc na tohle dílo. Přesto jsem nakonec velmi spokojený. Herecký výkony jsou skvělé a má to neskutečnou atmosféru ta ponurost a zoufalství z toho přímo sálá. (11.03.2019)

Na matku už dlouho hledám správná slova a stejně asi budu muset používat spíše superlativa, protože pro mě je těžké se k tomu jinak vyjadřovat. Matka byla jedním z mých absolutně nejočekávanějších filmů a radši jsem si o něm nic nezjišťovala a doufala, že trailer neukázal moc. No, vlastně neukázal nic. Tohle se prostě přes trailer odhadnout nedá. Matka je totiž film gigantických rozměrů, ač se na první pohled tváří opravdu malebně a skromně. Ke všemu vám postačí jen pár hlavních postav a obrovský dům. Aronofsky je mistr obrazu a diváka nechává po celou stopáž v opravdu nepříjemné tísni z důvodu, že z 90% snímá pouze výraz Jennifer a působí tak opravdu depresivně a klaustrofobicky. Párkrát jsem se přistihla, že je mi až fyzicky nevolno z toho, jak nevidím, co se děje kolem. Celkově vlastně můžu podotknout, že matka se pro mě stává asi nejdepresivnějším a nejvyčerpávajícím filmem za posledních pár let. Abych to ujasnila, záleží hodně na tom, s jakou postavou budete víc soucítit. Abych se přiznala, s postavou Jennifer jako kdybych byla jedno tělo, jedna duše. Zažívala jse úplně stejné pocity jako ona, bylo mi nepříjemně pokaždé, když jsem z jejího výrazu vyčetla disharmonii a stres. Tím se dostávám k tomu, že za tohle bych Jennifer přála klidně Oscara, protože se vypracovala na neskutečnou hereckou úroveň. Přítel se naopak vcítil do postavy Javiera, takže opravdu záleží z jaké strany tento film uchytíte. Proto je asi označován za kontroverzní. Nebudu prozrazovat děj, ale ještě bych řekla, že nikdy jsem neviděla lepší podobenství a opravdu lituji, že nemám tolik vědomostí, kolik bych chtěla k tomuto snímku mít. Zároveň chválím Aronofskyho za úžasně zpracovanou mytologickou i metaforickou linii. Je neskutečné jak dokázal z poklidného, téměř opuštěného domu na venkově udělat přelidněné, zoufalé a násilné peklo. Ten obrat byl opravdu neskutečně intenzivní a z kina jsem vycházela psychicky vyčerpaná. Navíc každým dnem jsem si na matku vzpomínala víc a víc a znovu prožívala ty stísněné pocity, jako kdybych pořád seděla v sále. Matka si tudíž zaslouží být v moji topce, protože to nebyl film, to byla noční můra. (10.11.2017)