Kouzelné galoše
Die Galoschen des Glücks
The Magic Galoshes
Réžia:
Juraj HerzKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Michael KocábHrajú:
Jana Brejchová, Marek Brodský, Július Vašek, Vlado Müller, Vladimír Javorský, Andrej Hryc, Miroslav Donutil, Karol Čálik, Jan Hrušínský (viac)Obsahy(1)
Rozprávka podľa Hansa Christiana Andersena. Príbeh o zázračných galošiach sa začína počas jednej noci, keď víla Šťastena oslavuje narodeniny a rozhodne sa darovať ľuďom galoše, ktoré sú schopné splniť každé želanie. Galoše niekoľkokrát zmenia majiteľa. Túžby a predstavy o šťastí sú rozmanité... (RTVS)
Recenzie (35)
Tak jestli tohle je pohádka tak já jsem čínská opice letící s rackem nad bajkalem.dvě víly(sestry), z nichž jedna je otravná pesimistka a druhá veselá alkoholička darujou lidem gumáky střižené vzorem ala jarmilky aby lidem udělali "fun".podlě mě jim ten záměr nevyšel ikdyž notorička se tváří jinak a furt se chlame.místy mi film přišel jako brutální psycho za které by ani Hitchock by se nemusel stydět-chlápek chodí s botkama a cokoli by chtěl, třeba aj fusy od svého nadřízeného tak je má načež je z toho pochopitelně mimo a do toho hraje hudba jako z drákuly.být děckem tak mě odvezou a mám z toho doživotní trauma.prostě s pohádkou to nemá nic společného podle mě. ()
Ne, slovenské pohádky mi povětšinou k srdci nepřirostly a nejinak je tomu i v tomto případě. V čem tkví podstata oné "divné" atmosféry netuším, ale bylo to něco, co jsem jako malý nikdy nepřekousl a problémy s tím mám dodnes. ()
Snová ironická pohádka, která odpovídá Herzovu poetizmu. Stojí na půl cesty mezi Pannou a netvorem, Devátým srdcem a Žabím princem a Císařovými novými šaty. Tolik popustit uzdu fantazii, vložit do toho celé jednání z opery... na něco takového jsme museli mít jedině Herze a valuty. Protože jednotlivé dada scénky jsou až příliš dokonalé. Zejména Vladimír Javorský, Tereza Herzová nebo Jana Brejchová v dvojroli sehrávají prim. Opulentní výprava a chytře vybrané prostředí jsou pak u Herze naprostou samozřejmostí. ()
Rozprávka, která má v sobě tolik absurdit, kolik mohou přinést čarovné, přání plnící galoše do každodenních životů jejich nositelů. Začnu absurditami tvůrčími. I když v hlavních rolích hrají převážně čeští herci jsou, krom Miroslava Donutila, všichni předabování slovenskými kolegy (dokonce i sám Herz, i když mi zprvu jeho hlas přišel osobní). A někteří, v čele s Jirkou Krytinářem, se ani nedostali do titulků. Herci nejsou nadabováni vůbec špatně, ale proč neudělat koprodukční film vícejazyčný? A proč zde vlastně zvítězila slovenština? Slovenská produkce? Režisérův návrat k rodnému jazyku? Ovšem, lze v tom vidět i klady, někomu změna hlasu nepochybně prospěla. Mladý Hrušínský byl zcela snesitelný (jeho přeměna byla dokonce sehrána perfektně) a Javorského poblázněný zapisovatel a básník, s příznačným příjmením Schiller, byl také velmi roztomilý. Někomu ovšem nepomůže ani vylepšený hlas. Prkenný mimický i pohybový projev Marka Brodského se nedá přehlédnout a jeho obsazení beru jako další absurditu. Že by Herze uhranuly Markovy oči? Možné je zde vše, jak nám děj dává hned od začátku najevo. Překrásně ztvárněná snová realita bez hranic, podpořená skvělým humorem, jehož příčinou jsou výborné absurdní situace, skvělá kamera Herzova dvorního spolutvůrce Šimončiče a celkově výborný poetizmus. Film Ti může připomínat dosti jiných snímků. Valerie, Deváté srdce, ale i Morgianu. Předloha je nepochybně pohádková, nicméně Herzovo zpracování rozhodně ne, což může způsobit u jistých individuí odpadové záchvaty kritiky. Drama, komedie, fantasy i poetika. Juraj Herz otevírá dveře do pohádkového snu splněných přání. ()
Třebaže jde o pohádku známého pohádkáře, jehož portrét mám už 17 let na jedné zdi, a dostal jsem ho darem v Truro, tak jeho pohádky mají svůj ráz, svou dynamiku, své poselství, ale to v psané podobě. Film je sice co se příběhu týče totéž, ale hrají ho konkrétní herci, které vede chlap zvaný režisér a často to nedopadá oproti psanému textu dobře. Důvodem je právě ten problém dostat melodii příběhu, její emocionální náboj i do filmu. ()
