Mimi o sumaseba
Whisper of the Heart
Réžia:
Jošifumi KondóScenár:
Hajao MijazakiHudba:
Júdži NomiHrajú:
Jóko Honna, Takaši Tačibana, Širó Kišibe, Naohisa Inoue, Šigeru Muroi, Issei Takahaši, Keidžu Kobajaši, Tošio SuzukiVOD (1)
Obsahy(2)
Velké objevy, nedozírná krása a těžké výzvy čekají nejen ve fantazijních dobrodružstvích, ale i ve světě kolem nás. Čtrnáctiletá dívka Šizuku má sice zrovna napilno ve škole, protože výsledky závěrečných zkoušek už budou zohledňovány při přijímačkách na střední, ale nikterak nepolevuje ve svém hlavním koníčku, čtení. Jelikož její táta pracuje v knihovně, má navíc o pravidelný přísun čtiva postaráno. Poslední dobou si začala všímat, že na výpůjčních lístcích v knihách, které ji zajímají, se opakuje jméno Seidži Amasawa. Šizučina záliba ve čtení se také promítá do toho, že kamarádkám z hudebního kroužku překládá texty zahraničních písniček – zrovna pracuje na překladu slavné Take Me Home, Country Roads od Johna Denvera v podání Olivie Newton-John. Jednoho dne na cestě do knihovny Šizuku potká podivného kocoura a když se za ním vydá spletitými uličkami, objeví malý zapadlý antikvariát, který se pro ni stane místem okouzlení i inspirace a velké lásky.
Japonský animovaný film Šepot srdce vznikl v produkci uznávaného studia Ghibli podle komiksové předlohy od Aoi Hiiragi. Projekt inicioval ústřední tvůrce studia, nejvlivnějšího žijící animátor na světě Hajao Mijazaki, který napsal scénář a nakreslil storyboardy. Původní komiks decentně pozměnil a pro dobu, kdy po krachu ekonomiky japonská mládež propadala bezcílnosti, vytvořil nadčasové vyprávění, které je oslavou řemeslníků, tvůrčího zápalu i tvrdé práce, kterou si každý talent žádá. Režie se tentokrát chopil Jošifumi Kondó. Tento zasloužilý animátor a Mijazakiho dlouholetý spolupracovník měl být prvním z nástupců, kteří následně převezmou tvůrčí otěže ve studiu Ghibli po stárnoucích mistrech Mijazakim a druhém spoluzakladateli Isau Takahatovi. Kvůli Kondóově předčasnému úmrtí nakonec zůstal Šepot srdce jeho jediným režijním počinem, které ale značí ohromný talent a osobitý styl. Vizuální podoba fantaskního světa vyprávění, které Šizuku ve filmu píše, byla inspirována obrazy japonského surrealisticko-impresionistického malíře Naohisy Inoueho.
Šepot srdce se svého času stal velkým diváckým hitem a navázal na tradici, započatou roku 1989 Doručovací službou čarodějky Kiki, že snímky studia Ghibli se v Japonsku stávaly nejnavštěvovanějším filmy příslušného roku. O sedm let později studio Ghibli uvedlo film Království koček, kde se zdejší kocour Baron stává jednou z hlavních postav. (Česká televize)
(viac)Recenzie (118)
To byl ale krásnej film. Chvíli mi přišlo, jak u nich plynou týdny, tak i u mě se děje tak, jako bych ty týdny s nimi prožila. Ale konec byl stále daleko - v tomhle případě to vůbec není špatně. Nejlepší výměna názorů: "Já jsem si ho představovala jinak, tichého, klidného..." - "Čteš moc knížky!" - "Asi jako ty!" Kdo neviděl, nepochopí, ale doporučuji pochopit :-) U téhle scény jsem se opravdu bavila. Vůbec jsem se tak nějak bavila u celého filmu a to je to jeden z těch typů, kde se ukazuje obyčejný život, každodennost, jenomže zde je to podané tak krásně... skoro jako bych tam byla a všechno viděla, skoro jako bych byla vítr, který je ovívá, slunce, které na ně zaří, hvězdy, které na ně shlíží... Opravdu nádherný film. A ten konec byl subarashii! ()
