Môj sused Totoro

Je to samozřejmě strašně roztomilé a vyloženě kouzelné v každém momentu, samotný příběh je ale tak prostý až banální, že mám k nějakému nekritickému nadšení daleko, a ve srovnání s pro mě dokonalou Cestou do fantazie se mi tento starší Mijazakiho film jeví jako slabší a trochu i nudný, byť stále velmi hezký a vhodný pro celou rodinu - ačkoli v mém případě už asi bylo příliš pozdě, abych mu ještě v mém věku dokázal dokonale propadnout. Možná kdybych to viděl v dětství, bylo by to jiné, ale tehdy jsem o těchto krásných animácích od studia Ghibli neměl ani tucha, bohužel. Každopádně se mi u toho idylizovaného obrazu dětství zabydleného kouzelnými bytostmi honilo hlavou, zda tohle filmové opium není až moc opojné a svým způsobem falešné, protože za á kdo z nás kdy měl tak bezstarostné dětství? (jsem skoro v pokušení si myslet, že nikdo) a za bé mi u toho filmu bylo jasno, že každý jeho divák ihned zatouží po vlastním kouzelném Totorovi a kočkobusu, a mně tohle univerzální toužení po nějakých filmových příšerkách vždycky přišlo tak nějak hloupé (podobně jako jsem kdysi nedokázal uvěřit názoru, že každé dítě si přálo chodit na stejnou školu kouzel, jako Harry Potter, protože já jsem nikdy po ničem takovém netoužil), protože si prostě říkám, jestli jedna reálná kočka z útulku není stokrát lepší, než seberoztomilejší japonské anime zvířátko? Takže možná lze v mém případě mluvit i o jisté kulturní propasti, umocněné tím, že jsem to zhlédl v původním japonském znění s českými titulky, a celkově jsem se prostě asi na ten film nedokázal naladit a propadnout mu tak, jako jiní, což mě trochu mrzí, ale ten příběh skutečně považuji za velmi slabý. (29.11.2021)

Milá pohádka, první pohádka, kterou jsem viděl s dcerou, myslím, že to bylo intelektuálně na její úrovni. Snažil jsem se užívat si tu milou část toho všeho. Tu rodinnost. Bydlení na venkově. Rodinný domek. Saze. Duch lesa. Totoro. A tak no. Děj tu nečekejte a stejně je tu tak nějak vše napříč generacemi. (02.10.2023)

Rodinná pohádka je možná více než jiné Mijazakiho filmy cílena na dětské publikum, ale rozhodně není horší než jeho dospělejší filmy. Nehledě na spoustu drobných detailů a propracovaný příběh. Sice jsem se Mijazakiho tvorbou propracovával od nejnovějších filmů zpět do historie, ale to mi nebrání smeknout ani před jeho staršími snímky. (19.10.2014)

Hravý, kouzelný a ohromně pozitivní snímek s nádhernou animací studia Ghibli. Mimo jiné nabízí úžasnou scénou za deštivé noci na zastávce. i když... On nic jiného vlastně nenabízí. Celou stopáž kazí, a z atmosféry konstantně vytrhávají, dvě hlavní postavy sester. Tak nesympatické a uřvané nány to se jen tak nevidí a rozhodně neslyší. Viděl jsem japonský originál, americký dabing je prý v tomto paradoxně umírněnější. Obvzláště malá Mei proječí celých cca 86 minut a u mě osobně si "vykřičela" minimálně o * méně než bych býval dal. Aspoň má konečně pořádný důvod proč plakat, děvčátko jedno uřvané. (04.05.2005)

Samotný Totoro je naprosto boží postava, kterou mít doma na zahradě, tak celý den nedělám nic jiného než že ležím na jeho huňatém kožíšku a popíjím s ním vychlazené lahváče rovnou z ledničky. Nemluvě o jeho kočičím autobusu, se kterým bych to naší MHD natřel stejně jako ministr Kalousek české ekonomice. Potud Mijazaki opět čaruje a jeho nekonečnou fantazii zase nezbývá než bezmezně obdivovat. Tentokrát ale celý film trochu brzdí slabší příběh, který je dělaný hlavně pro dětské publikum (v čemž ještě není žádný problém), ale současně i dost nevybíravě atakuje divákovy city, čímž se výrazně zeslabuje Mijazakiho vypravěčské mistrovství. A to už trochu problém je... 80% (28.06.2013)