Favoritka

Opulentní masterpiece, jehož největší devízou jsou kostýmy, originální pojetí kamery, soundtrack a spektakulární herecké výkony tria hereček v podání Olivie Colman, Emmy Stone a Rachel Weizs. Tím vším je pro mne snímek The Favourite, který mimo tyto atributy nabídne i skvěle soustružený příběh o svérázné lásce a nikdy nekončící manipulaci. Režisér Yorgos Lanthimos z těchto zajímavých ingrediencí vytváří výbušný a neodolatelně vulgární filmový koktejl, který může směle konkurovat i těm nejsilnějším hráčům s podobným zaměřením či tématem. Již dlouho tady totiž nebylo tak skvěle natočené drama z 18. století, které by mne tak moc strhlo a vtáhlo přímo do středu dění, kam ostatně míří téměř všechny manipulativní a promyšlené nitky hlavních hrdinek. Tohle se zkrátka moc povedlo. Výborná práce! „She wants nothing from you. And yet somehow she is a lady. With 2000 a year, and Harley sits on your knee most nights.“ (29.01.2019)

Jedovatá Popelka soupeří s krutě manipulativní Nevlastní sestrou o přízeň nešťastné Zlé královny. Pro mě to byla nuda k uzoufání. _____ Postavy nejsou životné, jsou to jen karikatury a neodehrává se mezi nimi nic jiného než intrikaření. Nemají žádný jiný rozměr, jen soupeření o postavení. Jedině u královny jsou naznačené i jiné pohnutky a povahové rysy, ale dvě zápolící favoritky se umanutě soustředí jen na vzájemné ničení a ponižování s cílem vydrápat se/udržet se na vrcholu. Tím pádem jsou vzájemně zaměnitelné a mě jejich přímočarý boj ničím nezaujal. To vše podpořené znervózňujcí zcizující hudbou. _____ Celé mi to připadalo jako cvičení s kamerou na téma škodolibé karikatury v historických kostýmech. SHRNUTÍ: Vítězství v tomhle souboji nemůže být jiné než trpké. A žel i nezajímavé. (30.01.2019)

Tentokrát nás tak trochu nečakane režisér zaviedol do 18.storočia, v ktorom sledujeme vzťahy, vnútorné boje a boje o moc, či priazeň, v ženskom trojuholníku kráľovnej Anny (Olivia Colman), jej pravej ruky lady Sarah (Rachel Weisz) a jej sesternice Olivie (Emma Stone) , ktorá sa v kráľovskom dvore ocitá nenápadne a v tichosti, no o to výraznejšie mieša karty. Režisérsky rukopis je aj v tomto prípade nepopierateľný (bizarné scény - preteky husí, zaujímavé tanečné choreografie, svojské postavy...). Napriek tomu je Favoritka omnoho viac divácky prístupnejšia širšiemu publiku ako jeho predošlé filmy (Zabitie posvätného jeleňa, Homár, Kynodotas...). Preto, ak patríte medzi milovníkov tohto režiséra tak ako ja, v tomto prípade vám bude jeho typickej šialenosti, absurdných scén, až nechutnosti tak trošku málo. Sklamaní však určite nebudete. Brilantné herecké trio, kvíliace sláčiky a znepokojujúca hudba, ktorá diváka neustále udržiava v nepríjemnom pocite a úchvatná výprava si zaslúži návštevu kina. (27.01.2019)

Navdory tomu, o jakou ulítlou volovinu jde, je to dost možná nejrealističtější vykreslení života na hradech a zámcích vůbec. Aspoň já bych tomu teda věřil, že tenkrát se nosily tak velké sukně proto, že pod nima neustále někdo byl. Film trpí syndromem české hokejové reprezentace; slibný úvod, ospalý prostředek a závěr z povinnosti. Emča s Rachel mě celou dobu držely nad vodou, ovšem scénu, která měla potenciál přilákat další kámošky hvězdičky, bohužel nikdo nenatočil... (Vancouver, Kanada) (31.12.2018)

Favoritka byla mé první setkání s režisérem Lanthimosem, jehož jméno v posledních letech rezonuje na různých filmových festivalech díky jeho osobitému tvůrčímu stylu. Snímku se nedá rozhodně upřít originální přístup k historickému tématu a k vedení aktérů. V podstatě jde o koncert tří velice talentovaných hereček, z nichž nejvíce vyčnívá Olivia Colman v hlavní roli - Oscara bych jí opravdu přál, i když proti ní stojí Akademií dlouho opomíjená Glenn Close. Musím přiznat, že mi místy bylo královny Anny velmi líto a rozhodně bych nechtěl být na jejím místě - obklopena spoustou manipulátorů, kteří umí skvěle využít situaci a zneužít královnu s vrtkavým zdravím a chabým vzděláním. Režisér si rozhodně nebral servítky a naservíroval nám nejednu syrovou scénu, která podtrhávala tamní atmosféru, v níž se odehrával boj na ostří nože mezi dvěma nadmíru inteligentními ženami. Emočně nejsilnější scénou pro mě bylo nejspíš odůvodnění chovu králíků. Film těžící z neotřelého scénáře ("jezevec", obskurní tanec), úžasných hereckých výkonů a výtvarné stylizace (nezvyklé záběry kamery). P.S. Myslím, že si v budoucnu najdu čas na další režisérovy snímky. (06.02.2019)