Ring

Americký remake byl o autobus lepší. V tomto kousku fungovalo vyloženě jen japonské umění práce s mysterioznem. V nevhodnou dobu zkratkovité a v nevhodnou dobu roztahané. Strach nebo napětí zde bylo cizí slovo, a to dokonce i ve scénce s kyblováním studny, která dávala ohromný prostor. Určitě fajn nápad, který v sobě skrýval velký potenciál. Velká škoda, že z něj vytěžili maximum až Američané. Lepší hvězda. (08.05.2018)

Tento film som si pôvodne pozrel len preto, lebo bol uvedený v knihe 1001 filmov, ktoré musíte vidieť než zomriete... a... bohužiaľ som to tak trochu aj oľutoval, najmä preto, že z môjho pohľadu ide o prostú stratu času. Po "hrôzostrašných titulkoch" typu "Temný a skutočne desivý film, na ktorý nikdy nezabudnete." som čakal ozaj atmosférické a strašidelné hororové dielo, ale dostal som len nudnú, nepresvedčivú a občas nechutne komickú zlátaninu bez akejkoľvek atmosféry. Úprimne obdivujem tých, ktorých tento film dokázal aspoň trochu vydesiť, pravdupovediac som v ňom zachytil len niekoľko vcelku solídnych ľakačiek. A to je veľmi málo aj na podpriemerný film... P.S. Pôsobivý americký remake je neporovnateľne lepší. (20.01.2008)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

O tom, že jsou asiaté mistry hororové scény, mě přesvědčili již mnohokrát. Jejich filmy patří mezi nejlepší díla, které jsem měl možnost vidět. Ringu určitě patří mezi ty lepší, ale úplný top to není. Režisér Nakata měl však mnohem více ztížené podmínky, než jeho americký kolega, protože nedisponoval velkými finančními prostředky a taktéž se musel obejít bez podpory digitálních či jiných speciálních efektů. I bez toho všeho však dokázal natočit nadprůměrný hororový kousek, který se dodnes těší hlavně v Asii velké oblibě. Na rozdíl od svého protějšku toho z děje zase až tak moc o tajemné postavě Sadako (Samara) neprozradil. Diváky se snaží neustále něčím napínat a za doprovodu tajemné hudby se mu to i daří. Přestože se mi zdá být americká verze o trochu lepší, musím pochválit a ocenit i tohle dílo. Bylo postavené na jednoduchosti (ve které bývá síla), atmosféře a rychle odsýpajícím ději. (30.04.2010)

Velká škoda, že díky americkému remaku je hlavní zápletka Ringu už zprofanovaná natolik, že přestože jsem ho neviděl, onu historku o prokleté videokazetě jsem už z doslechu i parodie bývalých spolužaček na vánočním večírku dávno dobře znal a když jsem si tedy hned na začátku uvědomil, že o tohle zde půjde a vzpomněl na ty spolužačky, zmocňovalo se mě nad samotným dějem spíše nechtěné pobavení. To mi spočátku můj zážitek i kazilo... Naštěstí je celková atmosféra filmu natolik silná, že do 15ti minut ze mne vyhnala poslední zbytky dojmu, že by mělo jít o lacinou frašku a pohltila mě do hrůzyplného napětí s děsivým a zároveň fascinujícím odhalováním tajemných zákoutí velkého nadpřirozeného zla číhajícího na lidi zapleteného do nebezpečného „kruhu“ i v moderní elektrotechnické době. Všechny ty pomalé komorní scény, v nichž film důkladně zachází i do psychiky postav, pomáhají budovat velmi silnou atmosféru tohoto mysteriózně vystavěného příběhu. Právě ta velká záhada, která se za určitým zlem skrývá a velmi pozvolna se odhaluje, dokáže leckdy úspěšně nahnat strach mnohem víc, než roztěkané litry krve a zohavená těla...                                                                                     * * * K hororům mám zvláštní vztah. Na jedné straně tento žánr stále nemám příliš v oblibě, protože ho mám až příliš spojený s řadou laciných filmových škvárů, jaké už pár desítek let vznikají jako na běžícím pásu. Přesto právě kvůli takovým výjimečným žánrovým skvostům jako Ring rád do hororových vod z času na čas zavítám a těší mě, že už poněkolikáté za sebou jsem v tomto případě měl tu čest s filmem, který bych se nebál vidět jako opravdový klenot žánru. Jediné, co mě zklamalo, byl jakýsi náhlý závěr, ale jelikož stejný režisér natočil o rok později i pokračování, věřím, že nejen na pokračování osudu malého Yôichi ještě teprve dojde. [90%] (28.11.2021)