„Zavřete oči, teď máte být mrtvý...“ Vskutku netradiční cesta do světa pohádky, přání a snů, s honosnou výpravou a jedinečnou atmosférou, která v sobě ukrývá velký kus tajemna, romantiku i humor a grotesknost. Cesta do světa, kde je zároveň hlavním vládcem sám autor-režisér, který si originálně hraje se žánrem a nabízí výtvarně i hudebně krásně vyladěnou podívanou plnou úžasných nápadů. Juraj Herz tady opravdu kouzlí, už jen tím, kolik bláznivých myšlenek dokáže stylově přenést na plátno a zakomponovat je do klasického pohádkového námětu. Herz se tu sám rovněž v několika menších rolích objeví a trošku i odkazuje na některé své předchozí kousky (vyčarované plesové šaty na Janě Brejchové připomenou scénu z Panny a netvora, obsazení herečky do dvou protichodných kostýmních postav či karetní dejchánky zase Morgianu)... Spočátku jsem si při tom myslel, že mě tento kostymní výlet do staré Prahy kromě vizuální stránky moc neosloví, oplýval zvláštní komorní atmosféru, ale postupně si mě získal a nakonec jsem si tuto pohádku s půvabnou zasněnou princeznou Terezkou Pokornou, dost užil. Oceňuji, že se Herzovi podařilo všechny ty podivuhodné nápady, atrakce a příhody rozvrstvit napříč celým filmem, který mě tak postupně stále něčím mile překvapil, zabával, uchvacoval, až do konce... Je to pak zážitek, nechat se nést na stejné vlně s tvůrcem a plně vnímat tu nevyzpytatelnou krásu umění v takhle opravdu kouzelné a hravé podobě. [85%] ()
Herz má rád německý romantismus, zároveň k němu přistupuje s jemnou černohumornou ironií (která k němu zvláště u E. T. A. Hoffmanna patří). Vstup do světa Weberova Čarostřelce, jehož se nám ve filmu také dopřává, je přesně v tomto duchu. ()
Pěkné pohádkové podobenství založené na výrazných hereckých výkonech (dvojrole Jany Brejchové, civilní projev Marka Brodského, okouzlující Tereza Pokorná, úžasný důstojník, jenž má tělo Jana Hrušínského, ale chování Júlia Vaška). Závěrečné přenesení všech postav do pohádky je téměř panoptikální. ()
Širšia koprodukcia, veľkolepé obsadenie, úžasné kostýmy a pre zmenu adaptácia Andersenovej rozprávky a nie Dobšinského. Juraj Herz má skvelé filmárske videnie sveta, ale na rozprávkový príbeh to bolo príliš prešvihnuté. Tento film mi vôbec nesadol. ()
V podstatě povídkový fantasticko pohádkový příběh, ve kterém se Herz cítí tak dobře a který je krásně herzovsky pochmurný a temný, než aby byl veselý. Má své velmi světlé chvilky, tu a tam je i zábavný a samozřejmě se můžete pokochat herectvím známých tváří a jmen a vyhledávat, kdo všechno se v tom filmu objevil (a že jich je k hledání a objevování dost). Pokorná je náležitě sladká, dvojitá Brejchová skvělá, Brodský je typicky svůj, patří k té skupině herců, kteří hrají pořád to samé a nic jiného neumí, Kocáb coby dirigent je dost psycho. Je to fajn, ale nějak extra mě to neoslovilo. ()
"Tohle že je opera ?! To je horší než parní lázně.." ;) ()
Pche, zevraj rozpravka. Takto to dopadne ked sa do tohoto zanru pripletie Herz. Vysledkom je chaoticka, ponura, nic nehovoriaca nuda s peknymi kostymami, vypravou a hudbou ale to je tak jedine, co mozno na tomto diele ocenit. Viac sa toho pretancovalo nez udialo a zaverecna romanticka patminutovka to uz nezachranila. 45% ()
Jako dítě jsem to sežral i s navijákem. S odstupem vidím jak hrozná rejžovací facha to je - animírky, šmírácčtí herci, klišé na klišé! Jediné světlé momenty byly Brejška a exteriéry staré Prahy. ()
Pohádka, která dětem udělá tak akorát guláš v hlavě a ani dospělý z ní moudří nebudou kvůli značně překombinovanému scénáři. Hvězdičku navíc dávám hlavně za nádhernou výpravu, jež bohatě využívá atmosféry Prahy a za závěr, ve kterém nádherným způsobem ožívají postavy z Andersenových pohádek. Zaujalo mě i využívání stále stejných postav v odlišných obdobích a místech. Připoměnlo mi to stejný princip jako ve Spalovači mrtvol, ale nevím, jestli to zde nebylo jen z nedostatku herců. ()
Jsem sice pohádkový maniak ....ale tohle ? Nikdy více :-( Stačilo... :-) ()
Sol nad Zlato a podobne rozpravky ma nikdy nebavili, a rovnako je tomu aj v tejto Prezuvky stesti. 5 % ()
Rozprávkový príbeh o potrebe ľudského šťastia. 6/10 ()
"Krucinál, co je to za nápad…" Tuhle pohádku jsem dnes viděl poprvé a místy jsem si vskutku říkal, co to jsou za střelené nápady. Chvíli papouškem, chvíli černochem. Chvíli v opeře (v hledišti i jevišti), chvíli v parní lázni. "Tohle že je opera? Tohle je horší než parní lázeň. Spíš blázinec..." :D Celkově jsem si ale ten Herzův pokus o otevření dveří do pohádkového snu splněných přání vážně užil. Jeho poetika, imaginace a opulentní výprava (v kulisách staré Prahy) nemají chybu. Co rozhodně překvapilo, byla pohádkově kouzelná hudba Michaela Kocába (který si v pohádce i zahraje roli dirigenta v opeře). Nápad s Janou Brejchovou v dvojroli víl štěstěny a starosti je též výborný. A Tereza Pokorná v roli třetí víly Míny vážně půvabná. Důvod proč nedávám pět hvězdiček je hlavně to, že mi u některých rolí neseděl dabing (proč nemohl mluvit svým hlasem třeba Marek Brodský fakt nechápu). ()
Šťastně obsazený pohádkový příběh, který se odehraje během noci, v níž rozmarné víly navštíví svět lidí. Skvělá režie - Juraj Herz ve filmu dokázal vystihnout poetiku Andersenovy pohádky. ()
Herzova pohádka, kterou mám velmi rád. Hezké kostýmy i výprava. A moje oblíbená Terezka Pokorná je k sežrání. ()