Life is old there Older than the trees Younger than the mountains Growin like a breeze Country roads, take me home To the place I belong West virginia, mountain momma Take me home, country roads All my memories gathered round her Miners lady, stranger to blue water Dark and dusty, painted on the sky Misty taste of moonshine Teardrops in my eye Country roads, take me home To the place I belong West virginia, mountain momma Take me home, country roads. I hear her voice In the mornin hour she calls me The radio reminds me of my home far away And drivin down the road I get a feelin That I should have been home yesterday, yesterday Country roads, take me home To the place I belong West virginia, mountain momma Take me home, country roads ()
Oni dva by určitě spolu prožili krásný tvůrčí život, on by vyřezával housle a ona by psala knížky... Vzhledem k tomu, že něco podobného je i mým snem, moje ztotožnění s tou dívkou bylo dokonalé. Také mně se líbí tlustí, neohrabaní, ale důstojní kocouři (ale jenom na obrázku, ve skutečnosti fuj, nešáhnul bych na ně), důmyslné mechanické hračky, taky rád zpívám, ačkoli to moc neumím... Konec byl sice jak vystřižený z puritánského devatenáctého století, kdy muž žádá o ruku okamžitě poté, co se jí prvně dotkl, a první polibek si ti dva šťastní dávají až při svatbě, ále co. ()
Na pozadí krásné zlidovělé písničky, kdy má snad každá země svou verzi, postavený milý anime film o nelehkostech dospívání a klasickém vzdorování povinnostem za cenu toho, aby mladý snílek dosáhl svého cíle. Já jsem ale bohužel přes všechny tyto klady čekal od filmu nějakou větší emocionální nebo alespoň zvratovou bombu, on ale místo toho prostě jen hezky plynul a nic extra zásadního se v něm vlastně nestalo. [viděno na Netflixu 4.4.2024] ()
„Konničiwa! Wataši wa Cukišima Šizuku desu. Je mi 14 let a moc ráda čtu. Nedávno jsem zjistila, že většinu z knížek, které mám z knihovny, si přede mnou půjčil jakýsi Seidži Amasawa. Zajímalo by mě, jaký asi je... Ha, oslí můstek: To mi připomíná, že má nejlepší kamarádka Júko Harada se zamilovala do jednoho kluka ze třídy, jenže dostala milostný dopis od jiného, takže je z toho chudák celá nešťastná. Kéž bych jí mohla nějak pomoci. Před pár dny se k nám domů nastěhovala moje starší sestra Šino. Hrůza! Pořád chce, abych s něčím pomáhala a učila se. To mamka a taťka mě takto nedřou. Mám je ráda. Byli by rádi, kdybych šla po střední škole na univerzitu, jenže ja vůbec netuším, co bych chtěla dělat. Možná by mě bavilo psát, ale ještě jsem to moc nezkoušela, protože si myslím, že nemám talent. Připadám si trochu jako Kiki z mého oblíbeného filmu. Včera mě ségra vyštvala ven, abych donesla taťkovi do práce oběd, ovšem skoro bych jí za to měla poděkovat. Ve vlaku si ke mně totiž sedl tlustý kocour, který zjevně cestoval sám! Bylo to kouzelné. Musela jsem zjistit, kam míří, takže jsem vystoupila s ním a sledovala ho. Několikrát se mi na chvíli ztratil, ale vždy jsem jej opět zahlédla, až mě dovedl... Kam? To vám pošeptá srdce. Sajonara!“ 8+/10 ()
Galéria (38)
Fotka © Studio Ghibli
Zaujímavosti (8)
- Na hodinách, kterého Seijiho dědeček natahuje, se objeví nápis Porco Rosso - název dalšího filmu studia Ghibli. (Jirka_Šč)
- Během natáčení filmu Doručovací služba slečny Kiki (1989) vznikl spor s japonskou doručovací společností Kuroneko Takkyubin ohledně autorských práv, jelikož jednou z hlavních postav ve filmu je i černý kocour Jiji, přičemž právě černou kočku má i tato společnost v logu. Spor byl nakonec vyřešen tím, že společnost Kuroneko Takkyubin souhlasila se sponzorováním dalšího filmu studia Ghibli Mimi wo sumaseba. V tomto filmu si proto můžeme všimnout několika odkazů na tuhle společnost, například dodávek s jejich logem. (Hromino)
- Město, v němž žije Shizuku, bylo inspirováno oblastí kolem stanice Seiseki Sakuragaoka v západním Tokiu. (Hromino)
Reklama